Jaké auto si koupit, aby člověk neprodělal na servise letité ojetiny? Odpověď je vlastně hrozně jednoduchá, máme ji před nosem.
Velmi často v redakci AutoŽivě analyzujeme automobilové značky a jednotlivé modely z hlediska spolehlivosti. Existují automobilky a modely, které lze skutečně označit za nespolehlivé. Před takovými pak varujeme. Jejich pořízení se může majiteli hrubě nevyplatit, a to doslova. V servisu nechá zbytečně moc peněz. Na druhou stranu, když chce někdo Alfu Romeo, ať si koupí Alfu Romeo. Pokus o nadsázku. Bez nadsázky se ale pobavme o tom, jaká značka, dá-li se to tak říct, je nejspolehlivější.
Některé značky lze dlouhodobě považovat za nespolehlivé
Když se někdo zeptá, která auta patří k těm nejspolehlivějším, většina lidí čeká, že přijde nekonečný výčet značek, modelů a ročníků, ve kterých se člověk snadno ztratí. Jenže realita je mnohem jednodušší – a možná i trochu nudná. V žebříčcích spolehlivosti se už roky opakují ta samá jména. I když se automobilky předhánějí v nových technologiích, hybridních pohonech a digitálních vychytávkách, pořád platí, že jednoduchost a poctivá technika vítězí. Jaké auto prostě jezdí, startuje a nenechá nás ve štychu na kraji silnice?
Přesně tohle jsem zjišťoval, když jsem se ponořil do statistik TÜV Reportu, britského WhatCar? nebo amerického Consumer Reports. A odpověď? V širším výběru top značek jsou Toyota, Lexus, Mazda, Honda a Subaru. A teď si položme otázku – proč právě tahle auta? Co dělá z těchto značek takové držáky, že i po letech jezdí, startují a nevyžadují neustálou pozornost? Odpověď je vlastně jednoduchá: jednoduchost, kvalita a důraz na detail. Toyota si už desítky let zakládá na tom, že její auta nejsou přeplácaná zbytečnými technologiemi, které se rády kazí, ale sází na osvědčené motory, robustní převodovky a promyšlenou konstrukci.
Lexus, coby luxusní odnož Toyoty, přidává ještě špetku komfortu navíc, ale základ je stejný – spolehlivost na prvním místě. Mazda a Honda jdou podobnou cestou, sází na prověřené motory, kvalitní materiály. A Subaru? To je kapitola sama pro sebe – symetrický pohon všech kol, boxer motory a pověst auta, které zvládne i to, co byste od něj nečekali. Ano, jsou tady výjimky, třeba naftový boxer od Subaru, který když přišel na trh, nebyl rozhodně spolehlivý. A ano podruhé, motory v STI, které vyžadují časté repase. Ovšem hlavně proto, že je jejich majitelé ladí. Ale jde o celkový aspekt. Jedna věc jsou tedy žebříčky. A tam dominují japonská auta.
Existují výjimky i u značek, které jsou jinak celkem spolehlivé
Co na to ale ti, kteří s auty přicházejí denně do styku, mají je takříkajíc pod rukama. Tedy mechanici? Když se zeptáte mechaniků, jakou značku považují za nejspolehlivější, většina lidí čeká, že odpovědi budou různorodé. Někdo by přísahal na německou preciznost, jiný na švédskou bezpečnost, další na francouzský šarm. Jenže realita je mnohem jednodušší a vlastně i trochu nudná. Protože když přijde na spolehlivost, mechanici mají jasno. Všichni bez váhání ukážou na stejnou značku. A odpověď? Toyota. Ano, žádné překvapení, žádné drama, prostě Toyota.
Mechanici napříč Evropou i světem se shodují, že tahle japonská značka je z hlediska spolehlivosti zkrátka nedostižná. A teď si položme otázku – proč právě Toyota? Co dělá z těchto aut takové držáky, že i po letech jezdí, startují a nevyžadují neustálou pozornost? Odpověď je vlastně jednoduchá: jednoduchost, kvalita a důraz na detail. Toyota si pořád drží svůj styl – jednoduché ovládání, minimum zbytečností, a hlavně spolehlivost, která je v praxi důležitější než cokoliv jiného. Mechanici často zmiňují, že Toyoty přijíždějí do servisu hlavně na běžnou údržbu – výměnu oleje, filtrů, brzdových destiček. Já to za sebe vlastně mám podobně.
Toyota si roky drží svůj standard, i přes technologický pokrok
Jsou tady auta, která jsou de facto nudná. Avensis předchozí generace. Divný design, nijak atraktivní interiér. Ale motor, který přežije všechno. Letitý Yaris, jenž má šrámy z města jak starý indián šrámy ve tváři, ale jezdí a jezdí. Žádné záhadné elektronické závady, žádné nečekané poruchy motoru, žádné drama s převodovkou. A když už se něco pokazí, většinou jde o drobnost, kterou zvládne mechanik opravit za pár korun.
Nemohu mluvit za vyloženě nové modely, ale za starší auta, která mají za sebou deset i více let provozu ano. A kdo si myslí, že spolehlivost je nuda, ten by měl vědět, že právě díky ní si Toyoty drží vysokou zůstatkovou hodnotu a na trhu ojetin jsou žádané jako málokterá jiná značka. A teď si položme otázku – je to opravdu taková výhra? Pro někoho možná ano, pro jiného ne. Pokud hledáte auto, které vás bude bavit, možná sáhnete po něčem jiném.
Jakkoli tady kážu vodu o spolehlivosti, piju pomyslné víno sportovního charakteru jiných značek. I za cenu, že musím platit víc. Toyotu nemám a nikdy jsem neměl. Ale když se mě zeptáte, stejně jako jakéhokoli automechanika, jaké ojeté auto si koupit, aby bylo spolehlivé, odpověď bude vždy „na první dobrou“ stejná. Toyota.