Dodržování bezpečného odstupu mezi vozidly je zásadní. Je to fyzika a tu člověk neobalamutí, jakkoli si může myslet opak. Vím to sám ze své vlastní zkušenosti. Když jede auto na autě, nárazník na nárazníku a jeden z řidičů šlápne na brzdu, je jen velmi málo času na to zareagovat. A pokud se to děje na malé vzdálenosti, vyhnout se kolizi je téměř nemožné. Co říká o problému naše legislativa?

Zákon mluví sice jasně, ale ne přesně. Neříká totiž žádné číslo

Zákon o silničním provozu č. 361/2000 Sb., § 19 Vzdálenost mezi vozidly hovoří tak, že Odstavec (1) vykládá, že řidič vozidla jedoucí za jiným vozidlem musí ponechat za ním bezpečnou vzdálenost, aby mohl zastavit vozidlo v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním. Druhý odstavec navazuje s tím, že řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy, (…) musí mimo obec zachovávat za vozidlem jedoucím před ním takovou vzdálenost, aby se předjíždějící vozidlo mohlo před něj bezpečně zařadit.

iZdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz

To neplatí, připravuje-li se k předjíždění, při předjíždění a při souběžné jízdě. Tolik tedy zákon, ale jaká je realita? Nevím jak vy, ale já kvituji nové značení na silnicích. Šipky, které ukazují, jak daleko by od sebe měla auta jet. Pravda, ne každý to dodržuje. Co ale dělat víc? Tak třeba v Německu už existují přesně vypracované metody pro měření bezpečné vzdálenosti mezi auty. Ta jsou monitorována pomocí několika různých technologií.

Agresor v luxusním SUV nabral na kapotu muže, který chránil svou rodinu. Video je důkaz, vše řeší policie

Například systémy jako VKS či ProViDa využívají kamery nebo speciálně upravená civilní vozidla ke sledování dopravy a detekci řidičů, kteří nedodržují bezpečný odstup. Pokud je vzdálenost porušena, není dostatečná, systém zaznamená přestupek a vozidlo je identifikováno. Sankce za nedodržení bezpečné vzdálenosti jsou v Německu velmi přísné. Jak je to u nás? Já bych řekl, že je to takové chození kolem horké kaše. Na dálnicích jsou značky, jak už jsem zmínil. Podélné značení, bílé šipky. Další metodika je dost jednoduchá.

To je pořád dokola, pravidlo dvou sekund. Máte čas to změřit?

Besip říká, že „když vozidlo před vámi mine nějaký pevný bod u silnice (strom, dopravní značku…), tak vy k tomuto bodu nesmíte dojet dříve než za dvě sekundy“. To je asi jako dívat se na nebe a odečítat podle slunce, kolik je hodin. Pak je tady pravidlo 2 sekund. To říká, že by vozidla měla mezi sebou dodržovat takovou vzdálenost, kterou ujedou při dané rychlosti za dvě sekundy. To je na suché vozovce při rychlosti: 50 km/h 28 m, v tempu 90 km/h 50 m a při dálniční rychlosti 130 km/h je to 72 m.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek AutoŽivě.cz

Další „zaručená“ pomůcka. Odhadnete 72 metrů od oka? Já ne. V Česku se metodika připravuje, ale zvažuje se zavedení systému podobného německému. Ten by zajistil měření a následné sankce za nedodržování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly. Tím by se zlepšila bezpečnost na silnicích, zejména na dálnicích, kde se často stává, že vozidla jedou příliš blízko za sebou, čímž zvyšují riziko nehod.

Kdo od oka odhadne vzdálenost 72 metrů, (ne)dostane bod

Zákon v Německu stanovuje, že bezpečná vzdálenost má být minimálně polovinou aktuální rychlosti vozidla v metrech, tedy například při rychlosti 100 km/h by měl být odstup alespoň 50 metrů. Pokud tady není metodika, tak jak se vymáhají pokuty? No, v reálu těžko. Vymahatelnost bezpečné vzdálenosti v České republice v podstatě neexistuje. Ne, dokud se nestane nehoda.

iZdroj fotografie: Policie ČR

Jestliže se nedá po nárazu spočítat brzdná dráha, tak nedodržení odstupu mezi vozidly kvůli chybějící zákonné definici nelze prokázat. To je ale už takt trochu pozdě. Po bitvě je každý generál. Problém prostě je, že zákon neobsahuje jasnou definici, co přesně bezpečná vzdálenost znamená. Ministr dopravy Martin Kupka navrhuje zavést dva nové přestupky s ohledem na časový odstup mezi vozidly.

Mírnější přestupek by se týkal nedodržení doporučené bezpečné vzdálenosti dvě vteřiny, zatímco přísnější postih by následoval při krizové vzdálenosti jedné vteřiny. Znovu se ale vracím k tomu, musí tady být jasná metodika a jednoznačnost měření. Osobně vidím nedodržování bezpečného odstupu jako velký problém. Tak velký, jako je jeho přesné a bezkonfliktní vymáhání. A poslední, co mě napadá. Policie bude mít měřicí techniku, jak měřit správně bezpečnou vzdálenost. Jak to ale má správně „změřit“, tedy dodržet řidič, od oka a za jízdy? Tohle už nikdo neřeší.