Kdo je zodpovědný za to, jak rychle automobil jede? Samozřejmě řidič, i když EU přenáší komeptenci na auto samotné.
Jezdit jen tak, bez omezené rychlosti, šlo snad možná někdy na začátku automobilismu. Ale s rozvojem veřejné mobility došlo i na velmi rychlé omezování prvotní anarchie a k zavádění nejrůznějších omezení a pravidel. Rychlostní limity jsou tak neodmyslitelnou součástí silničního provozu řadu dekád. Účelem je zajistit bezpečnost na silnicích a snížit nehodovost neukázněných řidičů. Co se mi na věci nelíbí?
Řidič už nebude rozhodovat o tom, jak pojede. Pokutu zaplatí
Nejsem samozřejmě proti bezpečnosti, nechci, aby se komukoli cokoli stalo. Ale poukazuji na to, že dosud byla zodpovědnost za dodržování rychlostních limitů na jednotlivých řidičích. Ti byli (a jsou) při překročení rychlosti vystaveni riziku pokuty nebo ztráty řidičského průkazu. Přístup je založený na osobní odpovědnosti a kontrolách namátkovými policejními hlídkami. Jenže pak je tady EU. A Evropská unie rozhoduje za nás, o nás a bez nás. A tuto osobní odpovědnost se snaží přenést ze řidičů na automobilky.
Nové nařízení EU stanovuje povinnost vybavit všechny nové vozy technologií omezovače rychlosti. Ty nejen omezí maximální možnou rychlost vozidla, ale také přizpůsobí rychlost vozu podle aktuálně platného limitu na daném úseku silnice. Je to chytré? Vidím se v situaci, kdy potřebuji s dítětem do nemocnice, kdy se na mne valí neovladatelný kamion a potřebuji zrychlit. Nechci domyslet, co se bude dít, když si auto usmyslí, že nepojede rychleji. Právě, to je ta osobní zodpovědnost. V rámci té mohu podstoupit riziko pokuty, abych zabránil větší katastrofě.
Jak mají tyto omezovače rychlosti fungovat? Začne to upozorňováním řidiče zvukovým signálem při překročení povolené rychlosti. Nicméně tento přístup se nelíbil evropským úředníkům. Jednoduché pípání nemusí dostatečně odradit řidiče od rychlé jízdy. Proto padly návrhy na pokročilejší mechanismy, které by zajišťovaly automatické zpomalení vozidla, nebo dokonce dočasné snížení výkonu motoru při překročení rychlosti. Podle odhadů by tato opatření mohla vést ke snížení počtu úmrtí na silnicích o 20 %.
Kdo neposlechne pípání, tomu systém omezí výkon motoru
Je tady za mne nereálný a dost šílený plán EU snížit do roku 2050 počet úmrtí na silnicích na nulu. To je úctyhodný záměr, ale řekl bych, že nejde realizovat. Od podstaty věci. Nehody se prostě dějí, vždy a všude, nejenom v autech. A dít se budou. Bohužel. Obecná a konkrétní podoba těchto systémů ještě není stanovena, první příklady již existují. Například automobilka Volvo nastavila u všech svých modelů maximální rychlost 180 kilometrů za hodinu. Samozřejmě že jejich motory jsou schopné dosáhnout vyšší rychlosti.
Tady se asi zjevně chceme blížit Blízkému východu nebo Japonsku. Omezovače rychlosti mají potenciál zásadně změnit způsob, jakým řídíme, a přispět k dosažení cíle EU snížit počet úmrtí na silnicích. To je v pořádku. Chtít omezit nehodovost. V rámci tohoto nového přístupu nebudou řidiči zodpovědní za dodržování rychlostních limitů sami? To už v pořádku není. To, že technologie v automobilech převezme kontrolu a zajistí, že vozy nebudou překračovat rychlostní limity. A znovu, neříkám, abychom jezdili rychle.
Je to jen technologie a ta má nedostatky. Nefunguje vždy
Sám třeba používám v rámci tempomatu hlídání povolené rychlosti. Jedno je jisté, systémy tohoto typu do aut budou montovány víc a víc. Jejich implementace bude postupně narůstat. Nové nařízení EU se nesoustředí jen na samotné omezovače rychlosti, ale je součástí širšího plánu zahrnujícího celou řadu dalších bezpečnostních opatření. Mezi ně patří například autonomní nouzové brzdění, detekce únavy řidiče, systémy pro udržování v jízdním pruhu a černé skříňky. Jak to tedy je aktuálně?
To, že by auto samo zastavilo při překročení rychlosti, vyfotilo přes palubní kameru řidiče a udalo jej nebo pokutovalo, ještě nefunguje. Vsaďte se, že to jednou nastane. Jako ve filmu Demolition man, který tak rád cituji. Jako smutnou ukázku, jak se splnila futuristická vize budoucnosti z devadesátých let. Od 7. července 2024 se všechny nové automobily prodávané v Evropské unii musí povinně vybavit technologií omezovače rychlosti nazývanou Intelligent Speed Assistance.
Nová auta už bez omezovače rychlosti nevyjedou, a bude hůř
Systém využívá kamery rozpoznávající značky s omezením rychlosti a data z GPS a satelitních navigačních systémů. Tak, aby určil rychlostní limit na daném úseku silnice. Pokud automobil tento limit překročí, upozorní řidiče na přestupek pípnutím nebo jiným varováním, například vibracemi volantu nebo pedálu plynu. Pokud řidič nereaguje brzděním nebo zrychlením podle potřeby, vůz automaticky sníží výkon a zpomalí na předepsaný limit. Peklo, co?
A znovu, toto už je v nových autech a bez tohoto systému si už auto nekoupíte. Řidiči mohou systém vypnout. Ale systém se při každém nastartování znovu aktivuje. Technologie samozřejmě není bez chyb. Automobily spoléhající se pouze na kamery pro rozpoznávání značek mohou být zmatené. Třeba pokud značka neexistuje, na příjezdech mezi dálnicemi.
A při nájezdu na dálnici nechcete být omezeni, třeba na 50 km/h. Některé značky mohou být poškozené, mohou chybět nebo mohou být nečitelné. To může způsobovat problémy. Řidič je „zatím“ tedy odpovědný za dodržování příslušných pravidel silničního provozu. Ne ale na dlouho. A tím nemyslím, že bude bez viny a nebude platit pokuty. Bude, ovšem to, jak pojede, mu bude určovat technologie, ne on sám.