Čerpací stanice ONO se na českém trhu dlouhodobě profilují svou nabídkou paliva za výrazně nižší ceny, než na které jsme zvyklí u konkurence. Přiznávám se, že dříve, než jsem přišel věci na kloub, jsem měl ohledně kvality paliva na těchto čerpacích stanicích trochu obavu. Musím se zpětně omluvit provozovateli, respektive přiznat, že jsem skutečně byl mimo mísu. Nízká cena nějak nesouvisí s kvalitou paliva. Teď už to vím, a vy byste to měli vědět také. Kvalita paliva obecně je kontrolovaná Českou obchodní inspekcí, mimochodem platí, že jeden zdroj funguje jak pro Tank ONO, tak pro takzvaně prémiové značky čerpacích stanic. Takže v kvalitě paliva to není.

Základ ceny je pro všechny čerpací stanice de facto stejný

Čím to tedy je? Když člověk projíždí kolem jejich cenových totemů, má dojem, že ONO nastavuje ceny tak, jako by ignorovalo běžné tržní zákony. Nabízí se tedy otázka – jak je možné, že ONO může udržovat ceny paliva tak nízko? Klíčovou roli zde hrají marže, které jsou v případě této sítě nastaveny na úplné minimum. Zatímco u většiny čerpacích stanic se marže mohou pohybovat na hodnotách okolo několika korun na litr, ONO jde opačným směrem a podle dostupných údajů pracuje s výrazně jinou marží, která může být až o desítky procent nižší než u konkurentů.

iZdroj fotografie: Filip Rakovan pro AutoŽivě.cz

Většina stanic v Česku nastavuje relativně vysoké marže, které jim umožňují snadno pokrýt provozní náklady a zároveň vytvářet značné zisky. ONO však zvolilo jinou strategii. Viděl jsem, tedy četl jsem, slyšel jsem řadu rozhovorů s majitelem a zakladatelem této sítě. A pochopil jsem, o co mu asi jde. Cenovou politiku staví na minimálních maržích, ale co největších objemech. Sám v jednom rozhovoru přiznal, že cenu snížil v době, kdy měl jednu čerpací stanici, do které lidi nejezdili. Dnes má čerpaček desítky. Ale tehdy měl jednu, mimo hlavní tah, v Plzni, a nikdo moc tam nejezdil. Aby lidi přitáhl, zlevnil na co nejnižší cenu, to bylo někdy před čtyřiadvaceti lety.

Auta čuchající palivo jezdí po českých silnicích. Minimální spotřeba, vychvalují si majitelé

A povedlo se, koncept zafungoval a dnes je síť obrovská. Ale stále si drží svou strategii co nejnižší ceny. Cílem sítě není maximalizace zisku na každém litru prodaného paliva, ale spíše maximalizace celkového obratu. To znamená, že ONO se soustředí na přilákání co největšího počtu zákazníků. Těch, kteří motivováni nízkými cenami tankují větší objemy nebo se vrací pravidelně. A opravdu, kdo by nechtěl natankovat levněji? Mnozí řidiči si na ONO navykli a nezdráhají se zajet si, i když mají stanici trochu z ruky. Přiznávám, patřím mezi ně. Cenová politika ONO je dlouhodobě konzistentní a zákazníci vědí, že se na ni mohou spolehnout.

Základem ceny pohonných hmot je v ČR spotřební daň

Jak se ale cena benzínu a nafty v České republice tvoří? Je složená z několika hlavních položek, které mají zásadní vliv na to, kolik zaplatíme za litr paliva na čerpací stanici. Možná vás překvapí, že samotná cena surové ropy tvoří jen část z celkové ceny, již u pokladny nakonec platíme. Zbytek tvoří především daně, marže a další náklady spojené s logistikou, rafinací a distribucí. První a základní složkou je cena samotné surové ropy, která kolísá podle situace na světovém trhu. Tato cena je ovlivňována mnoha faktory – geopolitickými konflikty, poptávkou a nabídkou, ale i globálními ekonomickými podmínkami.

iZdroj fotografie: Pixabay

Je to ale menší část z celkové ceny, obvykle kolem 30 až 40 %. Druhou významnou položkou je spotřební daň, kterou na pohonné hmoty uvaluje stát. Tato daň je pevně stanovena a nezávisí na ceně ropy ani na ceně zpracování. V České republice tvoří spotřební daň značný podíl ceny paliv a právě tato daň má výrazný vliv na to, kolik zaplatíme. V České republice činí spotřební daň na benzín 12,84 Kč za litr, zatímco na naftu je to 9,95 Kč za litr. Tato pevná daň představuje více než čtvrtinu z celkové ceny paliva, a protože se nemění podle aktuální ceny surové ropy, často udržuje celkovou cenu na čerpacích stanicích relativně stabilní, i když by cena ropy klesla.

Velké značky globálního rázu si dávají vysoké marže, chtějí zisk

Další položkou je DPH, tedy daň z přidané hodnoty. Ta se uplatňuje na celkovou cenu paliv včetně spotřební daně a ostatních nákladů. V České republice je sazba DPH na pohonné hmoty 21 %, což znamená, že čím vyšší je základní cena benzínu či nafty, tím vyšší je i celková částka, kterou platíme na DPH. A ano, pokud jste se právě zamysleli nad tím, jestli to není daň z daně, tak ano. Je to daň vypočtená z daně. Zaplatíme státu spotřební daň. A z té se vypočte DPH. A stát si mastí kapsu. No nic. DPH je přitom druhou největší složkou ceny pohonných hmot po samotné ceně ropy a spotřební dani. Náklady na rafinaci a distribuci jsou další důležitou částí ceny.

iZdroj: Depositphotos

Poslední složkou jsou pak marže čerpacích stanic. To je část, kterou si čerpací stanice připočítávají k nákladům, aby pokryly své provozní výdaje a dosáhly zisku. Marže se u různých provozovatelů liší, protože každý má jinou cenovou strategii. A jsme zpátky u toho, jak to vnímá ONO. Nízké ceny na ONO tedy mají dva hlavní důvody. Je to minimální marže a jasná obchodní strategie, která staví na objemu prodejů. Provozní náklady se samozřejmě týkají i ONO, ale ta se snaží o co nejefektivnější provoz, čímž optimalizuje náklady a může marže držet nízko.

Vydělávat se dá i s minimální marží na litr, jde o velké objemy

Napadlo to asi každého, i mě, už jsem to zmínil. Vtíravou otázkou je, jak se nízké ceny odrážejí na kvalitě paliva. To je obava, kterou si asi klade každý, kdo sleduje takto rozdílné ceny od průměru. Dlouhodobé testy potvrzují, že kvalita paliva na ONO odpovídá evropským standardům. Znovu se vrátím k rozhovorům, které jsem za roky v praxi navnímal. Co jsem zjistil, je, že postoj majitele je jednoznačný. Do budoucna nehodlá na cenové politice a strategii nic měnit. A další věc, síť čerpacích stanic prochází kontrolami a výsledky jsou v pořádku. Předpokládám, že může tu a tam dojít k nějakému ojedinělém pochybení, ale to se děje asi všude a v každém oboru.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě

Každopádně plošně nelze říct, že by palivo právě v této síti čerpacích stanic bylo nekvalitní. Není. Závěrem bych dodal asi tolik. Tento článek není žádným reklamním sdělení. Nemá tak působit, smysl je jiný. Chci, abychom se všichni zamysleli nad tím, že je možné tankovat opravdu levně. Levněji než na čerpacích stanicích, které jsou předražené. Chtěl bych, abychom si uvědomili, že zhruba polovinu ceny paliva tvoří daně, které odvádíme státu. Opravdu je na státu, jak moc jsou nafta a benzín drahé. A samozřejmě na čerpacích stanicích, které když můžou, tak cenu pořádně napálí.