Používání směrovek. Na první pohled banální záležitost, kterou zvládne každý, kdo má řidičský průkaz. Problém ale je, že i zkušení řidiči, kteří za volantem strávili desítky let, dělají chybu, o níž ani netuší. A co je na tom nejhorší? Je to chyba, která může stát řidiče až 5 000 Kč na pokutě. Co hůř, na konci manévru může být dopravní nehoda s fatálními následky. Nejprve nějaké konkrétní příklady z praxe, následně se vše pokusím vysvětlit s ohledem na platnou legislativu. Začněme situací, která je pro mnoho řidičů skutečně matoucí.

Pravidla mluví jasně, ale řidiči je ignorují nebo vykládají po svém

Představte si, že jedete po hlavní silnici, jež se mírně stáčí, například v křižovatce ve tvaru písmene Y. Pokračujete po hlavní, takže si říkáte, že není potřeba dávat znamení o změně směru jízdy. Koneckonců, jedete přece „rovně“, ne? Omyl. Podle zákona jste povinni použít směrovku vždy, když měníte směr jízdy, a to bez ohledu na to, zda jedete po hlavní, nebo vedlejší silnici. Pokud hlavní silnice mění směr, musíte to signalizovat blikáním, aby ostatní účastníci provozu věděli, kam máte namířeno. Jak říkám, tohle je logika, ne legislativa, k té se dostaneme.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Jiřího K.

Další častou chybou je nedávání směrovky při výjezdu z kruhového objezdu. Kolikrát jste už viděli auto, které opustilo kruhový objezd, aniž by dalo znamení? Možná si říkáte, že tím nikoho neohrozíte, ale opak je pravdou. Pokud neinformujete ostatní řidiče o svém záměru, můžete zpomalit provoz a způsobit zmatek. Řidiči, kteří čekají na vjezd do kruhového objezdu, totiž nemohou vědět, že se chystáte odbočit, tedy sjet. Stále jsou zdě dvě možnosti přednosti na kruhovém objezdu.

Křižovatka v Praze, kde všichni řidiči porušují předpisy. Zapomínají na první pravidlo autoškoly, natočili jsme jasný důkaz

Pokud jsou na místě před „kruháčem“ značky Dej přednost, tedy „vně“ kruhového objezdu, je to snazší. Přednost má řidič na kruhovém objezdu. Bez značek ale platí přednost zprava a pak dává přednost řidič na kruhovém objezdu. Když nedá přednost, a navíc nezabliká, problém je na světě. Jeho problém. Velmi častá chyba je pak vzhledem k prvnímu příkladu blikání při opouštění křižovatky. Už jsme o tom v redakci AutoŽivě psali několikrát, já i kolegové. Typickým příkladem je třeba pražská křižovatka u ulice Sulická po sjezdu z Jižní spojky.

Jedu rovně, neblikám. Zatáčím, tak blikám, bez ohledu na hlavní

Řidiči přejíždí křižovatku rovně, nemění směr. Ale přesto blikají doprava. Absolutní nesmysl. Matou tím akorát řidiče, kterého mají po pravé straně. Ten předpokládá, že „bliká doprava, pojede doprava“, a rozhodně nemůže telepaticky zjistit, že to je jinak. Že to je ve skutečnosti „blikám doprava, jedu rovně“. Jen tak čistě ze zvědavosti by mě zajímalo, jak by tito řidiči vysvětlili, když by chtěli skutečně jet doprava a blikali doprava, v čem je rozdíl. Absolutní nesmysl a také zásadní chyba. Teď tedy k legislativě.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v § 30 Znamení o změně směru jízdy v prvním odstavci říká, že znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat kromě případů uvedených v jednotlivých ustanoveních také vždy při změně směru jízdy, vybočování z něho, nebo jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Důležité je podle mého názoru to „vždy při změně směru jízdy“. Nenašel jsem definici, co je směr a co je změna směru, pokud je tady nějaký právník, budu moc rád za vyjádření v komentářích.

Důležité není, zda řidič opouští křižovatku nebo dává přednost

Ale chápal bych změnu směru jízdy asi následovně. Směr bych třeba bral jako shodu podélné osy auta a podélné osy komunikace. A změnu, když dojde k tomu, že se obě osy od sebe rozdělí a vozidlo najde shodu s osou jiné komunikace. Máte-li lepší návrh, sem s ním, tedy „sem“ myslím také do komentářů pod článkem. Zákon pak pokračuje tím, že vysvětluje, že znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat včas před započetím jízdního úkonu, (…) zejména na řidiče jedoucí za ním a na povahu jízdního úkonu.

iZdroj fotografie: HZS ČR

A že znamení o změně směru jízdy se dává směrovými světly. Kdy následně legislativa vysvětluje, jak signalizovat, pokud vozidlo nemá směrová světla. Což se nás teď úplně netýká. Zákon řeší i mnou zmíněný kruhový objezd, když říká, že při vjíždění na kruhový objezd a jízdě po kruhovém objezdu, nepřejíždí-li z jednoho jízdního pruhu do druhého podle § 12 odst. 5, řidič nedává znamení o změně směru jízdy.

Při vyjíždění z kruhového objezdu řidič je povinen dát znamení o změně směru jízdy. Pochybení může trestat policie pokutou, ve správním řízení to je až 5 000 Kč. Co je zcela zásadní? Nikde v zákoně se ani nezmiňuje hlavní či vedlejší komunikace. Nebo termín „opuštění křižovatky“. Dvě největší a nejčastější příležitosti, kdy řidiči dělají chyby. Jinak řečeno, když se sjíždí z křižovatky, tak se blinkrem nebliká. Stejně jako se nebliká ve chvíli, kdy řidič sjíždí z hlavní na vedlejší komunikaci. Zásadní je jen a pouze změna směru.