Evropská unie nastavila limity na emise CO2 a také čas na splnění. Automobilky to ale nezvládnou a někdo to odskáče, budeme to my.
Pro většinu lidí jsou ředitelé velkých automobilek a koncernů obestřeni jakýmsi tajemstvím nedostupnosti. Jen málokdo se asi osobně setkal s nějakým ředitelem světové automobilky. Vyjma třeba motoristických novinářů, pro které je to denní chléb. Takže když se médii prožene zpráva, že Luca de Meo cosi prohlásil ve francouzském rozhlase, může to působit pro českého čtenáře odtažitě, nezúčastněně. Ne pro mne. Pamatuji se, když jsem se s Lucou de Meo setkal poprvé osobně. Bylo to v Itálii, když působil ve Fiatu.
Doba premiér sportovních aut a speciálních divizí je pryč
V rámci znovuzrození značky Abarth. Tehdy to byla parádní akce. Na závodním okruhu jsme testovali nová Punta se štírem ve znaku. Byla to skvělá doba. Dnes už by se tohle nestalo. Akce Fiatu byla příjemná i v tom, že šlo o svěží, nový vítr do výroby značky. Že šlo o sportovní divizi. Že to byla italská značka. Bez přehánění, představte si nějaké klišé o Italech, italském filmu, stylu, kultuře – tohle tam přesně všechno bylo.
Třešničkou na dortu byl dárek v podobě řidičských rukavic z kvalitní bílé kůže. A nad tím vším byl Luca, bohorovný, šarmantní, pozitivní. Časy se ale změnily, Luca de Meo je ředitelem skupiny Renault. Zešedivěly mu vlasy, přibyly starosti. Namísto uvedení znovuzrozené sportovní divize se blíží naplnění hrozby miliardových pokut za vysoké emise. V posledních letech vzrostl počet elektromobilů v Evropě, ale tempo růstu se zpomaluje, což představuje vážný problém pro automobilky.
Evropská unie plánuje v roce 2025 zavést přísnější emisní limity na průměrné emise CO2 u nově prodaných aut. Kritická hodnota klesne z 116 g/km na 94 g/km. Luca de Meo, generální ředitel Renaultu a předseda Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA), vydal jasné varování. To vyjadřuje, že pokud prodeje elektromobilů neporostou dostatečně rychle, mohou výrobci čelit enormním pokutám.
Je to zbytečné, EU nehodlá ustoupit a připraví nás o průmysl
De Meo odhaduje, že pokuty pro automobilky by se mohly vyšplhat až na 15 miliard eur, pokud se prodeje elektromobilů nezdvojnásobí. Současné tempo růstu elektromobilů totiž zdaleka nedostačuje k tomu, co je třeba, aby výrobci splnili požadované emisní limity. Některé automobilky, například Volkswagen a Ford, jsou na pokraji toho, že nebudou schopny splnit tyto nové cíle. Neplatí to ale pro všechny.
Jiné automobilky, jako Toyota, se díky silnému zaměření na hybridy k metě úspěšně blíží. Jak to vnímám já? Nedivím se, že prodeje elektromobilů nerostou. Proč by také měly? Elektrická auta jsou drahá. Na ta levná z Číny uvalila EU velké clo. Neexistuje infrastruktura. Elektromobily nedokážou plně nahradit konvenční auta tak, aby to uspokojilo masovou potřebu mobility. Lidi elektrická auta nechtějí. Ne tak, aby to zamávalo statistikami.
Automobilky nezvládají, průmysl stagnuje a EU se dívá jinam
Pár Tesel v garážích milovníků IT to nezmění. Jednou z výjimek v tomto prostředí je Geely, čínský koncern, který vlastní značku Volvo. Švédský výrobce se díky modelu Volvo EX30 a nízkoemisním plug-in hybridům stal lídrem na evropském trhu a nečelí stejným problémům jako mnozí jeho konkurenti. Naopak zmíněná Tesla, která vyrábí výhradně elektromobily, je v tomto ohledu naprosto v bezpečí.
Z podstaty věci splňuje emisní normy a nemusí se obávat pokut. Potíž prostě tkví v tom, že se prodeje elektrických aut v poslední době nezvyšují tak rychle, jak by bylo potřeba. Potřeba? Jak by si EU přála. A jak by potřebovaly automobilky. Problém je obzvláště zřetelný na evropských trzích. Tam, a tím „tam“ myslím vlastně „tady“, čili „i u nás“, lidé stále preferují tradiční auta s benzínovými nebo naftovými motory.
Důvody pro toto zpomalení mohou být skutečně různé, jak jsem zmínil. Včetně vysokých cen elektromobilů, omezené infrastruktury pro nabíjení, ale také obav z dojezdu a technických omezení. Automobilky se snaží tyto obavy rozptýlit, ale narážejí na odpor spotřebitelů. No, milá Evropská unie, tomu se říká volná ruka trhu. Zákazníci nejsou ochotni přejít na elektrické vozy tak rychle, jak by EU požadovala. Takže budou přinuceni? Možná.
Termíny a emisní limity nelze zvládnout a někdo za to zaplatí
Zatím tady takové tlaky jsou. Luca de Meo proto volá po větší flexibilitě. Podle jeho názoru jsou aktuálně nastavené cíle a termíny příliš striktní a neposkytují dostatečný prostor pro přizpůsobení se změnám na trhu. Varuje, že bez určité tolerance ze strany EU se automobilky dostanou do situace, kdy budou muset buď drasticky snížit výrobu, nebo platit obrovské pokuty. A to by mohlo mít negativní dopad na celý evropský automobilový průmysl.
Zároveň poukazuje na to, že zatímco cíle jsou přísné, situace na trhu s elektromobily se nevyvíjí tak rychle, jak by bylo potřeba. Evropská unie však trvá na tom, že zpřísnění emisních limitů je nezbytné pro dosažení klimatických cílů. Snižování emisí CO2 je klíčovým prvkem strategie EU na ochranu životního prostředí a boje proti změnám klimatu. Elektrická auta hrají v této strategii zásadní roli.
Jak by ne, jsou považována za jeden z hlavních nástrojů ke snížení emisí v dopravě. Přestože EU uznává, že přechod na elektromobilitu je náročný, nehodlá ustoupit od svých cílů. Za mě je čas ustoupit od EU. Czexit? EU očekává, že automobilky budou muset investovat více do vývoje a výroby elektrických vozidel a zároveň zvýšit dostupnost těchto aut pro spotřebitele. Já očekávám, že budou na nebi dva měsíce. Moje očekávání se ale na 99,9 % nenaplní. Pravděpodobnost naplnění očekávání EU tipnout nedokážu.