Elektrická auta jsou tématem, o kterém v redakci mluvíme prakticky každý den. Vždy se utvoří dva rozdílné tábory. Jedni z nás je vnímají jako budoucnost automobilového průmyslu, zatímco jiní se k nim staví skepticky. Kritici mají pocit, že nejde jen o módní trend, který se možná za nějaký čas rozplyne. Že je to nátlak, jenž ze strany zejména EU likviduje ekonomiku a svobodu osobní dopravy. Obvykle řešíme konkrétní otázky, které elektromobily de facto vyvolávají. Nejen ekologické, ale i ekonomické, včetně úspor při provozu a používání v českých podmínkách.

Kolik stojí jezdit elektormobilem? Spíš se ptám, kde ho nabíjet

Zejména s ohledem na to, jak se elektromobilita projevuje v české každodenní realitě a jaké jsou její výhody a nevýhody. I když se elektromobily na světových silnicích už začínají stávat běžnou součástí dopravní infrastruktury, v České republice stále nejsou zdaleka tak populární, jak by se dalo očekávat. Podle statistik dosáhl podíl elektromobilů na celkovém počtu vozidel v Evropské unii v roce 2023 hodnoty více než 13 procent. Na data za rok 2024 si ještě počkáme, ale jakmile budou, probereme je spolu.

iZdroj fotografie: Filip Rakovan pro AutoŽivě

Předloni to v ČR však bylo pouze 4,5 procenta, což nás řadí mezi poslední v EU, před země jako Itálie, Polsko nebo Bulharsko, které mají ještě nižší podíl elektromobilů. No, já se jim nedivím. Čím větší svoboda a názor obyvatel, tím méně elektrických aut. Čím to asi bude? Jedním z hlavních důvodů tohoto stavu jsou určitě vysoké ceny elektromobilů. Ty pro mnohé české motoristy představují nemalou překážku. A řeknu to jinak, země v západní Evropě většinou nabízejí různé dotace a pobídky, jinak řečeno uměle elektrická auta protěžují.

3 automobilky se spojily, aby vytvořily novou generaci spalovacích motorů. Bude čistší než elektromobily, EU mlčí a valí oči

To není správně. A jednou se nám to všem vrátí. Dalším faktorem je stále nedostatečně rozvinutá nabíjecí infrastruktura. I když se situace pomalu zlepšuje, veřejné dobíjecí stanice se stále nacházejí především v městských oblastech, což pro obyvatele venkovských regionů a sídlišť znamená, že si elektromobil nemohou dovolit kvůli nemožnosti pohodlného nabíjení. Znovu, nemohu přejít to, jak násilně je infrastruktura pro nabíjení elektrických aut řešena. Nařízení, že majitel malého parkoviště musí mít jednu nabíječku.

Kdo má parkoviště, povinně musí nainstalovat nabíječku EV aut

Nařízení, které jsem zachytil z Německa, a povinnosti nabíjecích stanic na čerpacích pumpách. A tak dále a tak dále. Nechceš nabíječku? Smůla, máš parkoviště, musíš zaplatit a nainstalovat. To vše dělá elektromobily pro řadu lidí méně atraktivními než tradiční vozidla se spalovacími motory. A to jsem ještě nezmínil dobu nutnou na nabíjení. Omezenou praktičnost a omezený dojezd. S přihlédnutím na to, jak jsou tyto parametry negativně ovlivněny výkyvy teploty a počasí. Horko je špatné, zima je špatná. Jedním z hlavních argumentů pro koupi elektromobilu je tak (relativně) nižší cena provozu.

iZdroj fotografie: Filip Rakovan pro AutoŽivě

Je pravda, že náklady na „palivo“ (tedy na elektřinu) bývají nižší než náklady na palivo pro spalovací motory. Pokud však máte elektromobil, jehož průměrná spotřeba přesahuje 20 kWh na 100 kilometrů (což je běžné u větších SUV), na veřejných rychlonabíječkách už můžete za 1 kWh zaplatit 10 Kč (u výkonnějších DC nabíječek), ale i 13 až 17 Kč. To znamená, že za 100 km můžete utratit i více než 200 Kč – což se může rovnat nákladům na tankování vozu se spalovacím motorem. Pokud tedy elektromobil nabíjíte na veřejných nabíječkách, úspora není tak výrazná, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Smysl to má pro toho, kdo může nabíjet doma přes noc

Pro majitele elektromobilů, kteří mají možnost nabíjet doma, je situace o něco lepší. Pokud si pořídíte domácí nabíjecí stanici (tzv. wallbox) a dobíjíte pravidelně přes noc, náklady na provoz mohou být velmi příznivé. Cena elektřiny v domácnostech je průměrně okolo 6 Kč za kWh, což při spotřebě 15 kWh na 100 km znamená, že 100 km vás vyjde na přibližně 90 Kč. To je stále výrazně méně než náklady na provoz moderního auta se spalovacím motorem (například dieselového motoru s průměrnou spotřebou 5 l/100 km, což znamená náklady kolem 175 Kč na 100 km).

iZdroj fotografie: Filip Rakovan pro AutoŽivě

Výhody domácího nabíjení jsou tedy nepopiratelné, ale není to univerzální řešení pro všechny. Stačí se podívat na velká sídliště a je asi jasné, že pokud tady jsou tisíce domácností a tisíce aut, tak tisíce nabíječek tady nikdy nebudou. Pro obyvatele sídlišť, kde není možné zajistit si vlastní nabíjecí stanici, je situace daleko složitější. Na takových místech se elektromobily stávají prakticky nepoužitelnými. Platí, že pro okrajové oblasti velkých měst infrastruktura dobíjení stále zaostává za potřebami motoristů.

Takovému člověku nezbývá než jezdit k veřejným stanicím nebo se „boxovat“ s jinými majiteli u stanic v nákupních centrech. To pokud by to jeden chtěl spojit s další činností a čas nutný na dobíjení strávit třeba na nákupech. I když se situace pomalu zlepšuje a v některých lokalitách již vznikají rychlonabíjecí stanice, pro obyvatele sídlišť stále představují elektromobily spíše problém než řešení. To je vlastně hezké a trefné vyjádření. Přechod na elektromobily není řešení, ale vytvoření problému. Pro výrobce, majitele nemovitostí a podnikatele, pro koncové zákazníky a řidiče. Nebo se pletu?