Test jednoho z nejvíce ikonických aut v Česku i ve světě. Jiné už bych si nekoupil, má paletu rafinovaných vychytávek

Musím se přiznat, že Volkswagen ID. Buzz jsem musel otestovat za každou cenu. Kdykoli jsem ho totiž zahlédl na silnici, mohl jsem si za ním hlavu ukroutit, jak se mi ten extrémně pohledný vůz líbil. A rozhodně věřím, že nejsem sám, komu originální vizualita tohohle jedinečného minivanu učarovala. A navíc chválím, že je na něm jasně patrný vizuální odkaz na jeho historického předchůdce s označením Transporter T1, což je dnes sběrateli velmi ceněný kousek. A jen tak pro zajímavost, VW T1, který se vyráběl od roku 1950 do roku 1967, se dnes ve zrekonstruovaném stavu prodává za částky, které mnohdy vysoce přesahují milion korun. Volkswagen ID. Buzz je považován za jedno z nejvíce ikonických aut na světě.

Designový bonbónek

Pokud jde obecně o multivany, pak u řady z nich napříč značkami dokáži ocenit jejich užitné vlastnosti, a to především z pohledu objemu kabiny a zavazadelníku. Nicméně málokterý z nich mě baví i po vizuální stránce. Hranaté krabice prostě nejsou mezi vozy mojí doménou. Ovšem v případě ID. Buzz je to docela jiná písnička. Tady se designérům podařil doslova husarský kousek, kdy je ID. Buzz úžasně pohledný ze všech stran, a přitom působí odlehčeně, ultramoderně, a dokonce zábavně. A navíc z vnějšího pohledu tenhle vůz trochu klame tělem. Uvnitř totiž ukrývá daleko více prostoru, než byste čekali.

iZdroj fotografie: Jiří Louthan pro AutoŽivě

Všimněte si toho, jak rafinovaně rozděluje barevná dualita karosérie vozidlo na dvě části – tedy na horní a spodní. Bílá se táhne od střechy přes horní dveřní část až po přední segment masky. A oranžová zase ladně přestupuje od zádi přes velkou plochu dveří a přední blatníky k masivnímu nárazníku. Tohle řešení bylo samo o sobě trefa do černého. Černé rámy oken pak navíc skvěle korespondují s vizualitou disků kol. No prostě radost pohledět. Předku vévodí jak zajímavě tvarované adaptivní LED světlomety propojené lištou s výrazným znakem VW, tak i průřezy v nárazníku ve tvaru kosočtverců. Také vám připadá ten předek jakoby rozesmátý? A to přední okno, to je přímo výkladní skříň.

Výrazný kabát nesmí Buzzovi chybět

Pokud bychom chtěli hovořit o nějaké vyloženě hranaté partii, pak jedině snad v případě zádi. Ale i ta je velmi elegantní ve své jednoduchosti, a přitom není vůbec fádní. Jinak se mi z vnějšího pohledu na vůz moc líbí i podoba a umístění předních zrcátek, ale také ty tři vizuální prvky usazené v horní části před zádí. Takový detail, ale jak dokáže v rámci celkového designové konceptu fungovat, to je úplná paráda.   

A co se týče barvy ID. Buzze, rozhodně by bylo zajímavé udělat mezi řidiči průzkum, zda se jim tento minivan líbí více v oranžové nebo světle zelené barvě. Za mě jsou tedy obě varianty, které vídám na našich silnicích nejčastěji, naprosto top. A neumím si představit, že bych si ID. Buzze pořídil například v celostříbrném laku. Potlačit tady zábavnost z barevného pohledu by prostě byla škoda.

Dvoupatrový zavazadelník

Ale pojďme nahlédnout v rychlosti také dovnitř vozu. Zklamaní ve srovnání s vnější podobou auta tady určitě nebudete, ba právě naopak. Klíčový je v případě multivanu samozřejmě zavazadlový prostor, a proto se mu také hned pověnujeme. Páté dveře je možné otevřít tím nejmodernějším způsobem, a to pohybem nohy pod zádí. Za nimi se skrývá prostor s objemem 1 121 litrů, což je doslova přepychový objem pro převoz kvant zavazadel, gigantického nákupu nebo třeba outdoorové výbavy.

Zavazadelník má praktická dvě patra, kdy to spodní je šikovné například pro uložení dobíjecí kabeláže, ale i jiných drobnějších záležitostí, které nechci, aby mi po „kufru“ za jízdy létaly. Nicméně pokud bych tu potřeboval vytvořit jednotný celoprostor, pak i to je možné díky demontáži několika segmentů v zavazadelníku. Nechybí tu ani 12V zásuvka, ba ani elektronické vyklápění tažného zařízení, které utáhne náklad až o váze jedné tuny. K tomu je zavazadelník opravdu pohledný, mimo jiné díky oranžovým plochám s vyraženou siluetkou tohoto vozu. Páté dveře se zavírají elektronicky pomocí tlačítka.

Jako v kosmickém pokojíčku

První usednutí do Volkswagenu ID. Buzz je skutečný zážitek. Interiér je totiž v prvé řadě řekněme příjemně neobvyklý svojí celkovou podobou. Nacházím v něm spoustu pěkně řešených moderních prvků, a navíc je úžasně světlý. A to od sedaček až po stropnici. Palubní deska je futuristicky laděná, jednoduchá, ale velmi vkusná. Vyniká velkými plochami, čistými liniemi a sluší jí i ten nemalý dřevěný dekor. Trochu mě mrzí, že navzdory krásné vizualitě palubní desky ještě není postavena na kvalitnější materiálech. Na můj vkus je tu až moc tvrdých plastů. Ale zase zpracování materiálů je příkladné, a to včetně jejich spasování, švů apod.

Co ale na palubce vysoce vyniká, to jsou displeje infotainmentu s doslova báječnou grafikou odpovídající naturelu vozu. Infotainment ale nepatří mezi nejrychlejší, a navíc je škoda, že v případě centrálního displeje je systém poměrně složitý na ovládání. Alespoň že ovládání klimatizace je zde sice dotykové, ale usazené pod displejem, takže se s ním pracuje příjemně a i rychle.

iZdroj fotografie: Jiří Louthan pro AutoŽivě

Trochu mě překvapilo, že volant ID. Buzze je dosti konvenční, popravdě jsem očekával v jeho případě další moderní úlet, ale ten se naštěstí nekoná. A tak tu máme volant s užším koženým věncem, který by snad mohl mít lepší ergonomii směrem ke správnému úchopu, ale jinak se s ním pracuje velmi dobře. A to včetně jeho multifunkčních tlačítek s rychlou odezvou.

Vyjímatelný středový panel a top sedačky

Za volantem se cítím úžasně volně, kolem mě je spousta prostoru, což má na svědomí mimo jiné i absence klasického celistvého středového panelu mezi předními sedačkami. On tu středový panel s velmi objemným kastlíkem nechybí, ale je ostrůvkový, a navíc i demontovatelný pro případ, že by někomu překážel. Sympatické řešení. Ono si výrobce tohoto minivanu dal vůbec záležet na odkládacích plochách. Je jich tu doslova přehršel a k tomu jsou pěkně prostorné. Například v předních dveřích jsou odkládací prostory ve dvou patrech, což je dosti neobvyklé.

iZdroj fotografie: Jiří Louthan pro AutoŽivě

Co mě trochu zaskočilo, jsou přední sedačky. Jsou sice krásné, moderní, velmi pohodlné a mají i lehčí boční vedení, ale nastavují se manuálně. Ano, v tomto elektromobilu se polohují přední sedadla manuálně. A pak jsem objevil jeden zajímavý detail, který mě vysloveně pobavil. Na plynovém pedálu je ikona, již známe z přehrávačů jako Play, a na brzdovém zase známá ikona Pauza. Opravdu vtipný detail. Také se mi líbí malá polička s bezdrátovým nabíjením mobilu, a to vpravo od volantu.

Naprostá fantazie je výhled z ID. Buzze. Ta velkoplošná okna přinášejí jak výborný přehled na vozovku a dění kolem nás, ale navíc dostávají do vozu obrovskou nálož světla.  

Zadní část pro obry

V zadní části je naprosto luxusní kvantum místa. Před koleny mám 18 cm prostoru a nad hlavou dalších 12 cm. Sem se prostě musí vejít úplně každý. Před sebou mám na zadní straně předních sedadel k dispozici hned dvě kapsy pro odkládání předmětů, ale navíc je tu vyklápěcí stoleček, na němž je s malým laptopem za jízdy radost pracovat. Po stranách jsou na sloupcích využitelné háčky na bundy nebo ramínka a také madla pro pohodlnější nastupování například starších lidí. Sedadla jsou látková, ale krásně zpracovaná, a navíc extrémně pohodlná.

iZdroj fotografie: Jiří Louthan pro AutoŽivě

Chválím otevřené kastlíčky s ISO fix oky pro uchycení dětských sedaček, a to konkrétně až dvou. A to je myslím škoda. Bylo by skvělé, pokud by se právě do tohoto vozidla daly usadit tři dětské sedačky. V tomto voze netrpím na nedostatek USB-C konektorů, které nacházím všude tam, kde potřebuji. Zadní dveře, které jsou posuvné, se otevírají tlačítky, jež nacházím jak na sloupcích vzadu, tak na palubce vpředu kabiny. Ale navíc i na klíčku od vozu. Ovšem lze je otevřít i pomocí madla pro případ, že by snad z nějakého důvodu selhala elektronika.

Dokonale malý rejd

Jste zvědaví, jak se chová tenhle elektrický krasavec za jízdy? Předně je třeba říci, že se jedná o model s kapacitou baterie 82 kWh, přičemž reálně využitelných je 77 kWh. Vůz s výkonem 150 kW (204 koní) a krouticím momentem 310 Nm dosahuje zrychlení z 0 na 100 km/h za nikterak úžasných 10,2 vteřiny. A i když je tu zrychlení díky elektropohonu klasicky kontinuální, žádný sportovec tenhle minivan není. Nesmíme ale také zapomínat na to, že váží 2,5 tuny.

iZdroj fotografie: Jiří Louthan pro AutoŽivě

Na druhou stranu má vozidlo příjemnou a dosti přesnou ovladatelnost, a navíc moc pěkně drží stopu. Současně je také stabilní v zatáčkách, a to bez dramatických náklonů karoserie. Pohon je v našem případě na zadních kolech, ovšem být to čtyřkolka, byl bych ještě spokojenější. Především pak v zimě na sněhu, samozřejmě. Co mě ale nadchlo, tak to je neskutečně malý rejd, díky kterému je radost s vozem parkovat i ve stísněných prostorách. S ID. Buzzem se otočíte, jak se říká, na pětníku.   

Podvozek za jedna

A ten podvozek? To je další velké plus ID. Buzze. Je totiž výjimečně komfortní a dokáže kvalitně pohlcovat nerovnosti. Takže tu máme další bič na české rozbité okresky. Chválím i převodovku, která funguje přesně, čistě a bezvadně dokresluje přívětivý charakter tohoto elektromobilu. Mimochodem řadič je ve voze umístěný vpravo za volantem stejně jako u řady Mercedesů. Také jízdní asistenti tu pracují na jedničku, a to od hlídání jízdních pruhů až po samočinné zastavení vozidla v případě, že by hrozila srážka s překážkou.

Solidní dojezd, ale vysoká cenovka

Co se týče spotřeby, tak jsem vozu naměřil cca 21 kWh na 100 kilometrů. V zásadě to není ani moc, ani málo a ID. Buzz dokáže ujet na jedno plné nabití až 340 kilometrů, přičemž výrobce uvádí v rámci optimálních podmínek dojezd až 416 km. Docela rád bych v praxi viděl, jak se ho dá dosáhnout. Nabití vybité baterie do plna trvá 45–50 minut na rychlonabíjecí stanici, ale nabíjení je možné i z domácí sítě. Tam ovšem počítejte, že budete vybitou prázdnou baterii dobíjet přibližně den a půl. Za jednu noc do ní dostanete energii na nějakých 50 km dojezdu, což řadě lidí postačí například na cestu do práce a zpět.

Celkově je VW ID. Buzz velmi dobrou volbou pro ty, kdo fandí elektrickému pohonu vozidel, a přitom hledají neobvyklý, zajímavý, vysoce prostorný, a přitom výborně komfortní vůz do rodiny. Ovladatelnost má auto vynikající a svojí unikátní vizualitou doslova oplývá. To, že dokáže vykouzlit úsměvy na tvářích kolemjdoucích, to je prostě holý fakt, který majitele ID. Buzze, věřím, potěší.

Dojezd je solidní, jen rychlost nabíjení (zvláště z domácí sítě) by mohla být přívětivější. A co cenovka? No, popravdě, zdaleka ne každý si může ID. Buzze dovolit. Mnou testovaný model s označením PRO vyjde na 1 594 000 korun, a to je opravdu hodně. Ale třeba jste při jeho kvalitách jiného názoru.  

VW iD. Buzz PRO přehledně:

Galerie