Vjet do křižovatky jen proto, že jede auto vpředu, je nebezpečné. A objet ho a nepodívat se do stran, to je popření pudu sebezáchovy.
Chyby řidičů aut lze rozdělit do několika skupin, na lehké a vážné, na ty bez následků na zdraví a s následky. A také ty, které řidič zaviní úmyslně, typicky vybržďováním či podjížděním versus nehody způsobené nedbalostí, nepozorností, nechtěně. Záběry z kamer někdy zachycují situace, nad kterými zůstává rozum stát. Nelze uvěřit, že manévr řidič provedl ve střízlivosti, bez pominutí mysli či bez snahy zabít sám sebe i ostatní.
Přehledná křižovatka, ale nepozorný řidič
Přesto, jak se velmi často ukáže v následném šetření, řidič vůbec o tom, že dělá něco nesprávně, nevěděl. Neznalost a nevědomost ale neomlouvá. Co vidíme na videozáznamu? Je tam velká křižovatka s několika pruhy, dva jedou rovně, dva odbočují do stran, jeden doleva, druhý doprava. Vše je řízeno světelnou signalizací, nad křižovatkou jsou fungující semafory, včetně těch s ukazateli směru jízdy. Dalo by se říct, že takové křížení je přehledné a nelze v něm udělat chybu.
Opak je ale pravdou, i v tak přehledné křižovatce mohou řidiči zazmatkovat. A to takovým způsobem, že jde nejenom o majetek a zdraví, ale dokonce i o život. Je-li jednou stranou pomyslné rovnice řidič, který nedbá na barvy a ignoruje červenou, a na druhé straně auto, které jede rozhodně víc než 50 km/h, musí dojít ke katastrofě. Řidič taxi se rozjede a odbočovacím pruhem manévruje z křižovatky doprava. Ze záznamu není parné, zda k tomu má oprávnění, není patrný signál pro opuštění křižovatky ani jiná forma „zelené šipky,“ ale dejme tomu.
Taxi dává přednost, pirát ne a vjíždí do cesty
Kdyby nic jiného, tak v křižovatce zastaví a dává přednost autům přijíždějícím zleva. Za ním bohužel vyjíždí z odbočovacího pruhu další auto, jeho řidič nejenom že nezatáčí, ale na červenou projíždí křižovatku rovně. Tedy chce projet, ale k tomu nedojde, zprava se přiřítí auto, které má v tu chvíli zelenou, jelikož ji má už delší dobu a řidič ji vidí zdálky, jede rychle. Následuje nehezká srážka.
Protože stále svítí červená a kamera nahrává, je čas lze z videa zjistit několik dalších zajímavých poznatků. První je ten, že při dané rychlosti nemá řidič šanci cokoli udělat. Reakční doba je obvykle jedna sekunda, další sekundu by zabral samotný proces úhybného manévru. To nelze stihnout, a to ani v městských podmínkách. Druhá věc, která je více šokující, nikoho kolem nehody nezajímá, co se stalo nad rámec hyenistického zájmu o senzaci.
Povinnost pomoc má každý, stačí zatelefonovat
Nikdo nejde pomoc, nikdo neřeší, jestli jsou účastníci nehody v pořádku a zda nepotřebují ošetření či dokonce akutní odvoz do nemocnice. Video je z Varšavy, tak nechme Polákům jejich apatii, u nás platí v takovém případě povinnost poskytnout pomoc. Lékař, který by se náhodou ocitl v dohledné vzdálenosti, skutečně musí řešit vše s ohledem na svou odbornost a Hippokratovu přísahu. Zákon mu to ukládá.
Ukládá to však i všem ostatním „běžným“ lidem, kteří nemají lékařské či zdravotnické vzdělání. Dívat se a odejít nestačí, člověk musí pomoci. Neznamená to ale, že by byl povinen vykasat si rukávy a začít se prodírat krví. Stačí zavolat na linku první pomoci a postupovat podle pokynů. Klidně oznámit, že se na první pomoc necítí a nikdo ho nutit k ničemu nebude, povinnost bude splněna. Ale zírat a pak zmizet, jako to udělal cyklista na přechodu a všichni ostatní, to se nedělá. Kdyby nic jiného, jeden neví, kdy sám bude pomoc potřebovat a jak víme, karma je zdarma.