To je největší absurdita moderního automobilismu. Šoféři nestačí žasnout a klepou si na čelo

Je asi málo oblíbenějších aut od koncernu PSA (Peugeot-Citroen, dnes Stellantis), nežli jsou dvojčata Jumper/Boxer. Vlastně trojčata, s italským Ducatem. Pracanti, nenároční, denně „do kšeftu“. Ideální. Vlastně – byly. Této živnostenské, řemeslnické nebo poštovní pohádce je konec. Z nepochopitelných důvodů koncern Stellantis utlumuje výrobu menších i větších verzí svých užitkových vozů, a udělá z nich – elektromobily. Pojďme se na to podívat.

O peníze jde až v první řadě, v podnikání nejvíc

Že „elektrifikace“ kolem nás jede na plné obrátky si museli stihnout všimnou i ti úplně nejméně všímaví. Diskuse kolem kladů a záporů spalovacích motor a elektromotorů nabírají na intenzitě a příznivci i odpůrci si vzájemně nic nedarují. A to jsme teprve u osobních automobilů, kde v podstatě „o nic nejde“. Tedy krom toho, kdo bude kolik času čekat u nabíječky. Ale nejde o peníze, tedy alespoň ne o ty, které přináší podnikání. O ně ale půjde právě nyní.

iZdroj fotografie: Peugeot

Protože jakmile se elektrifikace začne dotýkat denního vydělávání peněz, jakmile vám bude čekání u nabíječky brát čas, který byste mohli věnovat svému „kšeftu“ a svým zákazníkům, v tom okamžiku se teprve začnou „lámat ledy“. Nemluvě o tom, když vám zákazník před koncem „šichty“ zavolá s tím, že potřebuje ještě rychle „na otočku“ něco dovézt, a že si rád připlatí. Kdo by tuhle situaci neznal. A vy se mu omluvíte s tím, že máte dojezd 40 km…

Krutá realita přichází právě nyní

Pak teprve přijde to správné vystřízlivění z elektroreality. Umocněné tím, že z cenovek elektroverzí klasických užitkových aut se vám protočí panenky. Jumper 10 m³ za 850 tisíc? Zapomeňte. Resp. si připravte dvakrát tolik. Expert kolem 600 tis? Kurs sci-fi literatury otvírají právě pro vás. A i když v obou případech výrobci argumentují dojezdem AŽ 340 kilometrů, nevím, jestli jsme jediní, komu tam chybí ještě smajlík výsměchu. Neb naftové dodávky po natankování ukazují klidně 1200 kilometrů.

iZdroj fotografie: Peugeot

A nemuseli jste každý večer uvažovat, kam a jak jí připojit, kolik stihnete dobít atd. atd. Zkrátka jste na poslední „štrece“ zavolali svojí drahé polovičce, že už se na ní těšíte a nemůžete se dočkat společné večeře. Pak jste zaparkovali, vypnuli motor, zavřeli dveře (a mnozí ještě pronesli ke svému autu i ono „kámo dík“, neb jste spolu vydělávali celý den bok po boku) a pustili jste myšlenky na práci z hlavy. A ráno jste nasedli, nastartovali, a odjeli.

iZdroj fotografie: Peugeot

A jestli byl dojezd 300 nebo 800 kilometrů jste vůbec neřešili, protože za to malé kafe ta zastávka na benzince zkrátka stojí. No tak to už úplně nepůjde, moc se omlouváme. Ráno budete muset mít plně nabito, jinak jste „out“. S dojezdem 100 kilometrů a podobně se asi nemá cenu pouštět do práce. Když jeho zvýšení nebude otázka jednoho kafe, ale spíše obědu o pěti chodech. A dlouhým moučníkem k tomu. Možná i s malým šlofíkem. Kdo by si taky nechtěl dát „šlofíka“ během dne, že ano.

Jak moc si ceníte svého času?

No, obáváme se, že mnozí nebudou chtít. A raději by jezdili celý den, jak to jenom půjde, protože si budou cenit svojí práce a svých klientů. Kterým nebudou chtít vysvětlovat, jak něco „nejde a nemůžou“. Protože je skoro jistota, že takový klient si brzy sežene někoho, kdo nic vysvětlovat nebude. Časy jsou zlé. V tom kontextu nechápeme, proč Stellantis, při stávajících technologiích a možnostech dobíjení tak razantně „zaříznul“ jeden celý segment trhu.

iZdroj fotografie: Peugeot

A v něm jsou desítky a stovky různých podnikatelských oborů. Ti všichni si totiž jeho užitkové vozy oblíbili. A těm všem teď vnutí dojezd „AŽ 340 km“ a nabíjení minimálně hodinu. U té nejsilnější nabíječky. Nebo ze silnějšího wallboxu celou noc. To je opravdu představa podnikání, nad kterou asi všichni zajásají. Zejména když jim ještě měsíčně „odteče“ splátka na auto dvakrát tak velká. Výhodnost podnikání? Odešla kamsi v dáli. Nezbývá, než se zeptat – proč?