Devadesáté roky dvacátého století byly v naší zemi spojené s řadou nejrůznějších praktik, které nejde označit za legální. Podvody za miliardy byly na denním pořádku, stejně jako aféry s lehkým topným olejem nebo přebíráním vlastnických podílů v bývalých státních podnicích. Podvádělo se ale i mezi „malými rybami“. A podvádí se bohužel stále, i více než tři dekády po sametové revoluci. Nevím, jestli stále na té nejvyšší úrovni, tam mé oko nedohlédne. A asi ani nechce dohlédnout. Ale v rámci oboru, kterému se věnuji, tam bohužel šedá a černá ekonomika stále bují.

Zákazníci servisů jsou ohroženým druhem, zbytečně platí

Mluvím o autoservisech. Podvody v autoservisech jsou rozšířeným problémem, který zasahuje široké spektrum motoristů. Mechanici, aby si přivydělali, často využívají neznalost zákazníků. Jeden z běžných způsobů, jak servisy klamou zákazníky, začíná už při prvotním nacenění zakázky. Předběžná cena bývá lákavě nízká, ale během opravy se objevují nečekané výdaje, jež původní částku výrazně navyšují. Obzvláště běžné je připočítávání poplatků za chemikálie, jako je silikon, lepidla nebo čisticí prostředky.

iZdroj fotografie: Martin Sedláček pro AutoŽivě.cz

Tyto materiály by měly být standardně zahrnuty do ceny opravy, nicméně mechanici je často účtují zvlášť. Tím se snaží zvýšit své zisky. Další oblíbenou praktikou je používání levných náhradních dílů namísto originálních. Tady je to ne úplně sporné. Pokud to zákazník chce, souhlasí s tím a je to pro obě strany v pořádku, pak proč ne. Ovšem podvodem je, když je zákazník přesvědčován o tom, že dostal kvalitní komponenty. Dejme tomu, že originální díly. A místo toho dostane do auta díly z čínského zásilkového obchodu.

Automechanik prozradil, co servisy tají. Nepříjemné skřípaní stěračů lze opravit doma za pár kaček

Dalším problémem jsou opravy ve větším rozsahu, než bylo žádoucí. Jedna z často zmiňovaných stížností se tak týká výměny vstřikovačů nebo jiných součástek, které nebyly nutné, ale byly zákazníkovi vnuceny pod záminkou „nezbytné opravy“. Kromě manipulace s cenou a kvalitou dílů se mechanici uchylují i k jiným formám podvodů. Jednoho by to asi nenapadlo, ale ty zkušenosti tady jsou. Mám známého, který do pražského značkového servisu BMW dal své auto s plnou nádrží na výměnu čelního skla. Takže nic, proč by auto mělo nějak jezdit, třeba v rámci diagnostiky nebo testovací jízdy.

Vyjet nebo odčerpat benzín z nádrže je ten nejmenší podvod

Auto zůstalo přes víkend v servisu. A po víkendu, když si majitel přijel pro své auto, mělo najeto pár set kilometrů navíc a prázdnou nádrž. Šlo tehdy o M3. Mechanik, který měl auto v péči, si asi udělal pěkný víkend. Nejde ale jen o to, že si někdo v servisu vezme zákaznické auto na víkend. Vím i o tom, že se děje víc. Dochází přímo ke krádežím paliva z vozů, které byly svěřeny do péče servisu. Stává se, že zákazník předá auto s plnou nádrží, ale při převzetí je nádrž prázdná. To je to, co už jsem říkal. Ale děje se nejenom to, že nádrž někdo vyjede.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek

Ale že nastoupí do akce zloděj s kanystrem a hadičkou. Nádrž vysaje a palivo si naleje do svého auta. Základem je vždy před opravou sepsat předávací protokol. Ten deklaruje stav vozu před servisem, ujeté kilometry a množství paliva. To poskytuje zákazníkovi určitý stupeň ochrany před potenciálními podvody. A umožňuje snadnější reklamaci v případě sporu. „V Česku není obtížné najít skutečně poctivý autoservis,“ říká kolega Filip Rakovan, který spolupracuje se servisním centrem Porška, zaměřeném na servis a prodej automobilů značky Porsche. 

Autorizovaný servis nerovná se poctivý a čestný servis, pozor

„Třeba právě v Poršce probíhá vše tak, jak má.“ Zkušenosti motoristů svědčí o tom, že část z nich se po návštěvě servisu cítí podvedená. Vždy. „To je ale povahou zákazníka, vždy nespokojeného,“ říká Filip Rakovan. „Na druhou stranu, některé případy reálné nespokojenosti jsou extrémní.“ Typicky jde o situace, kdy zákazník za opravu, která měla stát několik tisíc korun, nakonec zaplatí desítky tisíc kvůli nadbytečným opravám.

iZdroj fotografie: S vědomím Rudolfa Š.

Takovým, které vůbec nebyly potřeba. Pozor! Tento problém se týká nejen neautorizovaných servisů, ale i těch autorizovaných. V nichž by člověk očekával vyšší standardy. „Není to tak, autorizovaný servis není automaticky zárukou kvalitních služeb a spokojenosti,“ vysvětluje kolega Rakovan. „Opět upozorním na servis Porška. Zákazníci ho vyhledávají jako alternativu k autorizovanému servisu.“ Proč? Protože hledají servis, jenž se chová k zákazníkům férově. Nicméně pokud hledá člověk nový servis, musí si být vědom jednoho.

Standardní je, když si starý díl zákazník po opravě nechá

Zákazníci by měli být ostražití od prvotního nacenění až po samotné převzetí opraveného vozu. Jakákoliv nejasnost ohledně ceny by měla být okamžitě objasněna a jakékoli navýšení nákladů by mělo být s klientem předem konzultováno. Jistě, mluvím hlavně o tom, když člověk přijede do nového servisu, poprvé. Existují i další praktiky, které jsou pro motoristy/zákazníky velmi nevýhodné.

Například když si autoservis nechává vyměněné staré díly, které byly sundané z auta. Ty pak použije na další opravu. A díly v jiné rovině. „Některé servisy si pak naúčtují cenu nových dílů,“ upozorňuje kolega Rakovan, „ale v autě ponechají staré komponenty.“ Zákazníci mají právo požadovat zpět staré díly. Zaprvé aby se ujistili, že skutečně došlo k jejich výměně. Zadruhé, mohou je klidně prodat a umořit tak část nákladů za opravy.

Podvodníci se mohou ukrývat všude, v servisu i autobazaru

De facto bez záruky je pak to, když člověk che renovovat celé auto. Tam stanovit předem cenu v zásadě nejde. Jak to řešit? „Tady je asi ta nejlepší možnost postupovat po krocích,“ vysvětluje Filip Rakovan, „a ty postupně hradit. A zároveň plánovat a naceňovat další.“ Nejlepší je, když si motorista najde nějaký prověřený servis a do toho jezdí pravidelně a s důvěrou. Nebo máte jiný názor?