Jezdit s téměř prázdnou nádrží se nevyplácí. Zpoždění na cestě je menší problém, hrozí poškození motoru.
Jezdit pravidelně na rezervu v nádrži se nevyplácí. Existuje několik rizikových faktorů, od čistě finančních nákladů až po ohrožení zdraví či života, pokud palivo dojde úplně. Je zřejmé, že pohled na svítící oranžovou kontrolku stavu paliva nikoho netěší, „hladové oko“ však nelze přehlížet Nevyplatí se jezdit s nízkou hladinou benzínu, a hlavně nafty, v nádrži.
Natankovat a jet, s benzínem to jde
Nedostatek paliva, to znamená žádné mazání a chlazení, s důsledkem nevyhnutelné poruchy palivového čerpadla. Je bláhové myslet si, že lze poznat nedostatek paliva dusícím se motorem. To je mýtus. Moderní pohonné jednotky se takto nechovají, jakmile dojde palivo, začne čerpadlo nasávat vzduch a motor se bez předchozího upozornění zastaví.
Znovuuvedení do provozu lze po dotankování paliva, nastartováním, ovšem za předpokladu, že fungovala elektronika a palivový systém se neodvzdušnil. To se týká aut, která jezdí na benzín. Tam jsou následky totálního vjetí paliva obvykle bez následků. Pokud dojde palivo u naftového vozu, je to větší problém.
Prázdná nádrž v dieselu je problém za tisíce
V případě dieselů je situace horší, komplikovanější, a ve výsledku také nákladnější. Zejména u novějších motorů, které nemají ruční pumpu umožňující přednaplnění celého systému. Ve starém dieselu, ideálně bez turba, to je relativně snadné. Stačí najít místo, kde je ukryta pumpička, dostatečně natlakovat systém mačkáním balónku, a pak nastartovat.
Moderní turbodiesel je sofistikovaným a složitým systémem, kde toto nefunguje. Pokud dojde k totálnímu vyjetí nafty z nádrže, systém se téměř jistě zavzdušní a zkolabuje. Palivovým systémem nasávaný vzduch může způsobit vážné problémy se startováním. Správným postupem je odstavit auto, nestartovat, zavolat odtahovku a přesunout auto do servisu. Tam pak zrevidovat škody a opravit je. To stojí tisíce korun, chytřejší je včas tankovat a nevyjíždět nádrž téměř na dno.