Komplikovaná a nepřehledná dopravní situace může snadno vyústit v hromadnou nehodu. Je třeba, aby řidiči před odbočením udělali jednu zásadní věc.
Nedávno jsme řešili jednu celkem zapeklitou situaci. Šlo o dvě auta, která odbočují vlevo ze dvou pruhů vedle sebe. Ovšem do ulice, kde je pouze jeden pruh. Problémem tedy je, které auto má přednost, tedy které vyjede z křižovatky do ulice jako první. Křižovatka se na první pohled může jevit jako každá jiná. Zejména pokud je minimální provoz a nejsou na ní žádná vozidla, jak vykresluje naše grafika.
Křižovatka nemá řešení, rozhodně ne snadné a jednoduché
Problém začne v okamžiku, kdy se objeví dvě auta vedle sebe a řidiči budou muset vyřešit, který z nich odbočí do jednoho pruhu jako první. Zákon věc řeší pouze částečně, stačí si připomenout § 12 Jízda v jízdních pruzích (5), kde se píše: „Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy.“
To zatím nic moc nespecifikuje. Ani to, že „při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu.“ To bohužel nestanovuje nic a nepomáhá to. Poslední věta tak trochu řeší celý problém: „Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo zřejmé, který z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu.“
Jenže realita může být mnohem složitější. V původním článku, které jsme řešili nedávno, byla křižovatka vybavena semaforem. Světelné znamení zajišťovalo, že auta v protisměru stojí, odbočující vozidla nemusí dávat přednost. Ovšem bez semaforu je situace opravdu nebezpečná. Grafika napoví proč. Dvě auta odbočují vlevo, jde o zelené a žluté vozidlo. Jedou souběžně vedle sebe. Mají povinnost dát přednost protijedoucím autům, tedy červenému a modrému. Pokud řidiči zeleného a žlutého auta včas nevidí, kam odbočují, stane se jediné.
Před vjezdem do boční ulice se zastaví. V horším případě se srazí, zejména budou-li ve stresu z blížících se protijedoucích aut. Skutečné peklo by nastalo, pokud by byl v boční ulici přechod pro chodce. A na něm lidé, kterým by odbočující auta musela dát přednost. Nešlo by jet dál, hrozilo by sražení chodce. Z boku by se blížilo modré a červené auto. Protijedoucí auta prostě vytvoří tlak, řidiči odbočujících aut o to víc budou chtít být rychle pryč z křižovatky.
Auta v protisměru musí dostat přednost, vytváří stres
V nejhorším případě dojde k tomu, že se nejprve srazí zelené a žluté auto. A pak do nich narazí červené a modré vozidlo. Jaké je tedy řešení? Nejlépe takové, že si odbočující řidiči včas uvědomí, že se musí vejít dvě auta do jednoho pruhu. A pustí se. Aby jeden druhého neohrozil, dá řidič zeleného auta přednost žlutému vozu. A ideálně mu pokyne, aby jeho řidič věděl, že může jet.
To všechno by mělo nastat nejpozději před tím, než obě auta najedou do protisměru. Řešit toto později už by bylo nebezpečné. Znovu tedy rekapitulace ideálního průjezdu křižovatkou. Řidiči žlutého a zeleného vozidla začnou odbočovat vlevo. Najedou si do křižovatky, ale ne tak, aby hrozila kolize s protijedoucími auty. Pokud je v protisměru volno, rozjedou se s tím, že řidič auta vlevo, toho zelného, vyjede později. První do boční ulice vjede žluté auto.