Že by se měly vyřazovat staré a emisemi nevyhovující spalovací motory, je asi zcela pochopitelné. Proč ale i ty nové a moderní? Jeden z křiklavých příkladů v našem článku.
Skoro bych si troufnul tvrdit, že nynější počínání (kompetentních, nebo spíše nekompetentních) úředníků nejen Evropské komise, směřující k úplnému zákazu spalovacích motorů nám jednou naše děti vyčtou, pokud ne vyloženě „omlátí o hlavu“. Zkrátka jednoho dne zjistíme, že jsme se dobrovolně připravili o něco, co neumíme tak dobře nahradit. Pokud tedy vůbec nahradit. A ten den možná přijde dříve, než si myslíme. Přitom pokrok, který dodnes udělaly moderní motory je místy dechberoucí. A i přes tento pokrok dostanou „stopku“. Pojďte se na jeden takový příběh podívat.
Proč musí končit i moderní motory?
Dokázal bych pochopit, že se zakážou motory, které produkují více emisí, než je nějaká emisní norma. Možná přísná, ale budiž. Normy takové bývají. Stejně tak dokážu pochopit, že mají jít „z kola ven“ motory s enormní spotřebou, nemoderní, zastaralé morálně i fakticky. Co s nimi, technický pokrok nezastavíš, nechť uvolní místo těm lepším a modernějším. Tak to bylo v historii technického vývoje ostatně vždy. A nejen technického vývoje. Proč ale zakazovat i ty moderní, plnící emisní limity a s nízkou spotřebou? Vysvětlí mi to z vás někdo?
Proč mám dobrovolně poslat zpátky do vysoké pece motor, starý v zásadě několik měsíců a plnící veškeré normy, které jsou v platnosti? Stejně jako ty nebližší budoucí? Jakou to má logiku? Jenom proto, že si úřednící (nejen) v Bruselu usmysleli, že to tak bude lepší? To mi přijde až malinko zvrácené. Malinko dost. Dostali jsme se ve vývoji moderních dieselů do stadia, že jsme schopni vyvinout a vyrobit extrémně úsporné a přitom emise plnící motory, nijak nezatěžující životní prostředí.
Pro RAM i Maserati super, pro úředníky nikoli
A to do té míry, že například třílitrový šestiválec Ecodiesel (od italských specialistů VM Motori a použitý např. i v Maserati Ghibli Diesel) v opravdu mohutném RAM 1500 si za svoje služby vezme při klidné jízdě kolem 10 litrů nafty. Bavíme se ale o téměř nákladním autě s aerodynamikou cihly postavené na výšku, navíc s prázdnou hmotností přes 2700 kilogramů. V poslední, „rozlučkové“ verzi se italským motorářům podařilo dostat na hodnotu výkonu 194 kW při masivním točivém momentu 651 Nm. Na třílitrový objem to jsou vcelku schopné hodnoty.
Shrňme si to. Motor, jako je tento je schopen plnit normu Euro 6 (a pomáhá si přitom vstřikováním močoviny, neboli AdBlue) a hromadu amerického železa převážet za 10 litrů na 100 kilometrů. To si dnes vezme mnoho menších a méně výkonných konkurentů. Přesto RAM ohlásil konec objednávek a „stopku“ pro tento motor, verze pro rok 2023 tak bude labutí písní tohoto pohonu. Má být nahrazen elektromobilem s plánovanou kapacitou akumulátorů 200 kWh a dojezdem až 800 kilometrů, premiéra bude v roce 2024. Mimochodem, po zveřejnění této informace přišlo RAMu kolem 8000 objednávek na dieselovou verzi za 72 hodin. Dozajista to jsou všichni odpůrci ekologie.
Zbývá něco otázek a odpovědí. Bude to ekologičtější? Troufnul bych si oponovat, minimálně při výrobě tak gigantických baterií. Bude to praktičtější? Neznáme časy pro dobíjení, nicméně 200 kWh za 10 minut dobít pravděpodobně nepůjde. RAM 1500 dotankuje svoji téměř stolitrovou nádrž za několik minut, a co víc, na své korbě uveze opravdu hodně kanystrů s naftou, pokud plánujete expedici a chcete opravdu nezávislost. Při spotřebě 10/100 je dojezd zhruba tisíc kilometrů.
Tak kde je problém? Proč tato evidentně oblíbená a funkční sestava musí končit? Aby byla nahrazena něčím, co v podstatě nikdo nechce a ani nepotřebuje? Znáte někdo odpověď? Poprosíme do diskuse pod článkem, děkujeme!