Za celé roky testování nejrůznějších aut se mi pouze několikrát stalo, že jsem daný vůz vracel s těžkým srdcem. A právě to byl příklad i30 N Drive-N. Čím mě dokázala tak okouzlit?
Hyundai i30 patří mezi nejprodávanější hatchbacky na trhu a v loňském roce se mezi novými prodanými vozy umístil na sedmém místě. A není divu, je to kultivovaný, v interiéru prostorný vůz s přívětivými jízdními vlastnostmi, sympatickou spotřebou, a navíc nízkou prodejní cenou. Ovšem to mluvíme o klasické i30.
Ale ona má jednoho mnohem zajímavějšího brášku, o němž se rozhodně jako o klasickém hatchbacku hovořit nedá. Je jím verze Hyundai i30 N, kterou jsem dostal možnost otestovat dokonce v limitované edici Drive-N. Takže si umíte představit, jak jsem se na tento vůz těšil. Každého fanouška sportovních aut dokáže nadchnout už jen zvuk projíždějícího Nka, a co teprve model Drive-N. Není to však auto pro každého. Tenhle ostrý hothatch je totiž velmi specifický a například ženy mu, jak jsem si ověřil, jen těžko přicházejí na chuť. Alespoň ty, které nejsou pravověrné motorheadky a nevadí jim tvrdý podvozek.
Ukrutná zábava s „pouhými“ 280 koňmi
Hyundai i30 N Drive-N, který se mi dostal do rukou, pohání přeplňovaný čtyřválec s výkonem 206 kW (280 koní). Tenhle malý drak disponuje krouticím momentem 392 Nm a dosahuje zrychlení z 0 na 100 km/h za 5,9 vteřiny. Z pohledu pohonu se jedná o čtyřkolku s váhou 1 475 kg, a co je vynikající, tak že má vůz manuální samozřejmě šestistupňovou převodovku. A už při první jízdě jsem si okamžitě uvědomil, že tohle je moje „krevní skupina“, se kterou si ještě užiju hodně zábavy. A vůbec jsem se nemýlil. Řídit tuhle střelu je skutečně obrovská radost.
Startuji motor, volím maximální sportovní N režim a už si užívám ten brumlák s práskáním do výfuků, jenž je naladěný přímo geniálně. Šlápnu na plyn a auto vystřelí dopředu bez jakékoli turbodíry. Okamžitě vnímám ten tvrdý podvozek a jeho čitelnost vozovky, což mě moc baví. Tenhle Hyundai má elektronický samosvorný diferenciál a i proto, že se jedná o čtyřkolku, drží v zatáčkách jako přilepený. Až se mi tomu nechtělo věřit. Ježíši, jak tohle auto úžasně jezdí a dokáže nabídnout fenomenální sportovní zážitek, to je balada. Na druhou stranu, pokud hledáte auto na drift, tak tohle není správná volba. Utrhnout ho je opravdu velký problém.
Na malou spotřebu a komfort podvozku zapomeňte
Stejně tak zapomeňte na nízkou spotřebu, kterou jsem naměřil na okreskách na 8,2 litrech a ve městě na litrech 12. A v rámci dynamické jízdy, na kterou je tohle auto stavěné, je třeba počítat s 15 litry na 100 km.
Ztuhnutí volantu i podvozku odpovídá volbě režimů. Odhlučnění interiéru není kdoví jaké, ale to je vlastně dobře. My přece chceme slyšet zvuk výfuků, k téhle tryskomyši to přece patří. Já tu nehledám jízdní ani zvukový komfort. Kdyby ano, volil bych docela jiný vůz. Tady chci ostrou jízdu, výrazné zrychlení, perfektní stabilitu a k tomu poslouchat řev z výfuků. A to všechno dostávám plnými hrstmi.
Jedovaté brzdy i špičková stabilita
Přemýšlíte nad tím, že by mohla mít tahle mrška ještě větší výkon a lepší zrychlení? Zapomeňte. Ten výkon je tak akorát a budete se divit, že vám připadá, že zrychlení je pocitově podstatně vyšší, než říká jeho hodnota. A mimochodem i brzdy jsou skvělé. Krásně jedovaté, ostré a komplexně odpovídají charakteru vozidla.
Za jízdy nedetekuji žádné nežádoucí vibrace, torzi ani náklony karosérie. Vozidlo perfektně drží stopu a chová se i ve své dravosti mimořádně precizně. Žádná nedotáčivost, jen precizní jízdní charakter, který by limitce Drive-N mohla řada konkurenčních sporťáčků v dané kategorii závidět. V sedačce držím jako přibitý a jen si užívám každý ujetý kilometr. No prostě pohádka.
Nepřehlédnutelný předek
Ovšem vůz nekraluje jen v rámci jízdních vlastností. Tenhle hothatch je z externího pohledu skutečně skvostný, a to i ve své designově čisté jednoduchosti. Mimochodem pokud se vám zdá být barva vozu bílá, tak čistě bílá to rozhodně není. Jedná se o bílou perleť, která podle dopadu světla lehce mění svoji podobu. Tato barva je příplatková a stojí 10 000 korun. Předku dominuje černá mřížka chladiče se stejně černým, a tedy nenápadným znakem Hyundai, ale především ten jasně sportovně identifikovatelný nárazník. Ten je hodně otevřený jak na spodu, tak na bočních partiích, kudy do vozu „vtéká“ vzduch a pomáhá chladit brzdovou soustavu a současně jej stabilizovat.
Výborně tu vypadá především krátký spojler kombinující černé prvky s výraznou červenou linií, která zvyšuje optickou atraktivitu tohohle sporťáčku. Ve zpětných zrcátcích vozidel před vámi jasně křičí na řidiče: „Pozor na mě, jsem něco extra!“ A dokonce i výborně svítící Full LED světlomety se k předku tohohle malého závodníka tvarově parádně hodí.
Bokům kralují velmi originální kola s barevností na hraně
Z boku si hned všímám tvaru přední části, který mi vzdáleně připomíná otevřenou žraločí tlamu, a také pokračující červené linie, jež jako by podtrhovala jinak poměrně decentní světlou vizualitu i30 N. A víte, že se mi dokonce líbí i boční polepy? Nevypadají lacině, ale efektivně vůz ozvláštňují a umocňují jeho vizuální sportovní charisma.
No a ta kola v barevnosti na hraně mezi měděnou a bronzovou barvou, tak ta jsou tady naprosto geniální. A to i co do formátu, což je v našem případě 19 palců. Chválím také volbu pneumatik v podobě Pirelli P Zero (235/35 R19), které předvádějí ve vyšších rychlostech špičkovou práci. Nepřehlédnutelné jsou i rudé brzdiče s nápisem N, které jak k barevnosti disků kol, tak celého vozu ideálně pasují.
Spojlery, difuzor, a především výfuky za jedna
Dlouhá prolisová linie přes celý bok, rozšíření prahů, černé rámečky kolem oken – to vše je tu za mě výborně zvolené včetně menšího formátu pohledných bočních zrcátek. Auto z boku působí aerodynamicky, ostře a současně moderně. A ostatně taková je i záď Hyundai i30 N Drive-N, která by snad za mě mohla mít jen ještě dramatičtější hrany tvarů jednotlivých komponentů. Výborný je zejména ten výrazný spojler nad pátými dveřmi a potom nárazník s funkčním difuzorem a dvěma výfukovými laufy, které dokáží napáchat pořádný řev v tom nejlepším slova smyslu.
A co nesmí na zádi našeho žihadla chybět? Ano, opět červená linka, která se táhne od předku přes boky až k zádi. Záď je pěkná, ale předek je za mě na tomto stroji stejně top. Nedivím se, že se za tímhle krasavcem otáčí tolik lidí, což by se patrně dělo i bez brutálního zvuku výfuků… a možná také ne. Ten zvuk dělá na celkovém dojmu z i30 N opravdu hodně.
Dokonale padnoucí sedačky a zbytečné střešní okno
Navzdory tomu, jak jsem vychválil vnější podobu i30 N Drive-N, musím konstatovat, že interiér je ještě krásnější a dokonale dokresluje celkový sportovní dojem z vozu. A nejde jen o jeho podobu. V zadní části kabiny se na sportovně tužších, ale stále ještě pohodlných sedačkách komfortně svezou i pasažéři s výškou přes 190 cm, na sedačkách jsou isofixová oka ve skvěle přístupných kastlících a i pohodlí loketních opěrek a objem i počet odkládacích ploch je ideální.
Sedačky jsou nakombinované z kůže a alcantary. Sluší jim červené a bílé prošívání a jako úplný bonbónek tu máme ty kontrastní červené bezpečnostní pásy. Co tedy v zadní části postrádám, jsou USB přípojky nebo možnost pracovat s klimatizací či alespoň s ventilací. Přední sedačky mě nepřekvapily manuálním polohováním, nicméně jsou přísně sportovní s velmi kvalitním bočním vedením a integrovaným záhlavníkem. A líbí se mi, že nejsou až tak děsivě tvrdé, jak jsem se původně obával. Dá se v nich cestovat i na denní bázi bez toho, aby trpěly hýždě nebo záda řidiče.
Vůz je osazený panoramatickým střešním oknem, což mi tu připadá zbytečné. U sporťáku bych se bez něj v klidu obešel, a to i navzdory celkově temnějšímu řešení celé soustavy komponentů interiéru. Ta tomuhle autu výjimečně sluší. Ve dveřích není prostor na větší láhev, ale zase se do nich vejdou dvě až tři láhve menší, což je docela chytrý kompromis. Samotné dveře jsou designově chudší než zbytek interiéru, ale alespoň se mi na nich líbí ty tmavé hliníkové otevírací kličky.
Alcantarový volant s magickými rudými tlačítky
Naprosto skvělý je volant potažený alcantarou, která je v rukou extrémně příjemná. Oceňuji i samotný menší formát volantu, jeho silnější věnec a multifunkční tlačítka, která jsou přehledná a mají super rychlou odezvu. Ovšem úplná pecka jsou tu ta dvě magická červená tlačítka určená k volbě jízdních režimů. Zvláště pak to pravé, jež pošle auto okamžitě po stisknutí do nejvyššího sportovního režimu. Jejich lepší umístění bych si tu ani neuměl představit. Volant je samozřejmě precizně citlivý a má tužší sportovní chod.
Řadicí páka má klasický kulovitý tvar, ale především má krátké a přesné dráhy řadicí kulisy, takže jsem si tu po delší době manuální řazení skutečně vychutnal. Před řadicí pákou je k dispozici plocha pro bezdrátové nabíjení telefonu, USBéčko a světe div se, hned dvě 12voltové přípojky. Segment ovládání klimatizace je založený na manuálních tlačítcích a otočných ovladačích, což je paráda. Prostoru mám za volantem přehršel, nikde mě nic netlačí, nepřekáží a nebrání tomu, abych si jízdu užil na maximum.
Nezklamal výhled ani kvalita infotainmentu
Výhled na vozovku, a to především ze zrcátek, je vynikající navzdory menším rozměrům jak vnitřního, tak vnějších zrcátek. Jednotlivé komponenty ve voze mají perfektní zpracování, spasování, nikde nic nevrže a žádné nežádoucí zvuky mě za jízdy netrápí.
Infotainment mě tu také mile zaujal. Pěkná grafika, přehledný systém, rychlá odezva, takže značka ideál. Za volantem hrají hlavní roli ještě analogové budíky, se kterými se v budoucnu už moc setkávat nebudeme, takže by se dalo říci, že tohle je jeden z posledních klasických hothatch a svým způsobem bude situace jen horší. Ale jak se říká, moderní technologie prostě nezastavíš. A tenhle směr se mi na daném voze třeba líbí z pohledu kvalitně fungujících jízdních asistentů. Šlapou jako hodinky, od hlídání bezpečné vzdálenosti až po jízdní pruhy.
Zavazadelník naprosto dostačující
Co mě mile oslovilo, že i přes svůj sportovní charakter má majitel vozu k dispozici velmi solidní objem pro převoz zavazadel, a to 395 litrů. Páté dveře lze otevřít jen manuálně a v zavazadelníku si okamžitě všímám té rozpěry za zadními sedačkami, která pomáhá s celkovou tuhostí karoserie, která je v celkovém dojmu vynikající. Máme tu pár závěsných háčků na nákupní tašky, fixační oka plus menší odkládací plochy po stranách. Jinak ten kufr vypadá poměrně jednoduše, ale nechybí mu samozřejmě vstup na 12 V.
Za tuhle cenu fantasticky zábavné žihadlo
Celkově jsem z Hyundai i30 N Drive-N doslova nadšený. A já osobně bych si ho pořídil jako víkendovku v kombinaci třeba k nějakému komfortnímu SUVéčku, které by mi plnilo funkci rodinného vozu s celotýdenním zaměřením. Ale dokážu si představit, že i s takto tvrdým sporťáčkem někteří borci jezdí daily. Auto se mi líbí od jízdních vlastností přes vizualitu až po spotřebu, která není vysloveně drastická a velmi rád bych ji i30 Drive-N toleroval. I po vrácení vozu mi v uších zní její výrazný brumlák s práskáním do výfuků a skutečně uvažuji nad tím, že pokud by lehce ojetá byla k mání, tak bych si ji koupil.
Ona totiž i cenovka tohohle mimořádného auta je přívětivá. Nové Drive-N lze pořídit za 910 000 korun (a „obyčejně“ N dokonce startuje na 720 000 Kč), a to tedy klobouk dolů. Očekával bych, že cena překoná milion, a to ne o málo. Každopádně pokud někdy dostanete šanci se v tomhle dráčeti projet, vůbec neváhejte. Je to skutečný zážitek.
Hyundai i30 N Drive-N přehledně:
Motor: | Čtyřválcový dvoulitr turbo |
Výkon: | 206 kW / 280 koní |
Maximální točivý moment: | 392 Nm (1 950 – 4 600 otáček/min) |
Převodovka: | 6stupňová manuální |
Elektronický samosvorný diferenciál: | ANO |
Pohon: | 4×4 |
Rozměry: | 4 340 mm (d) x 2 050 mm (š) x 1 445 mm (v) |
Hmotnost: | 1 475 kg |
Zrychlení: | 5,9 sekundy |
Maximální rychlost: | 250 km/h |
Spotřeba naměřená: | 8,2 – 14,5 litru |
Zavazadelník: | 395 litrů |
Cena: | 910 000 Kč (klasické N začíná na 720 000 Kč) |