Upozorňujeme čtenáře, že následující text a komentář je publicistickým článkem, který obsahuje soukromý názor autora.

Mám rád elektromobily? Pokud si položím tuto otázku, nutně si musím opovědět, že ne. Už jsem to říkal několikrát a klidně to zopakuji. Problém s nimi mám v několika rovinách. Jednou je to, jak nám jsou elektrická auta vnucována jako ta nejlepší a vlastně jediná možná a správná cesta další budoucí dopravy. Že to není pravda, že to není tak radikální? Ale ano, vždyť řada automobilek nejenom, že souhlasila s odklonem od spalovacích motorů. Ale dokonce ještě daleko předem před zlomovým rokem 2035 oznámila konec tradičních motorů.

Elektrická auta nejsou spásou a nehodí se všude a pro všechny

Popřípadě nezůstalo jen u oznámení, ale došlo k faktickému ukončení výroby. Já s takovým postojem nesouhlasím. Nesouhlasím. Tečka. Nemyslím, že elektrická auta jsou tou jedinou správnou a smysluplnou cestou. Chápu je jako alternativu, jednu z možností. Nemám nic proti tomu, aby malá elektrická auta jezdila po městě. Nechci, aby mi pod okny chroptěly staré Avie nebo běžnější osobáky z devadesátých let. Třeba novodobá reinkarnace legendární Isetty se mi vyloženě libí. Až na tu cenu, ale koncepčně mi dává smysl.

iZdroj fotografie: Martin Kusyn pro AutoŽivě.cz

Do města, znovu opakuji, do města. Nechci, aby mi někdo tvrdil, že se takovým autem dá jet třeba v zimě na dovolenou do Rakouska na hory. Druhou rovinou, ve které vidím problém elektromobility, je technologie. Elektrická auta jsou drahá, mají nedostatečný dojezd a dlouho se nabíjí. Mohl bych tady o tom mluvit hodiny a hodiny a bylo by to stále stejné. Dokud není doba nabíjení stejná jako doba tankování benzínu, mají u mne elektromobily velké mínus.

„Zaparkoval jsem podél elektromobilu, ten začal hořet.“ Neuhádnete značku a model, ani jak dopadl chudák, který zaparkoval vedle

Dokud nelze mít alternativu k tomu, že vezmu kanystr a doliju nádrž, chápejte jsem schopen nastartovat elektromobil, kterému dojde šťáva někde na cestě, neberu to. Třetí rovina – ekologie. Elektromobily nejsou ekologické. Ano, při jízdě nevydávají emise CO2. Ale to je tak všechno. Elektřina, není-li vyrobena prostřednictvím slunce, vody či větru, už od výroby uhlíkovou stopu má. Výroba elektrického auta je pak ekologicky extrémně náročná.

iZdroj fotografie: HZS Praha

Tady už se nebavíme pouze o CO2, ale i o ekologické zátěži v širším kontextu. Třetí hledisko, to je chabá infrastruktura nabíječek. Nechci tím říct, že bych chtěl, aby jich bylo více. Ale nabíječek je málo na to, aby byla pokryta komplet potřeba veřejné dopravy. Což nikdy nebude, představte si sídliště s desítkami tisíc obyvatel, nekonečnými parkovišti aut. Tohle nepůjde nabíjet. O tomto všem už jsem mluvil i psal.

Točivý moment jako cirkulárka dává řidičům EV do ruky zbraň

Mám tady ale nově další, čtvrtý aspekt celé věci. A tím jsou samotní řidiči elektrických aut. Na silnicích, jak roste počet elektromobilů, se objevila nová kategorie řidičů. Skupina, jež dokáže zvednout tlak i těm nejklidnějším z nás. Nejde o žádné notorické piráty silnic, kteří by se neustále hnali za maximální rychlostí. Tito řidiči většinu času jezdí pomalu, až se za nimi tvoří kolony, ale jakmile se k nim přiblížíte nebo je začnete předjíždět, spustí se něco, co by se dalo popsat jako „elektrická hysterie“.  

iZdroj fotografie: Volkswagen

Mluvím o majitelích elektromobilů, kteří si zřejmě myslí, že jejich vozy jsou středobodem vesmíru. Tito řidiči se za volantem elektromobilu s několika stovkami koní na silnici chovají jako dva různí lidé. Většinu času se plouží, jako by měli v kufru křehké nádobí nebo na palubce horké kafe. Ale jakmile se k nim přiblížíte a pokusíte se je předjet, začnou „vyvádět“. Náhle sešlápnou pedál a jejich vůz vystřelí vpřed, jako by se účastnili závodu na čtvrt míle. Naposledy se mi to stalo v Praze, když jsem sjel z Jižní spojky na Budějovickou.

Majitelé a řidiči elektrických aut jsou bezohlední a nebezpeční

Do té doby ploužící se člověk v elektrickém autě zešílel a začal se hnát dopředu tak, aby mne vyblokoval a nenechal mne zařadit se do pruhu. Jel ve Volkswagenu ID „cosi“, prostě v elektrickém rádoby Golfu. Bezohledné, hloupé, a hlavně nebezpečné chování. A co je na tom nejhorší? Tohle dělají tito řidiči opakovaně. Pokud je předjedete, oni vás dojedou, předjedou, pak zpomalí, a když je znovu předjíždíte, celá scéna se opakuje. Je to jako špatný vtip, který se neustále vrací. Audience od Václava Havla hadr.

iZdroj fotografie: Tesla

Když jsem se s tímto chováním setkal poprvé, byl jsem v klidu, nevěnoval jsem tomu pozornost. Náhoda. Říkal jsem si, že jde o ojedinělý případ, možná o někoho, kdo si chce jen „zablbnout“. Ale jak se ukázalo, za poslední rok jsem podobné situace zažil snad stokrát, a to na různých místech a s různými auty. Ponejvíce šlo o vozy značky Tesla, taky Kia, a VW už jsem zmiňoval. Štve mě to. Tito řidiči si zřejmě neuvědomují, jak nebezpečné jejich chování je.

Vyšší točivý moment a větší auto znamená i větší ego řidiče

Představte si, že jste méně zkušený řidič v autě s nižším výkonem. Může to vést k nehodě, a to úplně zbytečně. Proč to dělají? To je otázka, na kterou nemám odpověď. Možná si chtějí něco dokazovat. Možná mají pocit, že jejich elektromobil je něco víc než ostatní auta na silnici. Nebo možná jen nevědí, jak se chovat.

Ale ať už je důvod jakýkoli, jedno je jisté – je to nebezpečné a zbytečné. Toto chování vrhá špatné světlo na všechny majitele elektromobilů. Místo toho, aby ukázali, že elektromobily mohou být skvělou alternativou k tradičním vozům, dělají z nich terč posměchu a kritiky. Pokud se dříve mluvilo o tom, že pro prodloužení „mužského ega“ je ideální velké SUV, dnes bych tuto roli připsal elektromobilu.