Jak na kolmé parkování: Zajíždět předem nebo couvat? Správný styl je pouze jeden

Řízení auta je dovednost, která sice podléhá obecným pravidlům, kterou si ale každý řidič uzpůsobuje podle sebe. Vytváří si vlastní návyky, nachází si vlastní způsob jízdy, který mu nejvíce vyhovuje. To platí i pro parkování. Odlišnosti jsou patrné zejména tam, kde jsou různé možnosti. Podélném parkování část zkouší parkovat předem, druhá část řidičů, pravděpodobně větší, parkuje couváním. Při kolmém parkování jeden řidič couvá, druhý najíždí předem. Jaké jsou důvody? Lze spekulovat o lenosti, bezpečnosti nebo přehlednosti, v čem je podstata?

Parkovat lze různě, důležitá je bezpečnost

Parkování je pro začínající řidiče obvykle velkým problémem, často i důvodem, proč nechtějí řídit. I mnozí zkušení řidiči nemají parkování rádi. Strach z toho, jestli půjde vůbec zaparkovat. Pokud ano, tak zda půjde vyjet, to jsou jen jedny z mála problémů, které se parkování týkají. Je tedy na místě zvážit, jaká způsob parkování je lepší a vyhodnotit, který je lepší používat a proč. 

iZdroj fotografie: Depositphotos

Řidiče je možné při parkování na kolmých parkovištích rozdělit na dvě skupiny. Nevíme jak velké co do počtu, ale jedni dávají přednost vjetí na místo předem, a couvání odložit až na okamžik odjezdu. Druhá skupina řidičů dělá přesný opak, na parkovací místo couvá. A pak vyjíždí na silnici popředu. Objektivně lze prohlásit, že lepší je parkovat couváním a následující důvody objasní toto tvrzení.

Couvání nabízí lepší výhled a manévrovatelnost

Řidiči se při parkování do kolmých parkovacích míst dělí na dvě skupiny. Ta první dává přednost hladkému zajetí popředu na zvolené parkovací místo, a couvání odloží až na čas, kdy budou parkoviště opouštět. Druhá skupina to dělá přesně naopak, a nenese tak jistá bezpečnostní rizika jako je zhoršená viditelnost okolí. Je tedy lepší parkovat opačně neboli „zadkem ke zdi“? Následující důvody objasní, proč si myslíme, že ano.

Lepší manévrovací schopnosti

Zaparkovat předem na místo není vždy tak snadné, jak by se mohlo zdát. Vzhledem ke konstrukci auta a natáčení předních (a ne zadních) kol může být zatočit na místo složitější. Auto se v oblouku začne rovnat a pokud je místo mezi sousedními auty úzké, nutností je opakované najíždění, korigování volantem, hlídání, aby nedošlo k odřené boku. Při couvání je zajíždění jednodušší, řidič autem nacouvá do oblouku a pak jen volantem srovná auto na místo.

Výhled dozadu není tak omezený

Při najíždění popředu má řidič omezený výhled před sebe a na okolní auta (neřešme teď parkovací senzory a kamery). Spoléhá se pouze na vlastní odhad a limitovaný výhled na obě strany. Naopak při couvání jsou zde zpětná zrcátka, kterými vidí řidič celou dobu za sebe (A opět k senzorům, většina auta, nemá-li přední, tak zadní ano). Ve zpětných zrcátkách jsou při naklopení vidět na zemi bílé čáry, při pohledu vpřed vidět nejsou a opět tady máme pouze odhad jako vodící linku. 

Rychleji se dá odjet popředu

Odjíždět popředu je bezpečnější. S couváním do silnice je spojené velké riziko, související s nedostatečným rozhledem. Aby řidič viděl, alespoň částečně, musí vycouvat částí auta ze zaparkované řady do silnice. Pokud auto stojí zaparkované předkem k silnici, má řidič lepší rozhled. Je to jednoduché, u běžných aut je kapota menší než vzdálenost, kterou má řidič za sebou při couvání, zadní sedačky, kufr. Při čelním parkování stačí ověřit obě strany, šlápnout na plyn a rychle odjet, tohle je při couvání neproveditelné. Anebo vysoce nebezpečné.

Parkování chce soustředění a čas

Při předním i couvacím parkování by měl řidič věnovat maximum pozornosti pouze danému manévru a nehnat se rozptylovat čímkoli jiným. Důležité je, a to platí hlavně pro začínající řidiče a ženy, které jsou obvykle velmi nervózní, nepanikařit. Dát si načas. A dát vědět ostatním řidičům, co se děje. Zahájit parkování blikáním. Než v panice zkoušet zajet napoprvé na místo, je lepší zaparkovat na několikrát, ale v klidu. Najet si, ukázat klidně gestem úmysl parkovat. Když se nepovede zajet napoprvé, nadjet si znovu, ale dostatečně, a zaparkovat napodruhé. Nebo napotřetí. A pokud někdo z netrpělivých řidičů kolem začne nedočkavě troubit, nenechat se rozhodit.