Tažné zařízení je vždy zakončeno ocelovou koulí. Proč si jednoduchý princip vypůjčili konstruktéři z biologie?

Co má společného noha člověka a tažné zařízení pro připojení vozíku či karavanu? Víc, než by si běžný motorista mohl myslet.

i Zdroj fotografie: Martin Sedláček
                   

Kdo chce za automobilem tahat přívěsný vozík, karavan či podval, musí mít vůz vybavený tažným zařízením. Existuje několik druhů, s různým principem kotvení k automobilu. Jedno ale mají všechny systémy společné. Trn, na který se připevňuje tažené vozidlo, je osazen ocelovou koulí s průměrem cca 5 cm. Z jakého důvodu?

Mnoho systémů má jedno společné, kulovité zakončení

Tažných zařízeních je několik typů. Ten základní je napevno připevněný ke konstrukci vozu. Nelze demontovat, řidič jezdí s automobilem, kterému trvale zezadu z pod nárazníku trčí trn s koulí. Jde obvykle o nejlevnější systém, který v druhovýrobě stojí několik tisíc korun včetně montáže. Sofistikovanější systémy lze demontovat. Většinou je trn s koulí opatřen zahloubením, které zapadá do protikusu připevněného na autě.

iZdroj fotografie: Pixabay

Pojistka uvolní čelisti na auta k připevnění či uvolnění. Variantou je bajonet, opět na podobném principu s pojistkou, která uvolňuje trn k montáži a demontáži. Ty nejdražší a také nejpropracovanější systémy tažného zařízení jsou napevno montované na automobil, ovšem lze je sklopit a schovat v útrobách auta. I zde se dá vybírat, někdy se tažné uvolňuje táhlem tak, že trn vypadne z aretace a je potřeba manuálně či kopnutím zvednout kouli do pracovní pozice, kde zapadne do pojistného mechanismu.

Tažné lze často demontovat nebo sklopit pod nárazník

Plně automatizované systémy jsou ovládané elektricky, tlačítkem se aktivuje elektromotorek, který uvede tažné zařízené do pracovní pozice, dalším stlačením ovladače dojde opětovně k ukrytí tažného zařízení. Pro všechny systémy je stejné zakončení prvkem v podobě ocelové koule. Auto a přívěs, nebo jakékoli jiné tažené zařízení, neustále za jízdy mění vzájemnou polohu.

iZdroj fotografie: Pixabay

Spoj se neustále pohybuje, mění se úhel podélné osy tažného stroje i taženého vozidla. A to jak v horizontálním směru, vpravo-vlevo podle toho, jak auto zatáčí. Ta také ve vertikální rovině. Když jede auto přes nerovnosti, do kopce, přes železniční přejezd. V tomto ohledu je žádoucí pohyblivost spoje ve značném rozsahu. Navíc plynule, rychle.

Mimo osobní dopravu existují řešení, do provozu se nehodí

V technice existuje řada různých typů spojení, ale žádné není dostatečně vyhovující pro potřeby tažného zařízení. V zemědělství je používán jednoduchý spoj, kdy na traktoru je kolmý svislý kolik a na něj se přetahuje oj s okem. Na poli či louce mobilita pouze ve vertikální ose dostačuje, v civilní dopravě ne. A třeba řetěz, lanka, oko s průvlekem nebo kardan tento typ spojení také neumějí zastoupit. 

iZdroj fotografie: Depositphotos

Výrobci a konstruktéři tažných zařízení vsadili na inspiraci v přírodě a okopírovali systém spojení končetin velkých savců. Na stejném principu pracují klouby, na jednom konci je kost ukončena chrupavčitou koulí, na druhé straně je přes vazy kost uchycena do chrupavčitého lůžka. Chrupavky a měkké tkáně jsou nahrazeny u tažného zařízení čelistmi s kovovou pojistkou, potřenými mazivem, obvykle vazelínou. Jednoduché řešení, které funguje, a které zatím žádný jiný systém nepřekonal.  

Máte na autě tažné zařízení?

Zdroj: MyMechanic
Diskuze Vstoupit do diskuze
115 lidí právě čte
Autor článku

Martin Sedláček

Vyučil se automechanikem a tuto práci také dlouhé roky provozoval. Pak se na čas přesunul do oblasti profesionální dopravy, řidičák má v podstatě na vše, co se dá u nás legálně řídit. Po několika letech za volantem nákladního auta se vrátil zpět k původní profesi, kterou už dělá spíše z pozice vedoucího dílny. Má tak čas na redakční a publikační činnost i osvětu v oblasti automobilové techniky.

Zobrazit další články