Řidiči o této nenápadné policejní mršce nad silnicí neví, nemají šanci ji zahlédnout. O jejím nasazení se dozví, až když platí pokutu.
Tak revoluční techniku získala policie naposledy v polovině dvacátého století, když začala využívat radar k měření rychlosti. Následujících sedmdesát let šlo o vývoj měřícího zařízení, kdy dlouho dobu byly policejní hlídky schopné sledovat, respektive měřit jedoucí auta pouze staticky. Pak se v dalším kroku dostala měřící technika, v kombinaci s kamerovým nahrávacím systémem, do policejních aut a helikoptér. Ve skutečnosti šlo o poměrně těžkopádnou techniku, kterou nebylo možné využít skutečně operativně a plošně.
Sledovat řidiče ze vzduchu je teď snadné
Teď se policie, díky technologické novince, posunula zase o řádný kus ve sledování řidičů dál a tajemství se jmenuje dron. Drony se objevily na trhu před několika lety a významně ovlivnily řadu profesí a oborů. Díky dronům se řada úkonů a technologických postupů stala se mnohem jednodušších. Například výškové focení kdysi zvládaly firmy vybavené speciální technikou spoléhají na vysoká bidla a stožáry s připevněnou fototechnikou.
Dron lze popsat jako miniaturní helikoptéru či vrtulové vznášedlo, které je bezpilotní. Je možné řídit ho dálkové, na dron lze kotvit různé speciální doplňky, například fotoaparát nebo kameru. Let dronů je omezen hmotností a kapacitou baterie. Dron se vydrží vznášet ve vzduchu obvykle 45 minut, pak je možné vyměnit baterii za dobitou a pokračovat v letu.
Měření rychlosti není běžné, zatím
Profesionální drony je možné osadit sofistikovanějšími doplňky, než jaké zvládnou nést malé drony. Drony určené pro soukromé koncové zákazníky stojí obvykle v řádech tisíců korun. Profesionální drony, určené pro komerční použití, anebo pro službu u policie, jsou záležitostí desítek tisíc korun. Rozdíl mezi drony je také v legislativě, tu úplně základní, kterých je dnes minimum, lze provozovat „bez povolení,“ pro létání s valnou většinou dronů potřebují provozovatelé jakousi licenci, kterou získají registrací v on-line formuláři.
Jak policie s drony pracuje? Jsou vytipovány úseky, v daných regionech považované za nebezpečné, a ty policie pomocí dronů sleduje. Jedná se zpravidla místo s častým porušováním zákazu předjíždění. Jak je to s měření povolené rychlosti? Měření překročení maximální povolené rychlosti se testuje. Jde o nosnost dronů a nutnost umístit na ně další měřící techniku. Kde se dá s policejními drony aktuálně setkat, to jsou místa s plnou čarou, se zákazy otáčení a podobně.
Jejich revírem je silnice první třídy
Mimo zástavbu, vzhledem k přísné legislativě lze očekávat policejní drony zejména na silnicích první třídy. Proces funguje zhruba tak, že policie vytipuje lokalitu a tam vyšle specializovanou a školenou hlídku vybavenou dronem. Pilot dálkové navede dron do prostoru, odkud je vidět oblast určená k monitorování. Následně čeká na řidiče, který spáchá přestupek. Dron je možní držet stále na jednom místě, popřípadě řidiče „doprovázet“ a letět nad ním.
Na dronu jsou kamery, vše se nahrává, takže jednak je pořizován důkazní materiál samotného přestupkového jednání, a také je zachycena registrační značka řidiče. S odstupem několika kilometrů čeká ve směru jízdy na silnici další policejní hlídka, která na základě avíza od hlídky s dronem pachatele vybírá, řidič zastavuje a je pokutován. Dobrá zpráva je, že zatím nejsou drony pro policejní monitoring nijak zvlášť rozšířené. Policie jich nemá dostatečné množství, nedisponuje ani potřebným počtem školených pilotů.
Masové rozšíření přijde, bezpochyby
Dalším limitujícím faktorem pro plošné nasazení je omezená doba letu na jednu baterii. A třetím faktorem je počasí, podmínky pro let s dronem musí být ideální, za deště či větru je let s dronem riskantní a náročný. Při hmotnosti cca deseti kilogramů hrozí při pádu dronu škoda na zdraví i majetku. Jisté je, že jak se budou drony stávat dostupnějšími a bude se prodlužovat doba aktivního letu, budou více a více policií k monitoringu využívány.
Určitě až dojde k osvojení měření rychlosti. Kdyby nic jiného, tak dron ve vzduchu je nenápadnější než radar na trojnožce, navíc měřící na sinici, kde se mohou řidiči upozorňovat navzájem blikáním. O dronu ve vzduchu, který je zhruba ve výšce 50 metrů, kolmo nad řidičem, řidič obvykle ani neví. Dron je mimo jeho zorné pole a motorista nemá tušení, že je sledován. S masivním rozšířením bezpilotních dronů dostane policie do ruky velmi mocnou, a téměř neodhalitelnou pomůcku proti běžným řidičů.