S odchodem spalovacích motorů přijdeme i o něco, co nám elektromotory nebudou moci nikdy dát. Neumí to. Připomínáme ty nejlepší na naftu a benzín, dokud ještě existují.
Existuje jedna věc, kterou si ze scény pomalu odcházející spalovací motory berou s sebou „do hrobu“ a která na elektromobilech neexistuje, a nikdy existovat nebude. Tou věcí jsou spalovací motory s duší. S jedinečným zvukem, zátahem, vůní, chvěním – zkrátka s projevy stejnými, jako by to byly živé bytosti. I proto tyto charakterní jednotky tak milujeme, i proto nám budou chybět. Nebo vy se snad zamilujete do elektromotoru? Tak vidíte. Pojďte se s námi podívat na sedm statečných, bez kterých by svět aut nebyl takový, jakým je.
Spalovací motory měly duši, bezesporu
A i když jste celý život, ať už z jakýchkoli důvodů, měli třeba jenom auta s klasickými čtyřválci se zcela běžným projevem i zvukem, přesto i tyto motory měly duši. Bylo možné odpozorovat, které palivo jim vyloženě „chutnalo“, jak snášely (nebo nesnášely) zimu, jak reagovaly na vaše požadavky maximálního výkonu nebo naopak „piánko“ courání po městě. Byly to zkrátka osobnosti, každý jeden. Obávám se, že tohle se z aut definitivně vytratí, elektromotory nic podobného neznají.
Přirovnal bych to ke gramofonové desce a mp3 nahrávce, nebo ke klasickým, samonatahovacím mechanickým hodinkám s ručně skládaným strojkem a „digitálkám“ z vietnamské tržnice. Mp3 nahrávka nám bude na první poslech znít lépe a bude bez jakýchkoli chyb, ale pokud si potom poslechneme dobře namasterovanou desku, zamilujeme si ten teplý, „nesyntetický“ zvuk. S hodinkami je to stejné: digitálky ukáží čas možná přesněji, ale to člověčenství, skryté v každém mechanickém strojku, tam zkrátka není.
Jak se dá zamilovat do elektromotoru?
A pokud opravdu zvítězí elektromobilita v tak silném měřítku, o jakém nyní uvažuje Evropská unie, žádný bližší vztah si k pohonné jednotce našeho vozu už nikdy nevytvoříme. Bzučení elektromotoru bude možná zajímavým zvukem pro zarputilé ekology, většině řidičů bude ale asi tak blízké jako zvuk vysavače. A nic na tom nezmění „digitální hračky“, simulující zvuky motoru do reproduktorů. To je totiž přesně to, co píšu o odstavec výše: syntetické, bez doteku člověka, bez duše.
Pojďme se tedy podívat na sedm ikonických spalovacích motorů všech dob, bez kterých by nebylo všech těch úžasných aut, která denně vídáme kolem sebe. A ač nejsem žádný staromilec (a třeba ke kinofilmu bych se při focení už asi nikdy nevrátil), přiznám se, že mi to bude chybět. Bude mi chybět to sepětí stroje a člověka, které zkrátka více vnímám u spalovacího motoru a nádrže s benzínem, než u elektromotoru a baterie. Dost sentimentu, pojďme k hrdinům. Tady jsou:
BMW M57
Legendární řadový šestiválec nemůže v našem přehledu chybět. Z jednoduchého důvodu: jeho příchod znamenal revoluci. Když jste v roce 1998 nastartovali poprvé třeba „sedmičku“ E38, většinou se vám ústa rozzářila od ucha k uchu. Takhle že zní diesel? A když jste se s tím motorem jednou projeli, otázka už byla jasná: Kdy si ho můžu koupit? 135 kW na začátku, až 210 na konci výroby v roce 2006 (po dvou modifikacích). Vždy kultivovanost, vždy sametové vytáčení. Budeš nám chybět, „em-padesát-sedmičko“.
Honda F20C
U Hondy je to poměrně těžké rozhodování, její VTEC motory jsou skvělé téměř všechny. Nakonec volíme F20C, z jednoho důvodu: jestli jsou motory Hondy definovány krom spolehlivosti i vysokými otáčkami, pak tento je zcela mimo konkurenci. 250 koní při 8 600ot./min. pod kapotou Hondy S2000. Omezovač zasáhnul při 9 000 ot./min. Máloco tak neskutečně moc nepotřebuje komentář, jako těchto několik čísel. Díky, Hondo, nebýt tebe a tvých inženýrů, nikdo jiný by tohle nedokázal (u běžných vozů pro běžný lid).
VW 1,9 TDI
Sice jsem dlouho zvažoval, jestli ano nebo ne, ale nakonec jsem pro. Legendární „jedna devítka“ TDI je tady, ve své první inkarnaci 66 a 81 kW. Podobně jako u M57 u BMW, i tohle byla revoluce. Čtyřválcová, ne tak kultivovaná, ale zase o dost levnější. Tak trochu 530d pro proletariát. A jasný důkaz, že přímému vstřiku patří budoucnost. Síla, až extrémní úspornost, v prvních generacích i fantastická schopnost najíždět statisícové nájezdy. Škoda, že se to pak se stále novějšími a novějšími verzemi trochu pokazilo. Místo v našem přehledu má ale zasloužené.
Mazda Wankel
Musí tu být. Přes všechny dílčí i celkové neúspěchy (prý je ale ohlášen návrat ve formě generátoru v elektromobilu!) se musí Mazdě nechat odvaha a vytrvalost, s kterou se snažila projekt motoru s rotačními písty uvést na trh. A dostat jej nakonec pod kapotu ikonických sporťáků. A RX-7 je ten, na který budeme vzpomínat nejdéle, s objemem 1,3 litru, výkonem 239 koní a díky 2 turbodmychadlům navíc coby první sériové auto se sekvenčním přeplňováním. Potřebuje to víc komentáře? Jeden možná. Díky, Mazdo, klobouk dolů za odvahu!
AMG Mercedes M156
Jedna z nejúžasnějších vé-osmiček, kterou jste si mohli koupit v autě s třícípou hvězdou. A to dokonce i v malém „céčku“, což muselo být neuvěřitelně zábavné auto. V kombíku. Mimochodem, nejvíc se jich prodalo právě v Třídě C. Osobně bych jej snad měl „na plecháčích“ 16 palců a sundal z něj všechno, co by AMG jen vzdáleně připomínalo. Dokonalý sleeper? O tom se mnou nediskutujte. M156 byl nakonec téměř ve všech řadách, dokonce i v tom hrozném „R-ku“. Vždy nad 500 koní, vždy nad 600 Nm, neskutečný zvuk a „V8 6,3“ na boku auta. Deutschland über alles.
Fiat F.I.R.E.
Ať to nemáme jen velkoobjemové a sportovní, i autor těchto řádků má ostatně ve svém autě čtyřválec 1,9 na naftu. Značně starý, italský. A Italové jsou na malé motory skvělí, FIAT FIRE tedy nemůže chybět. Mimochodem, FIRE neznamená „oheň“, nýbrž Fully Integrated Robotised Engine. Poprvé plně robotizovaná výroba u FIATu, a poté dlouhá sága různých 8V i 16V verzí a objemů, až do 1,4. V drtivé většině Fiatů, v menších Alfách, v „Káčku“ od Fordu – tenhle čtyřválec má na motorizaci Evropy celkem zásadní podíl. Bravissimo, signori, i grazie. Arrivederci.
BMW S85
V Mnichově jsme začali, v Mnichově skončíme. Znalci vědí jen „z kódu“, pro ostatní: M5 V10. Ano, zápis jak ze strojírenského výkresu byl ve skutečnosti jeden z nejúžasnějších automobilů i motorů všech dob. První desetiválec v sedanu na světě, 5 litrů objem, 500 koní, 520 Nm, omezovač na 8 250 otáček. Další dotazy? 100 koní z litru bylo kdysi doménou atmosférických Ferrari motorů, tady jste jimi mohli odvézt babičku na chalupu i s nákupem na víkend a kocourem. A cestou zpátky se „malinko“ pobavit. Podobně, jako na fotce dole. Díky, BMW. Mimochodem, jaký motor že to dáváte do té vaší i3?
Sedm statečných jako první výběr
Sedm nej motorů dle mého výběru je za námi. Nečiním si absolutně nároky na úplnost, zajímavých a „zasloužilých“ motorů je celá řada a budu moc rád, když mi napíšete vaše další tipy a postřehy do komentářů pod článek. Rozloučíme se snad jen tím, že budu ještě raději, když někdo napíše podobně oslavný článek na elektromotory – třeba za 30 let. Já už to určitě nebudu, ale svému budoucímu kolegovi držím palce, aby jeho „objekty obdivu“ byly nejméně tak výjimečné, jako bylo těchto sedm statečných. Co myslíte, budou?
Který z uvedených „sedmi statečných“ je vaším favoritem? Nebo máte nějaký další tip?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 13940
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 14262
