České registrační značky napovídají svým konceptem, kde bylo auto registrováno. Podobně to je i s SPZ aut, která přijela z Ukrajiny.
Upozorňujeme čtenáře, že následující text a komentář je publicistickým článkem, který obsahuje názor autora.
Na některé věci si člověk zvykne rychle, na některé pomaleji. Ale je faktem, že i ty nejdramatičtější a nejsmutnější věci nám po čase tak nějak přijdou samozřejmé. Třeba jako válka na Ukrajině. Je tady s námi už tak dlouho, že ji bereme jako samozřejmost. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022 a znamenala dramatickou eskalaci dlouhodobého konfliktu mezi oběma zeměmi. Konflikt nastartoval už v roce 2014 anexí Krymu a následným ozbrojeným střetem na východní Ukrajině.
Je to politika, ale týká se to i světa aut. Třeba zákazem prodeje
Tam se proruské separatistické síly postavily proti ukrajinské vládě. Ruská vláda invazi oficiálně označila za „speciální vojenskou operaci“, s cílem „demilitarizovat a denacifikovat“ Ukrajinu. Krok vyvolal mezinárodní odsouzení, sankce a podporu Ukrajiny ze strany západních zemí. Ukrajinské ozbrojené síly a dobrovolnické prapory čelily značné přesile, ale díky odhodlanému odporu a zahraniční pomoci, včetně dodávek zbraní a finanční podpory, dokázaly zastavit ruský postup na některých klíčových frontách. K invazi došlo v několika směrech, přičemž ruské síly útočily na Kyjev, Charkov, Mariupol a další významná města.
Jedním z hlavních cílů ruských sil bylo rychlé dobytí hlavního města Kyjeva a svržení ukrajinské vlády vedené prezidentem Volodymyrem Zelenským. Nechci mluvit o politice, ale městech, o kterých je řeč, se týkají tématu. Nicméně zpět k důsledkům konfliktu, který se nás bytostně týká. Ruská invaze vyvolala masovou migrační vlnu, kdy miliony Ukrajinců opustily své domovy a hledaly bezpečí v západní části země nebo v zahraničí.
Podle OSN došlo k humanitární krizi, při které miliony lidí potřebují pomoc a ochranu. K nám s tak dostaly tisíce a tisíce ukrajinských uprchlíků. Pokud se podívám na poslední dostupné informace z Ministerstva vnitra z loňského roku, tak se v České republice nacházelo 325 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Od začátku války na Ukrajině do 1. dubna 2023 vydalo Ministerstvo vnitra celkem 504 107 dočasných ochran. Zhruba jedna třetina z nich se vrátila zpět na Ukrajinu. V mezinárodním měřítku byla invaze důrazně odsouzena Organizací spojených národů, NATO, Evropskou unií a mnoha jednotlivými státy.
Z Ruska odešly velké značky, koupit si tam BMW oficiálně nelze
Západní země uvalily na Rusko tvrdé sankce. Ty měly za cíl oslabit ruskou ekonomiku a omezit financování vojenských operací. Mezi sankcemi byly například omezení přístupu k mezinárodním finančním trhům, zmrazení majetku ruských oligarchů a zbrojní embargo. Zatímco konflikt pokračoval, ukrajinská armáda se zaměřila na obranu svých klíčových měst a na snahu vytlačit ruské síly z okupovaných území.
Boje byly charakterizovány intenzivním dělostřeleckým bombardováním, leteckými útoky a pozemními střety. Obě strany utrpěly těžké ztráty na životech, a to jak mezi vojáky, tak i mezi civilisty. To mě přivádí zpátky k uprchlické vlně a k tomu, jak je to s Ukrajinci v České republice dnes. Podle statistik, které jsou k dispozici online, bylo při evidenci před letními prázdninami u nás asi 339 000 ukrajinských uprchlíků. Skoro 90 tisíc z nich v Praze. A tím se dostáváme pomalu k motorismu. Kdyby každý druhý mě auto, ale to je jen moje spekulace, tak je to 40 tisíc aut.
Pomoc musí zahrnovat nová parkovací místa a legislativu
Tedy 40 tisíc parkovacích míst. Například. Nic tím neříkám, jen konstatuji. Stejně tak že podle nedávných statistik bylo v Praze registrovaných asi 1,3 milionu aut, s ročním přírůstkem cca 45 tisíc vozidel. Je tady asi 170 tisíc veřejných parkovacích míst. Přeberte si to, jak uznáte za vhodné. Rozhodně nepodněcuji k nějaké averzi, jen říkám, že pokud sem proudí lidé a auta, je třeba to nějak věcně řešit.
A ne, nemyslím tím otevírán kasy a nesmyslné dotace. Příspěvky na život lidí, kteří pak chodí kolem Hostivařské přehrady a dělají tam s prominutím bordel, místo aby šli do práce a projevili minimum vděčnosti za to, že jsou stovky kilometrů od válečné zóny. Což je mimochodem zajímavá otázka, kterou do redakce poslal pan František K.
Ptal se, jak je to s auty, která jsem jedou z Ukrajiny v rámci uprchlické krize. Jestli jsou z oblasti válečného nebezpečí nebo odkud jsou. A proč se většinou jedná o drahá auta. Můžu říct vlastní názor, chápu, že když odněkud utíkám, nemusí to nejdražší, co mám. Což platí i o autech. Na druhou stranu vnímám, že vídám na ulicích s ukrajinskými značkami víc Mercedesů, Lexusů a BMW než Dacií nebo Lad. František se také ptal, jak je to s tou vzdálenosti od válečné fronty.
Kdo utíká, vezme si to, co má nejvyšší cenu. Třeba G 63 AMG
S tím nám pomůže, pokud se podíváme, jak dešifrovat registrační značky. Státní poznávací značky na Ukrajině jsou tvořeny černými písmeny na bílém pozadí, přičemž autobusy mohou mít žluté pozadí. Na levé straně tabulky je umístěn pruh s ukrajinskou vlajkou, nad kterým je znak a pod ním označení „UA“. Tento systém byl zaveden v dubnu 2004, přičemž od roku 2015 byl pruh nahrazen evropským modrým pruhem.
Ten nahoře obsahuje ukrajinskou vlajku a dole označení „UA“. Poznávací značky mají přesně daný formát dvou písmen, čtyř číslic a dalších dvou písmen. První dvě písmena představují region, ze kterého vozidlo pochází, zatímco ostatní znaky se přidělují podle série. Používají se pouze písmena, která jsou společná pro ukrajinskou azbuku a latinku – tedy například A, B, C, E, H, I, K, M, O, P, T, X, ale vyhýbají se kombinacím BP a CC. První dvě písmena na tabulce mají konkrétní význam a identifikují příslušnou oblast, ze které vozidlo pochází.
První dvě písmena určují, z jaké oblasti je auto, kde bylo hlášeno
Například „AA“ nebo od roku 2013 „KA“ znamená město Kyjev, „AB“ nebo „KB“ označuje Vinnyckou oblast, „AC“ nebo „KC“ Volyňskou oblast a tak dále. Každá oblast má své vlastní písmeno, například „AE“ pro Dněpropetrovskou oblast, „AH“ pro Doněckou oblast, „AI“ pro Kyjevskou oblast a tak dále. Kromě standardních značek existují i značky pro vládní vozidla, které mají specifické označení „II“.
Vzdálenost z Prahy do Charkova je myslím zhruba 1900 kilometrů. Od státní hranice se Slovenskem do Charkova je to asi 1200 kilometrů. Zakarpatská oblast sousedí přímo se Slovenskem. Na frontu je to odtud odhadem asi 1000 kilometrů. Mám u článku přibližné nákresy Ukrajiny a oranžovou barvou tam je zhruba zobrazena oblast, kde je boj. A zpátky k registračním značkám. Pokud je na ukrajinské SPZ dvojice písmen AO, je to právě Zakarpatská oblast. Na Slovensko je to pár minut cesty pešky přes hranici, k bojům tisíc kilometrů.
Musíme být solidární, ovšem s rozumem a ohledem na sebe
Pan František se také ptal, před čím utíkají lidé právě z oblastí, které jsou hned za hranicemi se Slovenskem. Musím odpovědět, a odpověděl jsem mu, že nevím, nejsem politický komentátor. Můžu se jen ptát sám sebe a spekulovat. Je to polohou stejné, jako kdyby utíkali Slováci. Skutečně nejsme schopen rozklíčovat podstatu věci. Když ale vidím na silici automobil začínající třeba na AP, vím, že je ze Záporožské oblasti, kde si člověk nemůže být ničím jistý. Mercedes GLS s registrační značkou AO s namyšleným floutkem za volantem pak pochází z oblasti, která zná boje jen z televize tak, jako u nás.
Galerie
Jak bychom ještě měli uprchlíkům pomáhat?
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 13577
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 12174
