Ničíte si auto na českých silnicích? Poradíme 4 pravidla, jak se vyhnout (nejen) výmolům na našich „tankodromech“

Že naše silnice místy připomínají zmenšenou kopii tankodromu ve vojenském prostoru Milovice není žádným tajemstvím. Pro mnoho z těch, co si si koupili odolné, robustní SUV (nebo rovnou offroad) je stav vozovek jedním z důvodů pro jeho pořízení. Mám si ničit auto kvůli neschopnosti státu, a pak ještě platit servis a DPH opět státu? Ani omylem. A mají v zásadě pravdu. Je přitom několik pravidel, jak si neničit auto v děrách i mimo ně. Přinášíme je právě teď.

Pravidlo číslo 1: při projetí dírou už nekličkujte a nebrzděte

Často spatříme díru na silnici, zvící velikosti kráteru na Měsíci po dopadu středně velkého meteoritu až na poslední chvíli. Tma, špatná viditelnost, odrazy světla – neberme to vždy za svoji chybu danou nepozorností. Zkrátka se to stane. Pokud to jen trochu jde, snažte se intenzivně zabrzdit nebo se vyhnout před samotnou dírou. Pokud už ale víte, že do díry vjedete, vjeďte do ní pokud možno kolmo a bez brzdění. Geometrie kol Vám poděkuje.

Náraz a následné síly, které v celé soustavě zavěšení kol a řízení budou působit při zabržděných, případně ještě stočených kolech jsou výrazně větší, než když díru klasicky přejedeme. Auta jsou se svým zavěšením kol na kolmé přejíždění překážek v zásadě stavěná, některá více, některá méně. Ale téměř žádné nezvládne rozložit efektivně síly z nárazu, pokud se kola nemůžou otáčet. Většinou se poškodí víc, než pouhým projetím díry.

Pravidlo číslo 2: nekličkujte ve snaze vyhnout se děrám

Zdálo by se to jako samozřejmost, ale není, jak ostatně vidíme dnes a denně na silnicích. Mnozí z nás často na poslední chvíli zpanikaříme, když zahlédneme díru a ve snaze ochránit našeho „miláčka“ podnikneme nečekané výpady do všech světových stran. Ne. A ještě jednou ne. To, co podobný „výpad“ může způsobit většinou překoná škody z díry na silnici o několik řádů. O možných zraněních a dalších ohroženích nemluvě. Zkrátka bez výpadů.

Pravidlo číslo 3: obrubník vždy jen v pohybu

Kdo někdy zkoušel přejet obrubník, takový ten klasický, vysoký zhruba 10-12 centimetrů ví, že to občas není úplně jednoduché. To hlavní pravidlo zní: nikdy ne z nulové rychlosti, „zakleknuti“ před obrubníkem. Jediný správný způsob je ten, kdy si na obrubník najedeme v malé rychlosti a využijeme pohybové energie vozu k tomu, abychom jej překonali. Opačný pokus jistého řidiče, který měl autor tohoto článku tu „čest“ vidět, vedl k očekávanému konci.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Neboli, stát před obrubníkem, zvyšovat otáčky motoru a čekat, až se pneumatika „chytne“ a obrubník překoná povede k tomu, že jej ve vysokých otáčkách (většinou v ten nejméně očekávaný moment) přeskočíme a budeme se dál řítit rychlostí, danou těmi vysokými otáčkami. A možná za vteřinu potkáme betonový odpadkový koš. Jak jsem před několika dny viděl na vlastní oči. Nebo kočárek, pak už ale nebude místo pro humor. Proto vždy a zásadně: s autem v pohybu, rychlost i směr pod kontrolou, žádné vytáčení motoru.

Pravidlo číslo 4: u retardérů na silnici vždy zpomalte

Konečně, od toho na té silnici jsou. Kdo z nás ale někdy nezkusil jen lehce „přibrzdit“ a doufal, že to „nějak přejede“? Stejně tolik nás ale bude takových, jenž jsme byli překvapeni úderem do podvozku od zdánlivě nevinného plastového pásu, od nějž bychom to nečekali. Pravda je taková, že tvary těchto „zpomalovačů“ jsou někdy takové, že opravdu umí vaše vozidlo citelně zabrzdit. Řešením je co nejmenší rychlost. Na přiloženém videu je patrné, co všechno se zavěšení udělá i zdánlivě „malý“ retardér.