Systém start-stop v autech, i přes řadu let v produkci a příslib úspory paliva a snížení emisí, stále vyvolává mezi některými řidiči neoblíbenost a kontroverze. Když řidič zastaví vozidlo, systém vypne motor a po uvolnění brzdy nebo sešlápnutí spojky se motor opět spustí. Tento mechanismus je navržen tak, aby redukoval spotřebu paliva a emise oxidu uhličitého, zejména v hustém městském provozu.

Systém start-stop není zlo, i když řidiči to tak někdy chápou

Přesto mnozí řidiči tento systém neupřednostňují a často ho vypínají ručně z obav o negativní dopady na životnost některých komponent, jako jsou autobaterie a startér. Odborníci však zdůrazňují, že tyto obavy jsou často neopodstatněné. „Moderní vozidla jsou vybavena speciálními bateriemi s delší životností a vysokou kapacitou,“ říká odborník na servis evropských a japonských aut pan Pavlíček. „A ty jsou schopny lépe zvládnout náročný provoz, včetně nárazového spouštění motoru při použití systému start-stop.“ A to není všechno.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Navíc výrobci automobilek pečlivě testují a optimalizují tyto systémy, aby minimalizovali negativní dopady na životnost komponent vozidla,“ dodává expert. Historie systému start-stop sahá až do sedmdesátých let minulého století, kdy automobilky začaly reagovat na ropnou krizi a hledaly způsoby, jak snížit spotřebu paliva. První automatický systém start-stop představila automobilka Toyota v polovině sedmdesátých let. Následovaly ji automobilky Volkswagen a Audi, které vyvinuly vlastní varianty systému start-stop v osmdesátých letech.

Tyto počáteční systémy společně s dalšími inovacemi, jako byla moderní pětistupňová převodovka, aerodynamická karoserie a elektronický ukazatel spotřeby, měly zásadní vliv na snížení spotřeby paliva a emisí. Nová generace systému start-stop dorazila na přelomu tisíciletí a stala se standardní součástí většiny moderních vozidel. Výzkumy prokázaly, že při správném, ekologickém stylu jízdy dokáže systém start-stop ušetřit až 15 % paliva.

Když motor nepracuje, tak se šetří palivo. To je fyzika

Zkracuje dobu, kdy je motor v nečinnosti, a emise jsou minimalizovány, zejména v městském provozu. Tento efekt je dosažen tím, že systém automaticky vypíná motor, když je to možné, například při zastavení na semaforech nebo v koloně. Funkce systému start-stop je relativně jednoduchá. Když řidič zastaví vozidlo, motor se vypne a po uvolnění brzdy nebo sešlápnutí spojky se motor opět spustí. Některé pokročilé systémy mohou dokonce vypínat motor i během jízdy, když vozidlo setrvačností dojíždí a řidič brzdí.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Agregát se následně opětovně startuje, když řidič sundá nohu ze spojky (u manuální převodovky) nebo z pedálu brzdy (u vozu s automatickou převodovkou). Systém start-stop je promyšlený a řízený řídicí jednotkou, která monitoruje různé parametry a zabraňuje poškození motoru či nadměrnému vybíjení baterie. Například v případě nízké teploty nebo nezahřátého motoru systém nebude provádět vypínání. Stejně tak pokud není dostatečná kapacita baterie, systém nebude fungovat.

6 největších chyb, kterými řidiči „škodí“ sobě i ostatním, patříte mezi ně?

Jedním z hlavních argumentů pro používání systému start-stop je jeho přínos pro životní prostředí a snižování emisí škodlivin. Automobilky a ekologičtí aktivisté podporují tento systém, protože má potenciál výrazně snížit dopady vozidel na kvalitu ovzduší. Nicméně je třeba zdůraznit, že volba používat či nepoužívat systém start-stop závisí na každém řidiči a jeho individuálních preferencích.

Jezdí-li řidič jako blázen, neuspoří nic ani se start-stopem

Někteří řidiči si mohou vybrat vypnout tento systém až do doby, kdy si budou jisti, že jeho užívání je pro ně výhodné, a zajistí tak dlouhodobou spolehlivost a optimální výkon vozidla. Ve výsledku je třeba si uvědomit, že systém start-stop má své výhody i nevýhody, a každý řidič by měl zvážit, zda tento systém využije a zda je pro něj vhodný. Používání systému start-stop může přinést skutečné úspory paliva a snížení emisí, ale vyžaduje také správný a ekologický styl jízdy. Říkejme tomu třeba selský rozum.