Motoristický svět pláče, opustilo ho hned několik významných osobností. V zasloužilém věku, ale i nečekaně, vlivem tragické události.
Život je život. A k životu patří jak radostné události, tak bohužel i ty smutné. V tomto ohledu mohu bezesporu mluvit o tom, že nedílnou součástí života je i to, když někdo náš svět opustí. Když zemře člověk v požehnaném věku, je to samozřejmě smutné. Ale jak říkám, k životu to patří. Zemře-li však někdo mladý, je to tragédie. Tak jako v případě prvního nečekaného úmrtí letošního roku. Hned ze začátku ledna opustil svět motorismu offroadový závodník.
Rallye Dakar je nebezpečná a není ročník, aby si nevybrala daň
Carles Falcón zemřel na následky havárie na Dakaru. Na dakarské rallye byl relativně nováčkem, havaroval tak trochu smolně na konci etapy. Lékaři dělali, co mohli, přesto po několika dnech na následky svého zranění souvisejícího s otokem mozku zemřel. Bylo mu 45 let. Tragédie. Nebyl však jediný, kdo nás letos opustil. Nechci to bagatelizovat nebo se chovat nevhodně. Chápu, že pro nejbližší je ztráta skutečně tragická.
Carles Falcón
Španělský motocyklový závodník zemřel ve věku 45 let po nehodě v druhé etapě Rallye Dakar. I přes resuscitaci přímo na místě a následný transport do nemocnice se nepodařilo jezdce zachránit.
A že my, motorističtí fanoušci, z podstaty věci truchlíme méně. Ale to neznamená, že je nám život našich idolů lhostejný. Letos, takříkajíc „najednou“, zemřelo hned několik automobilových legend. Ve skutečně požehaném věku zemřela baronka Ewy von Korff-Rosqvistová, ikona rallye. Bylo jí 94 let. Ewy se narodila 3. srpna 1929 na farmě ve švédském Stora Herrestadu jako jediná dcera mezi čtyřmi bratry. Jako pomocnice místního veterináře denně zdolávala rozbahněné a hrbolaté silnice ve svém Mercedesu-Benz 170 S.
Když jela rychle, povinnosti zvládla odbavit dříve. Tento fakt, nutný pro vlastní obživu, se stal základem pro nasazení v motoristických závodech. V roce 1954 se Ewy provdala za Ingve Rosqvista, inženýra a sportovního nadšence. Ten ji přivedl do světa rallye. Svůj první závod absolvovala v roce 1956, v roce 1959 se svým Volvem vyhrála evropský šampionát v ženské rallye. Její jméno začalo být známé i za hranicemi Švédska.
Byla doba, kdy to ženy v motorsportu neměly jednoduché
Na jaře roku 1962 podepsala smlouvu s Mercedesem-Benz a to jí otevřelo dveře k závodění na nejvyšší úrovni. Vrcholem její kariéry bylo vítězství ve Velké ceně Argentiny v roce 1962, kdy jako první žena v historii tohoto prestižního závodu porazila všechny soupeře. Tento závod, považovaný za jeden z nejdrsnějších na světě, dokončila s více než tříhodinovým náskokem před zbytkem pole. Tohle ji navždy zapsalo zlatým písmem do dějin motorsportu. Po tomto vítězství následovaly další triumfy v různých rallye a dálkových závodech.
Ewy von Korff-Rosqvistová
Dáma, která sňatkem získala titul baronky, by i bez šlechtického titulu byla fenoménem. Začala „závodit“ tak, že si měřila čas jízd autem mezi farmami. Pracovala jako veterinární asistentka.
To jen upevnilo její pozici jako jedné z nejvýznamnějších žen v historii motoristického sportu. V roce 1964 ukončila aktivní kariéru. A vdala se za barona Alexandera von Korff-Schnysingka. I po smrti svého manžela v roce 1977 zůstala aktivní a nadále se věnovala motoristickému světu. Působila jako ambasadorka veteránské divize Mercedes-Benz Classic a vedla prohlídky muzea v několika jazycích. Baronka Ewy von Korff-Rosqvistová (na fotce u modrého Mercedesu s Björnem Waldegårdem a Marcelem Tiemannem) zemřela 4. července 2024, ale její odkaz žije dál.
Podobně jako odkaz dalšího člověka, který nás letos opustil. Automobilový svět přišel letos o další významnou osobnost, když zemřel Marcello Gandini. Slavný italský designér skonal ve věku 85 let v rodném Turíně. Gandini začal svou kariéru v roce 1965, kdy se připojil k renomovanému studiu Bertone. Po odchodu tehdejšího šéfdesignéra Giorgietta Giugiara převzal klíčovou roli a během svého působení vytvořil řadu ikonických vozů.
Miura je bezpochyby pramatkou všech supersportovních aut
Vozů, které navždy změnily automobilový průmysl. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří Lamborghini Miura, Lamborghini Countach a Lancia Stratos. Gandini (na fotce s Miurou uprostřed) měl styl, který byl charakteristický experimentálními a futuristickými prvky. Ty překonávaly hranice běžného designu. Jedním z jeho nejvýraznějších konceptů byl klínovitý supersport Alfa Romeo Carabo a Lamborghini Marzal s prosklenými dveřmi.
Marcello Gandini
Svého času prohlásil, že jeho návrhy jsou zaměřeny na stavbu vozidla, konstrukci, montáž a mechaniku, ne na vzhled. S tím se ale snad nedá ani souhlasit. Gandini byl jedním z dvaceti pěti designérů nominovaných na automobilového designéra století. Právem.
Ten se stal základem pro vznik produkčního modelu Lamborghini Espada. Gandini však nezůstal jen u supersportů. Jeho portfolio zahrnuje více než padesát vozů, včetně klasických modelů pro „běžný“ trh. Volkswagen Polo, Fiat 132, BMW řady 5 (E12) nebo Citroën BX. Byl také zodpovědný za počáteční prototypy Lamborghini Diablo a Bugatti EB110. Po odchodu ze studia Bertone se Gandini stal nezávislým designérem a pracoval nejen pro různé automobilové značky. I po jeho skonu je jisté, že jeho práce bude nadále inspirací pro budoucí generace automobilových designérů.
Tohle jméno vám možná nic neřekne, ne pokud se neorientujete v americkém automobilovém závodění. Pokud jsou vám ale závody aut „made in USA“ blízké, víte, že letos zemřel Parnelli Jones. Vlastním jménem Rufus Parnell Jones byl fenoménem amerického motorsportu. Dokázal uspět v nejrůznějších závodních kategoriích. Již od mládí se vášnivě zajímal o auta a začínal tajnými závody s vraky. Narodil se v roce 1933.
Americký motorsport byl vždy tak trochu jiný, stejně jako Jones
Svůj první závod absolvoval v sedmnácti letech pod falešným jménem. V 50. letech se stal jedním z nejnadanějších závodníků, jeho nadání si všiml legendární promotér J. C. Agajanian. A ten mu otevřel dveře k prestižnímu závodu Indianapolis 500. V roce 1961 poprvé závodil na Indianapolis 500, kde předvedl neuvěřitelný výkon. Do technické závady se držel na špici. Triumfu se dočkal v roce 1963, kdy zvítězil v Indianapolis 500. I přes další technické problémy.
Parnelli Jones
Mimo závodění se věnoval byznysu. Provozoval několik úspěšných podniků. Vlastnil společnost Parnelli Jones Inc., která provozovala 47 maloobchodních středisek s prodejem pneumatik ve čtyřech státech. Parnelli Jones Enterprises byl řetězec závodních pneumatik Firestone ve 14 státech USA. Parnelli Jones Wholesale prodával a distribuoval tlumiče, pneumatiky pro osobní automobily a další automobilové produkty maloobchodním prodejcům pneumatik.
V roce 1963 také dominoval na závodě Pikes Peak. Později v 70. letech dosáhl úspěchů v terénních závodech. Mluvím o Baja 1000, Trans-Am, Baja 500 a Mint 400. Pak jeho kariéru ovlivnila vážná nehoda na Baja 500, v roce 1974 zvolnil a začal se věnovat spíše obchodu. O své charisma však nepřišel a udržel si ho až do konce života.
Studio Pininfarina vytvořilo řadu designů ikonických aut
Pětici těch, kteří už nejsou od letoška mezi námi, ale ovlivnili svět aut, uzavírá Paolo Pininfarina. Šéf legendární designérské společnosti Pininfarina zemřel ve věku 65 let. Studio Pininfarina, pojmenované po jeho dědečkovi Battistovi „Pinin“ Farinovi, vytvořilo ikonické návrhy pro Ferrari, Mitsubishi a Peugeot. Ale také vymysleli třeba láhev pro Mattoni. Paolo převzal vedení společnosti v roce 2008 po tragické smrti svého bratra.
Paolo Pininfarina
Pininfarina je jednou z nejznámějších italských společností specializující se na design a vývoj karoserií. Společnost byla založena 22. května 1930 v Turíně. Z malé dílny je dnes obrovský holding. Paolo Pininfarina se stal prvním manažerem nové společnosti, která se zabývala designem pro neautomobilový průmysl. Šlo typicky o nábytek, spotřebiče, námořní dopravu) a zároveň byl v top managementu automobilové sekce. Byl jejím předsedou od roku 2008, když nahradil svého bratra Andrea Pininfarina.
Kromě Ferrari tady byla důležitá spolupráce se značkou Peugeot, ale i Maserati, Alfa Romeo, Ford, Volvo a Lancia. Pod vedením Paola se firma otevřela i asijským trhům. Tam navázala spolupráci s čínskými a vietnamskými automobilkami. Dnes je Pininfarina z velké části vlastněna indickým koncernem Mahindra. Paolo vedl firmu 16 let a jeho vedení zanechalo hlubokou stopu ve světě automobilového designu. To, mimochodem, ale platí v širším kontextu vlivu na společnost jako takovou, pro všechny, o kterých byl tento článek.