Upozorňujeme čtenáře, že následující text a komentář je publicistickým článkem, který obsahuje soukromý názor autora.

Kdo jel někdy v tunelovém komplexu Blanka, má určitě podobnou zkušenost. V noci jsou tunely povětšinou zavřené z důvodu údržby. Takže je třeba vyjet ven a pokračovat po objízdné trase. Přes den jsou tunely ucpané. Ranní špička z nich udělá shromaždiště aut jen velmi pomalu se posunujících v původním směru. Projet tunelem relativně plynule se dá chvíli před polednem, když jsou všichni už v práci, a ještě nejedou na oběd. A pak chvíli po poledni, tedy když už jsou všichni z oběda zpět v práci, a ještě nejedou domů.

Tunely by měly šetřit čas a nájezd. Ve skutečnosti je to naopak

Problémem je, že se řidiči v tunelu neumí chovat. Tunel je velmi často ucpaný, vytváří se v něm kolony. A to jenom proto, že řidiči neumí jet plynule a dodržovat rozestupy. Na fotkách, které nám poslal do redakce jeden z našich čtenářů, je to vidět. Ve chvíli, kdy byla maximální povolená rychlost v tunelu omezena na 50 km/h, neumí řidiči jet tak, aby mezi sebou neměli stometrové a větší rozestupy.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Ludvíka K.

Každý druhý, a to je odhadem spíše poddimenzované číslo, má v ruce telefon. A ne že by telefonoval, ale je na sociálních sítích. Nesleduje provoz. Beznadějné je, když vjede do ucpaného tunelu houkající sanitka. Už z dálky je slyšet. Už z dálky je vidět, zvuk i světlo se odrážejí a nesou tunelem, řidič nemůže být překvapený, že se vozidlo s právem přednostní jízdy objeví za jeho kufrem „nečekaně“. Přesto se to ale děje.

Záchranářská ulička? Řidiči ji ignorují, řadí se až před sanitkou

Řidiči nevytvářejí v ucpaném tunelu záchranářkou uličku. Prostě odjedou za auto před sebou a zastaví. Když pak zaregistrují sanitku, na poslední chvíli se snaží najet ke straně. Sanitka čeká. Jedno auto uhne, sanitka popojede. Druhé auto uhne. A tak pořád dokola. Boj o každou vteřinu a o záchranu lidského života je ztížený zabedněností a bezohledností řidičů. Jak je patrné z další fotky, problém není jen český. Děje se to všude.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Co ohledně záchranářské uličky říká zákon? V § 41 odstavci 8 zákona o provozu na pozemních komunikacích se píše, že řidiči jsou povinni „vytvořit mezi jízdními pruhy prostor pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy; při tom smějí vjet na krajnici nebo na střední dělící pás.“ Sama policie na svém webu vysvětluje, že „uličku je třeba vytvářet ihned.

Čtyři vozidla s majáky proti sobě: Projedou dřív křižovatku „papaláši“, sanitka, hasiči, nebo policie?

Ihned, jakmile vozidlo přijíždí do kolony stojících nebo pomalu jedoucích vozidel.“ Začít se štosovat na stranu, když už auta stojí, je pozdě. Policie také připomíná, že „na dvouproudé komunikaci se obě řady vozidel rozestupují co nejblíže k okrajům vozovky, řidiči v levém pruhu se řadí vlevo a řidiči v pravém pruhu se řadí vpravo.“ Navíc v tunelu je to všechno složitější, obvykle tam není místo za krajní čárou.

Tunely jsou namísto zrychlením de facto pastí pro řidiče

Není tam široká krajnice, kam by auta z místa uhnula. Nadpis článku nijak neodráží skutečnost, že by pražský magistrát skutečně chtěl tunelový komplex uzavřít. Spíše je to sarkastická poznámka, že pokud by se tak stalo, nic by se vlastně nestalo. Respektive že by se řidiči měli chytit za nos a začít se v tunelech chovat zodpovědně. Teď to vypadá jako místo, kde si každý může dělat co chce, nerespektovat ostatní.

Tunely by v hlavním městě mohly sloužit mnohem lépe, kdyby se v nich řidiči chovali ohleduplněji. Zatím se zdá, že jakmile vjede řidič do tunelu, přestane vnímat okolí a má pocit, že je v jakémsi autonomním vlaku složeném z jednotlivých aut. Že nemusí sledovat provoz. Že si může dělat, co chce, třeba si hrát na mobilu. Je to ale přesně naopak. Pustit do tunelů cyklisty a řidičům aut vjezd zakázat, nic moc by se nestalo.