Praha skrývá protiatomový kryt, kterým denně projede 100 tisíc řidičů. Je gigantický, takhle vypadá z výšky

Vjedete do tunelu a máte jistotu, že kdyby právě vypukla jaderná válka, vás se to nebude týkat, přežijete. Funguje také metro.

i Zdroj fotografie: Juandev / Creative Commons / CC-BY-SA
                   

Místo, jímž denně projíždí tisíce lidí. Tisíce řidičů, kteří ani netuší, co se kolem nich nachází. Všichni ho znají, ale téměř nikdo o něm neví. Ano, řeč je o obřím protiatomovém krytu, který se nachází přímo v rámci Strahovského tunelu. Protiatomový kryt pod Strahovským tunelem byl vybudován v době studené války, tedy v období, kdy byla hrozba jaderného konfliktu velmi reálná. Praha, stejně jako mnoho dalších měst, musela být připravena na nejhorší. Tento kryt byl navržen tak, aby poskytl útočiště tisícům lidí v případě jaderného útoku.

Podzemní spojnice v rámci Prahy ukrývá tajemné prostory

Strahovský tunel spojuje Smíchov a Břevnov a je jednou z nejdůležitějších dopravních staveb v Praze. Tunel slouží nejen jako dopravní spojka, ale také jako plně funkční protiatomový kryt. V případě jaderného útoku by se tento tunel proměnil v útočiště pro tisíce lidí. Tento kryt je stále připraven plnit svůj účel, i když byl postaven už v době studené války. A teď si představte anebo vzpomeňte, jaké to bylo, když se tento kryt plánoval. Byla to doba, kdy hrozba jaderného konfliktu visela ve vzduchu.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě

Praha, stejně jako mnoho dalších měst, musela být připravena na nejhorší. Mám v živé paměti, když jsme se v rámci vyučování na základní škole učili, jak se zachovat v případě jaderného výbuchu. Chodili jsme v pláštěnkách, s igelitovými pytlíky na rukách, na obličejích jsme měli nasazené ochranné masky. Kdo měl štěstí, měl modernější typ, co byl pouze na obličej s integrovaným filtrem. Ti méně šťastní pak měli masku s chobotem, s filtrem na konci této dlouhé hadice.

Auto se tunelem řítilo rychlostí 253 km/h, řidič potrestán nebude

Umí si dnes někdo představit, jaké to bylo, když se děti ve škole učily, jak přežít výbuch bomby? Dneska už by to mladí asi nepochopili. Nejsem z Prahy, jsem z malého okresního města, a i tam byl protiatomový kryt. Když se stavělo koncem osmdesátých let dvacátého století nové kino, bylo rovnou koncipováno jako úkryt před jaderným útokem. Strahovský tunel byl navržen tak, aby v případě potřeby mohl poskytnout útočiště až 15 000 lidem. Kryt je vybaven vším, co by bylo potřeba k přežití – od zásob potravin a vody až po filtrační systémy, které by chránily před radioaktivním spadem. Jedním z klíčových prvků tohoto krytu je jeho ventilace.

Strahovský tunel pojme v případě krize až 15 000 Pražanů

V případě jaderného útoku by bylo naprosto zásadní zajistit, aby vzduch uvnitř krytu zůstal čistý a nezávadný. Proto je Strahovský tunel vybaven sofistikovaným systémem filtrace vzduchu, který dokáže eliminovat radioaktivní částice, chemické látky a další nebezpečné kontaminanty. Tento systém je navržen tak, aby zvládl obsloužit tisíce lidí po dobu třech dní. Tento systém je stále funkční a pravidelně udržovaný.

iZdroj fotografie: Krokodyl / Creative Commons / CC-BY-SA

Co to znamená? To, že by mohl být okamžitě použit, pokud by to bylo potřeba. Strahovský tunel je tvořen dvěma hlavními tubusy, které slouží jako dopravní tepny. To známe. Denně tudy jezdíme. Ovšem tunely by se v případě nouze proměnily v obří útočiště. Každý z těchto tubusů je navržen tak, aby mohl být rychle uzavřen a hermeticky utěsněn. Jsou tady masivní kovové dveře, které se dají během několika minut uzavřít.

Po Praze jsou další stovky bunkrů, patří mezi ně i linky metra

Hermetické uzavření by zabránilo proniknutí radioaktivního spadu nebo jiných nebezpečných látek dovnitř. V rámci komplexu jsou prostory doplněny speciálními místnostmi, které slouží jako zázemí pro přeživší. Jeden tubus je pro lidi, druhý tubus pro techniku. Obří prostory působí téměř jako podzemní město. Chodby, které se táhnou stovky metrů. Co já vím, tak existence krytu byla známá jen úzkému okruhu lidí.

iZdroj fotografie: Li-sung / Creative Commons / CC-BY-SA

Občanům, kteří byli zodpovědní za jeho provoz a údržbu. A i když se dnes o něm mluví více, stále zůstává pro většinu veřejnosti záhadou. Matematika je neúprosná, 15 000 lidí je jen zlomek obyvatel Prahy. Proto je na území hlavního města asi 800 krytů civilní ochrany, nejen Strahovský tunel. Další tisíce lidí se pak v případě potřeby vejdou do prostor linek metra A a C, ty patří mezi největší. Mimochodem, víte, kde je v místě okolí bydliště nejbližší úkryt? Vaše garáž se za kryt nepočítá.

Kde je u vás nejbližší bunkr?

Diskuze Vstoupit do diskuze
138 lidí právě čte
Autor článku

Ondřej Komárek

Polovinu svého života strávil ve Velké Británii, kde psal 12 let pro přední automobilová média jako Autocar, Carwow a TopGear. Nyní přináší svůj jedinečný pohled do AutoŽivě. Aktivně se účastní amatérských závodů a předtím, než se stal novinářem, pracoval na vývoji závodních motorů.

Zobrazit další články