Svalovec jel z posilovny a do cesty se mu připletl darebák na koloběžce. Nehoda, škoda na majetku a vězení hrozí řidiči auta.
Fenomén elektrifikace proniká stále víc a víc do světa osobní dopravy. Je to jen pár dnů, co bylo potvrzeno, že se mračna zatáhnou nad auta se spalovacími motory skutečně v avizovaném roce 2035. Pohon na elektřinu je také na vzestupu v oblasti jednostopých vozidel. Tam ale bohužel legislativa zaostává za realitou a mnohdy není jasné, jak stále populárnější elektrické jednokolky a koloběžky v provozu nahlížet.
Koloběžka s vyšším výkonem je jako motorka
Své o tom ví pan Daniel, který se srazil, a to doslova, s hulvátským jezdcem na elektrické koloběžce. Došlo ke kontaktu. Ke kolizi automobilu a jezdce na elektrickém vozítku. Vina byla na straně elektrojezdce. Kličkoval mezi pruhy, nedodržoval bezpečnou vzdálenost a auto pana Daniela naboural. Nakonec to je ale pan Daniel, kterému hrozí vězení za ublížení na zdraví a povinnost náhrady škody na majetku. Proč?
Stávající legislativa říká, že podle § 57 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích „jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních komunikacích rozumí i koloběžka. Jízdní kolo může být vybaveno pomocným motorkem, jestliže mj. jeho výkon nepřesáhne 1 kW a maximální konstrukční rychlost nebude vyšší než 25 km/h.“ Laicky řečeno, pokud koloběžka nepřekračuje dané parametry, je považována za stejný prostředek jako kolo.
Povinné ručení je nepovinné. Zatím
Při vyšší výkonu či vyšší rychlosti už koloběžka teoreticky přestává být jízdním kolem a stává se motorovým vozidlem, nejblíže asi motocyklu. Pak by měl mít její jezdec řidičské oprávnění, přilbu, povinnou výbavu, sjednané povinné ručení. V praxi toto ale u nás nefunguje. A to byl právě případ pana Daniela. Ten jel z oblíbené posilovny po jedné z pražských silničních tepen a předjel ho na koloběžce jezdec R.K., bohužel při předjížděním manévru narazil do auta pana Daniela.
Urazil mu zrcátko, odřel bok. Na to pan Daniel zareagoval bohužel pro něj nepřiměřeně a impulzivně. Vystoupil z auta, sebral ze země koloběžku, aby mu s ní špatný řidič a viník nehody neutekl a dožadoval se náhrady škody. Pan R.K. bohužel nevycítil tíhu situace a namísto omluvy a pokory poslal pana Daniela slušně řečeno k šípku. Co následovalo lze jednoduše shrnout do výrazu „silniční násilí.“
Násilí není nikdy řešením, ani na silnici
Pan Daniel praštil s koloběžkou o zem a dokonal na ní dílo zkázy. A pak inzultoval pana R.K., několikrát jej udeřil do obličeje a minimálně dvakrát jej nakopl. Hlídka policie, která shodou okolností projížděla kolem, vstoupila do hry. Zajistila oba aktéry, pan Daniel ovšem začal v konfliktu figurovat ne jako poškozený, ale jako pachatel. Jezdec R.K. se nechal ošetřit přivolanou záchrankou, na základě pozdější hospitalizace byl uznán práce neschopným.
Pan Daniel bude muset uhradit škodu, kterou způsobil na eklektickém vozíku a co hůře, žije v obavě z trestu odnětí svobody. Za ublížení na zdraví mu hrozí až dva roky ve vězení. Jak správně řešit, pokud dojde k nehodě elektrické koloběžky a automobilu? Je to podobné, jako u jízdního kola. Pokud není pachatelem motorista, je to obtížné, a vše bude směřovat k občanskoprávnímu soudu.
Zákon nemluví jasně. A řidiči jsou v nevýhodě
Je nepřípustné, aby se snažil automobilista zadržet cyklistu či jezdce na elektrické koloběžce. Je problematické ho identifikovat, pokud nechce spolupracovat, zajistit ho na místě, než přijede policie. Tady jsou mezery v zákonech značné a hrají v neprospěch majitelů automobilů. To se má ale změnit, už za pár let, doslova.
Náprava by měla přijít v roce 2024. To by měla vstoupit v platnost směrnice Evropského parlamentu. Bude se týkat právě elektrokoloběžek s elektrickým motorem překračující rychlost 25 kilometrů za hodinu a těch, které váží víc než 25 kilogramů a zároveň jezdí rychleji než 14 kilometrů za hodinu. Každý takový stroj by měl být od roku 2024 vybaven povinným ručením, řešení škod pak bude pro účastníky nehod snazší a rychlejší.