Motoristé velmi často váhají na křižovatkách, které jsou perfektně označeny dopravním značením. Je to překvapivé, ale zdá se, že si řidiči nejsou jistí na kříženích, která nejsou nijak označená. A že stejný problém mají i na křižovatkách, které s dopravními značkami jsou. Rychlý průzkum, který jsme provedli mezi našimi čtenáři, ukázal, že potíže s danou dopravní situací má minimálně jedna třetina dotazovaných.

Méně je více a naopak. Příliš dopravních značek řidiče plete!

Na naší grafice je modelová situace, která znázorňuje skutečné místo na pražských komunikacích. V rámci přehlednosti na našem obrázku jsou značky, které jsou důležité pro pochopení schématu. Ve skutečnosti se jich dá na místě napočítat minimálně šestnáct. K tomu jsou v křižovatce světelné semafory. A samozřejmě i vodorovné dopravní značení. Precizní čtenáři nechť vezmou na vědomí, že na grafice je pouze schéma, které nezobrazuje realitu přesně s ohledem na rozměry značek, silnici a podobně.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jde o základní schéma a jeho řešení. To, že je (ve skutečnosti) na křižovatce tolik dopravních značek, jsou tam i semafory, čáry na silnici, řidiče podle našeho průzkumu mate. Skutečně jsou motoristé, kteří neví, jak se zachovat, pokud jsou na místě křížení jak svislé dopravní značky, tak vodorovné značení i aktivní světelné semafory. Otázka v testu autoškoly spojená s naší situací by pak zněla třeba takto. Jak se zachová řidič modrého vozidla?

Co platí – semafor, nebo dopravní značka? Řidič musí mít jasno

Může projet křižovatkou, to by byla první možná odpověď. Druhá by byla, že musí zastavit vozidlo v místě, odkud má náležitý výhled do křižovatky. Musí zastavit před příčnou čárou souvislou, by byla třetí alternativa. Co na to říkají předpisy? Zákon č. 361/2000 Sb., oddíl 3 řeší vztahy mezi úpravami provozu na pozemních komunikacích, jejich stanovení a užití dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a provozních informací.

Test z autoškoly, kterým neprojde 70 % řidičů. Křižovatka působí jednoduše, je tam ale jeden chyták. Najdete ho?

V úvodním § 76 (1) se píše, že místní úprava provozu na pozemních komunikacích je nadřazena obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích. Přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích je nadřazena místní i obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích. Dále § 76 (2) definuje, že svislé stálé dopravní značky jsou nadřazeny vodorovným dopravním značkám.

Kdyby došlo na místě k nějaké akutní situaci, tak je třeba vědět, že podle § 76 (3) jsou přechodné vodorovné dopravní značky nadřazeny stálým vodorovným dopravním značkám. Respektive že podle § 76 (4) jsou přenosné svislé dopravní značky nadřazeny všem dopravním značkám. Ani toto však není absolutní vrchol pyramidy, podle § 76 (5) jsou pokyny policisty, strážníka obecní policie, vojenského policisty nebo příslušníka vojenské pořádkové služby nadřazeny světelným signálům, dopravním značkám nebo dopravním zařízením.

Policie má právo veta, semafory a dopravní značky neplatí

A v § 76 (6) se říká, že světelné signály jsou nadřazeny svislým dopravním značkám upravujícím přednost. Teď už je asi každému jasné, jak se řidič modrého automobilu zachová. Správná odpověď je ta, že projede křižovatkou. Na místě je sice vodorovné i svislé dopravní značení. Ovšem nadřazené těmto jsou světelné semafory. Motorista tedy nemusí zastavovat ani na stopce, ani na čáře.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Může křižovatkou rovnou projet. Samozřejmě že ne bezhlavě, aniž by sledoval provoz. Vždy se může stát nějaká nenadálá situace. Chodec vejde nečekaně do vozovky. Zleva přijede vozidlo s právem přednostní jízdy, třeba blikající sanitka. Nicméně s ohledem na ostatní „běžné“ automobily má řidič modrého vozu volný průjezd křižovatkou. Zastavovat na semaforu se svítícím zeleným světlem je naopak riskantní, řidiči vzadu to nečekají!