Pan Karel koupil ojetý Mercedes GLS za 1,2 milionu Kč. Podle zákona mu byl odebrán, i když nic neudělal

Každý, kdo kupuje ojetý automobil, měl by jej co nejvíce prověřit. Nezáleží na tom, jestli jde o obchod s autobazarem, soukromým prodejcem na ulici či s autorizovaným značkovým dealerem. Vždy je „povinná“ prohlídka technického stavu a vždy je důležité co nejvíce prověřit původ auta, jeho historii a dokumentaci. Existuje případ, kdy zájemce a kupující udělá vše, nic závadného neobjeví, a stejně o své auto přijde.

I přes důkladnou prověrku může kupující o auto přijít

Stalo se to i panu Karlovi, který našel na internetu nabídku na Mercedes GLS. Zaujala ho cena, ale auto jako takové celé vpadalo dobře. Mělo najeto jen pár desítek tisíc kilometrů, vynikající výbavu. Pan Karel si nechal po dohodě s prodávajícím, panem Hynkem, prověřit auto nezávislým technikem ze specializované dílny zaměřené na značku Mercedes. Vše bylo v pořádku, samozřejmě nějaké drobnosti se našly, ale to je vždy.

iZdroj fotografie: Karel Hoždík

Po technické stránce nebyl důvod auto nekoupit. Pan Karel prověřil automobil i z hlediska původu. Nechal si předložit technické průkazy. Zjistil, že prodávající má auto zapsané na IČO jako podnikatel, a i podle tohoto indikátoru našel dobré reference. Prodávající se věnoval prodeji sanitární techniky a na internetu měl i na svůj obchod řadu pozitivních referencí.

Majitel nebyl jediným vlastníkem auta, ani o tom nevěděl

Došlo i na prověření přes komerční online portál. Pan Karel zadal VIN a zjistil o Mercedesu vše. Včetně drobné nehody, kterou mu ale majitel nahlásil a o které věděl. SUV se zdálo být autem snů. Pan Karel tedy s majitelem podepsal kupní smlouvu, zaplatil převodem na účet cenu, která bylo něco lehce nad milionem korun, auto pak oba muži společně převedli na Registru vozidel na Karla.

iZdroj fotografie: Karel Hoždík

Mohlo se zdát, že vše takto skončilo, pan Karel byl spokojeným majitel luxusního vozu a jezdil. Ovšem jen do té doby, než se ozval soud, že pan Karel musí auto vrátit. Proč? V době, kdy pan Karel uzavřel kupní smlouvu, se pan Hynek rozváděl. Automobil měl napsaný na sebe jako podnikatel, jako podnikající fyzická osoba. A tím pádem tento vůz spadal do společného jmění manželů.

Soud vrátil situaci do stavu před nákupem auta

A jakkoli byl v technickém průkazu uveden pan Hynek, to bylo auto v jeho podnikání, neměl právo jej prodat bez souhlasu manželky. A ten bohužel tehdejší majitel neměl, ani o tom nevěděl, auto si koupil sám, myslel že jej může také sám prodat. Ale to byla chyba. Podle zákona byl prodej auta neplatný. I když bylo vše s prodejem spojené v pořádku, verdikt soudu byl jasný.

iZdroj fotografie: Jan Kameníček / Creative Commons / CC-BA-SY

Manželka pan Hynka vše v rámci rozvodového řízení transakci napadla, pan Karel musí vrátit auto původnímu majiteli. Což také udělal, a naopak pro pana Hynka vyvstala povinnost vrátit panu Karlovi peníze. Což se ale nestalo, pan Hynek v rámci rozvodového řízení a ve snaze vypořádat se s manželkou, peníze převedl na společný účet. Hamižná žena peníze utratila, vybrala přes bankomat. Času na to měla dost.

Kupující nemá ani auto, ani peníze. Jen možnost soudit se

Pan Hynek teď nemá peníze, ale má auto, které nemůže prodat a o které se soudí se svou ženou. Má dluh vůči panu Karlovi a nemá ho, jak vyrovnat. Pan Karel nemá ani auto, ani peníze. Má jen možnost vymáhat peníze soudně. A to si kupující myslel, že udělal všechno, co mohl. Což je vlastně pravda, protože takové detaily, jako jsou manželské neshody a řešení rozvodu, neměl šanci pan Karel nijak zjistit.