Proč se auta po natankování plné nádrže nerozjedou? Stát se to může každému z nás ještě dnes a neuděláme s tím vůbec nic

Zmíněné potíže se někdy stávají po natankování benzínu, a to následovně. K čerpací stanici přijede auto s poloprázdnou nádrží. Majitel se rozhodne natankovat palivo až po okraj hrdla palivové nádrže. A tak čerpá palivo až po úroveň, kdy začne cvakat pistole stojanu, která přívod paliva přeruší.

Zděšení, ale jen dočasné

Po dokončení tankovacího procesu se řidič pokusí auto nastartovat. Startér nastartuje motor, ten, jak se říká, „chytne“, ale vzápětí se zastaví. Řidič se pokusí vůz nastartovat znovu, ale nastartování se nekoná ani s nohou na zemi na plynovém pedálu, což majitele vozu přirozeně vyděsí. Následuje několik dalších pokusů o nastartování auta. Teprve když řidič sundá při startování nohu z plynu, pohonná jednotka je nakonec ochotná pracovat.  

Motor může i po rozjetí vozu znovu „chcípnout“ nebo nemusí pracovat plynule. Ale po několika kilometrech jízdy závada najednou zcela odezní. Motor přestane zadrhávat a pokračuje v chodu, jako by se nic nestalo. Bylo zjištěno, že k těmto incidentům dochází především za horkého letního počasí při teplotě 25 °C a více.

Falešní podezřelí

Hlavními podezřelými v této situaci jsou adsorbér palivového systému motoru a ventil spojující jej se sacím potrubím. Adsorbér je naplněn aktivním uhlím a je spojený s palivovou nádrží trubkou. Tato trubice umožňuje, aby benzinové páry vstupovaly do zařízení a byly absorbovány katalyzátorem místo toho, aby se uvolnily do atmosféry. Po spuštění motoru se v sacím traktu vytvoří nízkotlaká oblast. Ventil adsorbéru se otevře a benzín pohlcený aktivním uhlím je nasáván do válců motoru.

iZdroj fotografie: Martin Sedláček pro AutoŽivě

Jedná se však jen o teoretický proces. Ve skutečnosti může dojít k následujícímu. Benzín na čerpacích stanicích je obvykle skladován v podzemních nádržích, a proto se ani v extrémních vedrech nijak zásadně nezahřívá. Studené palivo se pak dostává na povrch do čerpacího stojanu, odkud je čerpáno do palivové nádrže vozidla.

Na vině je zvětšení objemu paliva

Toto „studené“ palivo pak zcela naplní palivovou nádrž, která je někdy sama o sobě zahřátá na více než 30 °C. Následně řidič uzavře víčko palivové nádrže. Benzín se začne ohřívat na vysokou teplotu. Koeficient tepelné roztažnosti je jeden z nejvyšších mezi kapalinami, a to 0,00124. To znamená, že kupříkladu při 40 litrech paliva se po zahřátí třeba z 15 °C na 30–35 °C zvětší objem paliva přibližně o jeden litr.

Proces expanze přitom probíhá v uzavřené palivové nádrži. Kam se poděje přebytečný benzín, když je nádrž vozu naplněna až po hrdlo? Začne procházet potrubím vedoucím k adsorbéru a cestou vytlačuje výpary paliva před sebou. Řidič zapne zapalování, čímž se otevře ventil, a z adsorbéru vyrazí silný proud palivových par do sacího traktu a poté do válců. Navíc však také směrem k palivu, které je tam vstřikováno na povel řídicí jednotky motoru. Ke spálení těchto objemů paliva chybí motoru vzduch a motor se logicky zastaví.

Řidič pak ve snaze nastartovat vůz v panice silně sešlápne plynový pedál, čímž prudce otevře vzduchovou klapku. Tím je zajištěn přívod dalšího kyslíku a motor běží jen stěží. Po chvíli adsorbér vyčerpá přebytečný benzín a vůz začne normálně fungovat.