Dříve to byl zásadní pilíř tuzemské osobní dopravy, dneska jde o retro a specialitu pro fajnšmekry. Znalci už skoro nežijí.
Pro mě tohle téma voní nostalgií, benzínem a trochou socialistické absurdity. Byly časy, kdy Jawa a ČZ nebyly jen pozapomenuté značky, ale doslova národní poklady. Motocykly byly v socialistickém Československu do určité míry symbolem svobody. Ale hlavně regulérním dopravním prostředkem. Masivněji rozšířeným a používanějším než dnes. Auto bylo luxusem, MHD trestem za to, že člověk vyjel – spoje neexistovaly, čekání bylo strašné.
Dříve je viděl člověk na každém kroku, dnes jde o rarity
Proto byla motorka často jedinou možností, jak se dostat z bodu A do bodu B bez toho, aby vás přitom někdo drtil v tramvaji nebo jste mrzli v hodinovém čekání na vlakový přestup. Značek tady bylo mnohem víc, ale hlavními hráči na poli motocyklů byly Jawa a ČZ. Tyto dvě značky byly doslova páteří československého motocyklového průmyslu. Jawa byla jedním z největších exportérů motocyklů na světě. Vyvážela do více než 120 zemí a byla oblíbená třeba v Indii, kde dodnes jezdí tisíce těchto strojů.
A co ČZ? Kdo by neznal slavné ČZ 125 nebo ČZ 250, které byly snem každého mladého kluka? Mým určitě. A ano, jezdil jsem na nich. Samozřejmě, ne všechno bylo růžové. Motocykly té doby měly své mouchy. Kdo někdy vlastnil Jawu nebo ČZ, ten ví, že údržba byla tak trochu nekonečný příběh. Olejové skvrny na zemi, neustálé seřizování karburátoru a věčné problémy s elektrikou byly na denním pořádku. To k tomu prostě patřilo. Byla to součást kouzla těchto strojů.
Motocykly z ČSSR byly úspěšné i na závodních tratích. Jawa a ČZ se pravidelně účastnily mezinárodních soutěží a získávaly prestižní ocenění. S listopadem 1989 se u nás všechno změnilo a změnily se jak motocyklové firmy, tak i přístup k motorkám. Dnes jde spíše o volnočasovou kratochvíli než levnou a dostupnou náhradu za nedostatkové auto. Byla ale doba, kdy československé motorky ve světě, i u nás, něco znamenaly. Pozornost si zaslouží i dnes, bohužel o nich už skoro nikdo nic neví. Patříte mezi pamětníky? Pak pro vás deset otázek nebude žádný problém.
Deset nekompromisních otázek na téma motorky v ČSSR
1. otázka
Nejstarší fungující firma zabývající se výrobou motocyklu Jawa byla původně:
A) Zbrojovka, vyráběla granáty
B) Šperkařská výroba, zabývala se broušením drahých kamenů, zejména českých granátů
C) Potravinářská firma zabývající se dovozem mořských plodů a zpracováním garnátů
2. otázka
O jedné legendární české motorce vznikla dokonce písnička, zpívala ji Věra Špinarová, byla to:
A) Kawasaki zelená
B) Červená ČZ 350
C) Bílá Jawa 250
3. otázka
Česká zbrojovka v Praze je původní název výrobce motorek z roku 1922. Příznivci jedné stoy si tuto společnost ale spojí s názvem a lokalitou:
A) ČZ Strakonice
B) Karosa Vysoké Mýto
C) Fichtel Schweinfurt
4. otázka
Sídlo společnosti Jawa je spojeno s jakým městem?
A) Týnec nad Labem
B) Týnec nad Ohří
C) Týnec nad Sázavou
Dnes by takové jméno neprošlo, ale Pérák byl kdysi fenoménem
5. otázka
První model společnost ČZ se jmenoval:
A) Platfus
B) Kaktus
C) KusKus
6. otázka
Rok 1948 a komunistický převrat znamenal zásadní zlom a potíže pro motocyklový klub:
A) Motospolek StraKoš
B) Harley-Davidson Club Praha
C) Jawa Owners Bikers
7. otázka
Jawa 500 OHC měla od ostatních modelů značky zásadní odlišnost:
A) Byla to tříkolka
B) Poháněl ji čtyřtaktní motor s rozvodem OHC
C) Jezdila na naftu
8. otázka
František Šťastný, asi náš nejznámější (a nejúspěšnější) motocyklový závodník předlistopadové éry, občasně jezdil na strojích značky ČZ. Spojen byl ale zejména se značkou:
A) Stadion
B) Jawa
C) Praga
Po sametové revoluci v roce 1989 se vše změnilo, i motorky
9. otázka
Jawa 250/559 měla jednu specialitu, byla to:
A) Automatická převodovka
B) Automatické denní svícení
C) Automatická spojka
10. otázka
Po sametové revoluci byla motocyklová výroba ČZ Strakonice vložena do společného závodu s italskou značkou:
A) Cagiva
B) Ducati
C) Vespa
Výsledky
1A, 2C, 3A, 4C, 5B, 6B, 7B, 8B, 9C, 10A