Češi si opravy ojetin nemohou dovolit. Hledají alternativní způsoby využití auta

Vozový park v Česku stárne, a stárne dokonce rychleji, než stárnul v předchozích letech. Jen za poslední tři roky se jeho stáří zvýšilo o rok, což je dvojnásobné tempo oproti letům minulým. Jak uvádí statistika Svazu dovozců automobilů, u osobních vozů dosáhlo průměrné stáří 18,58 roku, což je o 0,3 roku více než před rokem. Za posledních 10 let se stáří vozového parku zvýšilo již o 3,22 roku. Co z toho plyne, mimo toho, že bazary a velcí prodejci ojetin slaví nekonečné žně? Pojďme se podívat na jednu neveselou skutečnost společně.

Statistika nuda je, tato je navíc smutná

Ještě jednu statistiku si ale neodpustíme: podle údajů ACEA z loňského roku je průměr za celou EU 11,8 roku. Vyšší než v ČR je pouze v Řecku, Rumunsku, Estonsku a Litvě. To není opravdu lichotivé vysvědčení na „vyspělou zemi uprostřed Evropy s bohatou průmyslovou historií a rozvinutým automobilovým průmyslem“, jak o České republice občas pochvalně mluví nejen naši vládní představitelé, ale třeba i zahraniční agentury. Ví ti všichni, že tady jezdíme v téměř dvacet let starých vracích?

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jak je vlastně možné, že relativně bohatá země s mnoha automobilkami se stářím svého vozového parku vyrovná Rumunsku? Svědčí to jednak o naší kupní síle a šetřivosti, jednak o specifické zálibě Čechů v ojetých vozech, u kterých je (často) lepší poměr výkon/cena nežli u nových vozů. Jenže. Všechno má své „jenže“. Výhodný poměr výkon/cena je nejvyšší u 3–5letých aut, kde už došlo k masivnímu poklesu ceny, přesto ta vozidla mohou mít ještě malý nájezd a být velmi zachovalá.

Rozsáhle opravovat staré auto skoro nedává smysl

U dvacetiletých (a starších) aut se v případě jakéhokoli technického problému nedá o výhodnosti moc hovořit, speciálně pokud se spolu s jednou porouchanou součástkou musí měnit více komponentů. Například pokud jde o výměnu turbodmychadla – měli bychom při této příležitosti vyměnit i mezichladič, vedení turbo oleje a olej s filtry. Pak totiž kromě následku odstraňujeme i příčinu. A když už se bavíme o motoru. Úspora na výměně levného příslušenství se může v budoucnu vymstít v podobě oprav jdoucích do desítek tisíc korun.

iZdroj fotografie: Depositphotos

A jakmile se začnou měnit sady komponentů nebo zkrátka více věcí najednou, může se hravě stát, že oprava převýší zůstatkovou cenu vozu. A navíc se taková oprava pro majitele těchto extra ekonomických vozů stane zkrátka nedostupnou. Což nic nemění na skutečnosti, že v současném ekonomickém klimatu je těžké vinit majitele vozidel, že šetří na každém aspektu života včetně používání auta. Nemají na výběr, na barevné reklamy na nové vozy se mohou tak maximálně dívat. Hledají proto alternativní způsoby využití auta, například „car sharing“, jízdu MHD či taxi nebo vlastnění pouze jednoho vozu pro celou rodinu.

ČTĚTE TAKÉ: Nejodolnější moderní diesely Euro 6, které ujedou statisíce kilometrů.

Řešení v nedohlednu, vize nepříliš veselé

Jaké je řešení? Popravdě dost složité, s chystajícími se změnami typu EURO 7 nebo konec spalovacích motorů (oboje vedoucí ke zdražení automobilů) není světlo na konci tunelu příliš vidět. Sítě bazarů, stejně jako mechanici si mnou ruce, mají totiž vystaráno o práci na dlouhé roky dopředu. Perspektivní povolání pro vašeho syna po základní škole? Automechanik je jistota. Na hodně dlouho. My uživatelé můžeme jen doufat, že se nakonec stane něco, co osobní mobilitu vrátí zpátky tam, kde byla třeba ještě před deseti lety. Jak to vidíte vy? Napište nám do diskuse pod článkem, děkujeme!