Kdo se bude řídit většinou z našich patnácti nejlepších rad do života, splní se mu sen: jeho auto bude na odpis. Přitom je to tak snadné. Stačí jen dodržovat uvedené postupy.
Osvěžující idea, není-liž pravda? Kdo by také nechtěl udělat maximum pro to, aby svoje auto mohl co nejdříve zbavit značek a věnovat jej nějakému bohulibému spolku k ekologické likvidaci. Popřípadě jej nechat stát u sebe na zahradě a dívat se, jak se v něm zabydlují jiné endemity, než je zrovna člověk. Nebo jej nabídnout na součástky někam na inzerát a vítat individua s klíčem a „flexou“, co jej bezcitně rozeberou na atomy. Že ne? Že to není váš případ?
Pojízdné vraky těch, co mají pravidla v malíku
Pokud opravdu ne, proč k tomu mnozí tak úspěšně směřujeme? Jinak se totiž stav některých obzvlášť zanedbaných aut, která denně potkáváme na silnicích nedá vysvětlit. To, že drtivá většina z nich má navíc platnou „technickou“ necháme pro tentokrát stranou, tomuto fenoménu se budeme věnovat v některém z příštích článků. Na stavu těchto „chudáků“ je ale vidět, že se opravdu důsledně řídí níže popsanými pravidly. Ideálně všemi dohromady, nebo aspoň většinou. Pojďme se na ně podívat.
Pravidlo číslo jedna: jezděte s rozsvícenou kontrolkou oleje
Jen tak dojedete rychle k cíli. A pokud je tento cíl zadření motoru nebo jeho nevratné poškození, je na úspěch zaděláno. Tohle je jasná volba všech, co to mají za každé situace pod kontrolou a jen tak něco je nemůže rozházet. Svítící kontrolka s tou divnou starou olejničkou už vůbec ne. Viděl někdo někdy takovou olejničku? Neviděl. Tak vidíte. Není se čeho bát. My to zvládneme. Ten motor pravda možná ne, ale co naděláme. Náš favorit.
Pravidlo číslo dvě: jezděte stále na rezervu
Nebo ideálně pod ní. Že nám auto obden píše dojezd 30km? Nebo taky „nulu“? Nic strašného, znáte to, tyhle počítače se pořád pletou, jeden aby se v tom vyznal. Nevíme, jestli jeden nebo dva, celkem jisté je ale to, že v tomto „úsporném režimu“ mají vodní páry v nádrži opravdu velký prostor pro svoji zvlhčovací kampaň, stejně jako se do motoru krom zbytků paliva dostane i leccos jiného. O riziku „nechání ve štychu“ bez paliva v ten nejnevhodnější okamžik nemluvě. Jen tak dál.
Pravidlo číslo tři: nechte auto dlouho pod plachtou. Nebo ideálně igelitem
Super nápad. Ten igelit speciálně. Zabalili bychom ho úplně celé celičké, včetně spodku a vše kol dohromady. Podobně, jako se balí palety do strečové folie. To bude ideální model. Kde že mají tuhle baličku? A ještě ideálně po dešti, dokud neuschne, nebo ve vlhké garáži. Tam je to tutovka. Nenapíšeme pak nějaké pojednání o oxidaci železa? Materiálu pro výzkum budeme mít dost. Tohle je opravdu přímá cesta ke korozi i tam, kde byste jí jinak nečekali.
Pravidlo číslo čtyři: zanedbávejte korozi
Volné pokračování archivářské metody. Po epizodě s plachtou nechte všechny ty malé puchýřky a rezavé skvrny být, vůbec si jich nevšímejte, jen ať se pěkně rozmnožují. Že jich je za rok 2x tolik. Hlavně žádnou paniku. Dokud neprostrčíte nohu podlahou a neupadne motor, je všechno v pořádku. A i bez toho motoru to půjde, můžete se těma nohama z podlahy odstrkovat. Dokud nepropadne sedačka, pak už to nepůjde. Ale do té doby vaším autem proteče ještě hodně vody.
Pravidlo číslo pět: tankujte špatné palivo
Nafta je drahá? To tedy. A bude hůř. Co teď? LPG + benzín nechceme a milion na nové elektro není. Ani půlmilionu na ojeté. Safraporte. Co uděláme? Venca přece dělá vedle na statku! A tam mají traktory. A je po problému. Půjdeme a místo krav trochu podojíme starý Zetor. Nebo ještě lépe nějakou sekačku, co má nádrže bez zámku a stojí tam od žní. Loňských. A hned je sto litříků/kapříků doma. Že z našeho common railu pak už bude jenom common, je věc druhá. Nebo možná taky coňon. Koně v tom statku mají ostatně taky. Od teď už jenom koňmo. Ani té nafty už nebude potřeba.
Pravidlo číslo šest: zanedbávejte údržbu a servis
Svítí nám servisní kontrolka už měsíc? Přetahujeme olej už o dobrých pět tisíc kilometrů? Pořád není čas zavolat do servisu a objednat se? Ideální stav. Tímhle stylem se dostaneme zcela jednoznačně k vytouženému cíli. Anebo, a to je možná ještě zajímavější, nás překvapí faktura, až se tedy do toho servisu dostaneme. Místo pračky oprava auta? Bude k tomu úspěšně nakročeno.
Pravidlo číslo sedm: netrapte se s úniky provozních kapalin
Že místo, kde pravidelně stáváte vypadá jako olejomalba od moderního umělce, co místo malby zásadně pokapává olejem? Případně je puntíkaté jako beruška v nejlepší kondici? Kdo by se tím trápil. Každé auto trochu teče, moje není výjimkou. Že mezi „trochu“ a „dost“ není úplně rovnítko? S tím se nedá nic dělat. Za chvíli už nepůjde ani nic dělat s vaším (nejen) motorem, pokud z něj všechno někam vyteče. O sousedech a jejich nevraživých pohledech nemluvě.
Pravidlo číslo osm: odkládejte nohu na pedál spojky
Tohle je další z doporučení, jak vašemu autu pomoct k drahé opravě. Zavedený nešvar, co ho ze všeho nejvíc milují servismani. Ložisko spojky? Ne, objednáme raději celou sadu. Malinko se to prodraží. Zákazník zaplatí. Kde je problém?
Pravidlo číslo devět: nechte auto delší dobu bez pohybu
Auto má jezdit. Ale taky nemusí. A to moje určitě nemusí. Když bude stát, nic se nestane. Takové a jim podobné teze vás k cíli – „rozhýbat“ auto za drahé peníze dovedou opět spolehlivě. Pokud to tedy ještě vůbec půjde. A pokud to opravdu z nějakého důvodu nejde, a doba jeho používání se limitně blíží nule, je možná lepší uvažovat o prodeji. Vyjde to po všech stránkách levněji.
Pravidlo číslo deset: překračování povolené nosnosti vozu
Jezdíte pravidelně v pěti, někdy z oslavy spíše v šesti nebo sedmi? A co dozadu pytel cementu, kousek po 25 kilogramech? Dáme jich tam rovnou deset, auto to uveze. Uveze, to je pravda, ale zkrácení jeho životní pouti je tady celkem nasnadě. Opět, pokud je cílem co nejrychlejší opotřebení, tohle je cesta.
Pravidlo číslo jedenáct: používejte nesprávný olej
15W40, nebo 5W30? A není to nakonec jedno? Kdysi jsme do všeho lili „Mogul M-šestku“, a taky to jezdilo. Tak jaképak cavyky. V Lidlu ho mají občas v akci, nějaký vezmeme a je to. Souhlasí. A je to. Tak se tuším jmenoval onen seriál s dvěma animovanými kutily. Tady to dopadne podobně. Ale nezapomeňte, cíl je zkáza vozu. I tohle je dobrá cesta, jak se k tomu cíli co nejrychleji dostat.
Pravidlo číslo dvanáct: zvedejte auto mimo vyznačená místa
Tohle je specialitka, přímo gurmánské menu. Pokud se zkombinujte výše popsané rady související s korozí auta s radou, jak auto na ručním zvedáku zvedat zásadně mimo doporučená místa, dočkáte se někdy mimořádných zážitků. Jedinců, co jim zvedák projel skrze prahy auta do kabiny není málo. Klub vyvolených? Vypadá to tak.
Pravidlo číslo třináct: řaďte zpátečku zásadně tehdy, když auto jestě nestojí.
A je tedy stále v pohybu dopředu. To je ideální způsob, jak ukázat převodovce, kdo je tady pánem. A zásadně zkrátit její životnost, pokud jí tedy nezabít rovnou. V servisu vás budou milovat, mají ty výměny kus za kus rádi, dost na nich vydělávají.