Důkazní materiál tak průkazný, že lepší to být nemůže. Tak snadné to ale není – a pozor, ať nechtěně neudáte sami sebe.
Dokud ji člověk nepotřebuje, tak o tom ani nepřemýšlí. Řeč je o kameře v autě. Autokamery se totiž stávají populárnějším nástrojem pro zajištění bezpečnosti a spravedlnosti na silnicích. Spravedlnosti? Vnímám to tak, že tyto přístroje dokážou posloužit, pokud člověk nemá svědka a dostane se do nějaké sporné a konfliktní situace. Kamery nejsou v autech povinné, jde o věc každého řidiče. Povinnost mít ve vozidle kameru by ale mohla problém elegantně vyřešit. A v případě potřeby a nejasností poskytnout důležité důkazy.
Bez žalobce není soudce a bez svědka není nic. Kamera to jistí
Kamery mohou výrazně usnadnit dokazování neviny u policie a podpořit důvody pro pojistné plnění u pojišťoven. Udělali jsme rychlý průzkum mezi našimi čtenáři a asi 28 % by souhlasilo s tím, aby kamery byly v autech povinné. Já to tak jednoduše nevidím. Muselo by asi jít o homologované a globálně schválené přístroje. Tak, aby měl každý řidič stejný přístroj a stejnou možnost jej použít. Jistě, jsou tady rizika, že ani kamera nezaznamená to, co by bylo potřeba. Ale rozhodně se zákonnou povinností by tato pravděpodobnost klesla.
Kde by se to určitě hodilo? Tak třeba při nehodách na parkovištích, kde řidiči často nedodržují přednost zprava. Pravidlo pravé ruky platí nejen v podzemních garážích, ale také na lesních a polních cestách a na komunikacích bez dopravních značek. Ne vždy lze určit viníka podle toho, jak stojí nabouraná auta. Hlavně když účastníci nehody s vozidly pohnou. Skutečně beze svědků bývají obvykle srážky se zvířaty.
Tam po nárazu velmi často sražené zvíře zmizí v lesní tmě. V takových případech je dokazování velmi obtížné, ale palubní záznam by mohl situaci vyřešit okamžitě. Pokud zvíře po srážce uteče, celý incident se zaznamená na kameru. Záznam lze poslat pojišťovně jako důkaz. Dobrá, jsou tady ale i určitá úskalí. Tak třeba v zahraničí tohle nelze jen tak aplikovat. Naopak. V Evropě existují určitá legislativní omezení. V některých zemích je použití kamer bez problémů povoleno, jiné státy mají přísnější pravidla nebo jejich používání úplně zakazují.
Na Slovensku nahrávejte, jak přejedete hranice, porušíte zákon
Jezdíte na dovolenou do Chorvatska? Tak Chorvatsko, ale i Itálie, Rumunsko nebo Slovensko mají použití kamer povolené. A záznamy lze použít jako důkazní materiál při dopravních nehodách. Jiná situace je v Německu, Francii a Švýcarsku. Tam je používání kamer povoleno jen pro soukromé účely a záznamy nesmí být zveřejňovány. Ale to nelze ani u nás. Vyfotit či natočit zloděje a dát ho na sociální sítě, to si to pak odskáče ten poškozený a zloděj se směje. Portugalsko používání kamer v autech naopak zakázalo úplně.
Plus také Rakousko zakazuje nepřetržité natáčení provozu kvůli ochraně soukromí. Použití kamer je zde podmíněno řadou restrikcí a při jejich nedodržení hrozí pokuta až 10 000 eur. Tedy bratru vysolíte čtvrt milionu. Jak je to u nás? Už jsem to částečně naznačil. A pak je tady kromě ochrany osobních údajů, takzvaného GDPR, také bezpečnostní hledisko. Policie ČR stále dokola opakuje a varuje, že v zorném poli řidiče nesmí být umístěny žádné předměty.
Například okrasné a upomínkové předměty, které by omezovaly výhled řidiče všemi směry, s výjimkou schválených označení určených k umístění na skla vozidla. Samozřejmě také telefony, voňavé stromečky nebo kamery. Zde hrozí pokuta, pokud by řidič kameru umístil nějak nepatřičně. Ideální je pak asi místo za zpětným zrcátkem mimo zorné pole řidiče. Tam pak dává kamera smysl. Je důležité dodržovat určitá pravidla pro použití kamer.
Nahrávka nepatří na sociální sítě, i kdyby tam byl zloděj čelem
Kamera nesmí nijak omezovat výhled řidiče. Je důležité ji umístit tak, aby neblokovala zorné pole a nepřekážela při řízení. Obličeje jiných lidí nesmí být na záznamech rozpoznatelné, aby nedošlo k porušení zákona o ochraně osobních údajů. Je nutné zajistit, aby nahrávky neobsahovaly identifikovatelné osoby bez jejich souhlasu. Nahrávky z kamer nesmíte sdílet s ostatními, publikovat na sociálních sítích ani poskytovat médiím bez povolení.
Jen tak se vyhnete porušení pravidel ochrany soukromí a zákona o ochraně osobních údajů. Pokud předáte záznam z kamery policii, může být použit proti vám, pokud jste porušili předpisy. Záznamy tedy mohou sloužit jako důkaz nejen ve váš prospěch, ale i proti vám. Ano, s tím musíte počítat. Udáte de facto sami sebe.
Pokud doložíte, že vás někdo naboural, ale vy jste u toho překročili povolenou rychlost, budete potrestáni. Není to tak, že policie bude řešit vámi oznámenou věc, ale zavře oči nad vaším přestupkem. Kamery v autech mohou výrazně pomoci při vyšetřování dopravních nehod a při řešení sporů, je ale důležité dodržovat zákony týkající se ochrany soukromí a správného umístění kamer ve vozidle. Jinak se to může otočit proti vám.