Je těžké nezpůsobit dopravní kolizi, když si řidič není vědom toho, že porušuje pravidla provozu. Velké množství motoristů páchá přestupky nevědomky.
Neznalost zákona neomlouvá. Stará známá pravda, která ovšem vcelku přesně popisuje stav na veřejných komunikacích. Velká část řidičů jezdí v provozu a vůbec netuší, že páchá dopravní přestupky. Dokonce řada z těchto výtečníků se pohoršuje nad výtkami ostatních, když dojde ke konfliktu. Považuje se za uražené, za „ty v právu“ a velmi často gestikuluje a nadává. Vše je špatně.
Cit a selský rozum nestojí nad zákonem a předpisy
Nicméně dokud končí krizové situace jen vztyčeným prostředníkem, a ne zmačkanými plechy, nebo dokonce polámanými kostmi, je to relativně v pořádku. V pořádku ale není to, že řidič skutečně nezná pravidla silničního provozu. Někdy za tím je již dlouhá doba od absolvování autoškoly, jindy zase uvěření v určité pověry či mýty, nebo absolutní víra v sebe sama, bez špetky pokory a skromnosti. Co je samozřejmě špatně. Jaké chyby motoristé velmi často nevědomky dělají?
Nesprávná signalizace na kruhovém objezdu
Řidič, který vjíždí na kruhový objezd, nedává znamení blinkrem. Teprve ve chvíli, kdy kruhový objezd opouští, dává o tomto znamení blinkrem. To je zjednodušený výklad zákona. Bohužel praxe je zcela odlišná. Velká část motoristů signalizuje blinkrem, když na kruhový objezd najíždí. Jiná skupina zase nebliká, když sjíždí. A část řidičské obce nebliká pro jistotu vůbec.
Na „kruháči“ bliká ten, kdo místo opouští
Pokud jede řidič po kruhovém objezdu a nedá znamení blinkrem, že bude sjíždět a sjede, zbytečně tím nechává čekat řidiče, kteří dávají přednost. Sledují provoz na kruhovém objezdu. Stojí a zbytečně čekají, přitom by mohli na objezd plynule najíždět. Pokud naopak auto bliká a nesjíždí, mohou to ostatní pochopit špatně. S představou „bliká, tedy sjíždí“ najednou na kruhový objezd a způsobí dopravní nehodu.
Ignorování záchranářské uličky
Problém, který má několik vrstev. Ta první se týká nevědomého porušování pravidel a toho, že řidiči absolutně zapomínají tvořit záchranářskou uličku. Zejména u dvouproudých komunikací. U silnic, které mají tři pruhy v jednom směru, většinou při dobržďování do kolony motoristu napadne, aby průjezd pro automobily IZS vytvořil. U těch s dvěma pruhy je to bohužel horší.
Stání v křižovatkách
Je to hra nervů. Řidič má strach, že když nenajede do křižovatky, budou ti za ním troubit. Jiné logické vysvětlení asi není. Proč jinak řidiči najíždějí do křižovatek, v horších a nebezpečnějších případech i na železniční přejezdy? Podle pravidel může řidič najet do křižovatky pouze pokud si je jistý, že bude moc místo ihned opustit. Tedy že tam nebude stát dlouho a tím nebude blokovat ostatní řidiče.
Když v křižovatce není místo, tak tam řidič nemá vjíždět
Motoristé toto ale porušují, najíždějí do křižovatek a vytvářejí „špunty.“ Na místě v křižovatce stojí, dělají jako že tam nejsou, dívají se buď do dálky nebo dolů před sebe. Je to špatné a také značně hulvátské a bezohledné chování. U železničních přejezdů je to jiná liga. Tam reálně hrozí střet s vlakem, strojvedoucí vlakem nemůže uhnout ani lokomotivu jednoduše zastavit.
Nerespektování zákazu stání a zastavení
Značka zákaz stání jako kdyby neexistovala. Pro řadu řidičů určitě. Na místě takto označeném lze zastavit jenom na dobu nezbytně nutnou k vystoupení či nastoupení, k vyložení či naložení nákladu. Určití výtečníci však toto neřeší. Zaparkují, zapnout výstražné blinkry a odejdou. Paradoxně tím páchají ještě větší prohřešek, s těmi blinkry, než když by jen špatně zaparkovali a odešli od auta, které by neblikalo. Nevědomost hříchu nečiní? Rozhodne to tak není!
Nedání přednosti autobus MHD
Prosím pusť mě! Tohle heslo mají některé autobusy MHD napsané za zádi a důvod je jasný. Těm řidičům, kteří ignorují pravidla provozu, připomenout, co by měli vědět. To, že řidič má pustit autobus vyjíždějící ze zastávky před sebe. Je to jedno z pravidel, které má podporovat plynulost dopravy.
Nevyužívání celé délky připojovacího pruhu
Připojovací pruh slouží k připojování vozidel, není to místo, do kterého řidič vjede a musí ho v panice co nejrychleji opustit. Třeba tak, že v pomalém tempu vjede do dráhy jinému řidiči. Připojovací pruhy jsou součástí jak nájezdů na dálnice či městské obchvaty, ale také jde o bezpečná najížděcí místa u velkých křižovatek. Slouží k tomu, aby automobil nabral dostatečnou rychlost, proto jsou obvykle poměrně velmi dlouhé.
Délka připojovacího pruhu má svůj důvod
Bohužel motoristi toto nechápu, nerespektují, neberou na vědomí a nevyužívají. Správně to je tak, že řidič vjede do připojovacího pruhu a využije celou jeho dílku. Akceleruje, nabírá dostatečné tempo a teprve pak, ke konci pruhu, odbočí a vjede do průběžného pruhu. Realita je však jiná. Auto se v připojovacím pruhu ani neohřeje a řidič si to nasměruje jako hlemýžď mezi aut jedoucí násobně vyšší rychlostí. Omezení a ohrožení nijak neřeší.