Přednost zprava neplatí vždy a všude a řidiči bohužel neznají výjimky. Pak bourají a zbytečně dostávají vysoké pokuty.
Pravidlo pravé ruky je pro mnoho řidičů mantrou, přes kterou nejede vlak. Motoristé žijí v určitém omylu, za nějž si ale mohou sami. Předpokládají, že platí přednost zprava, vždy a všude. Tedy základem jsou křižovatky a situace označené dopravními značkami. Tam český řidič obvykle ví, co má dělat. Vidí hlavní komunikaci a vidí označenou vedlejší, podle toho dává či využívá přednost v jízdě.
Pravidlo pravé ruky platí, ale ne bez výjimek, ty existují
Když není křižovatka označena dopravními značkami s vyznačením komunikace, je český motorista přesvědčen o tom, že platí pravidlo pravé ruky. Že platí přednost zprava. A má vlastně pravdu. Zákon č. 361/2000 Sb. to říká jasně. Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí dát přednost v jízdě vozidlům (…) přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců (…) přicházející po hlavní pozemní komunikaci.
Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava. Ano, řidič je povinen dát přednost zprava ve výše uvedených případech. Ale výjimky existují. Česká pravidla silničního provozu totiž někdy skrývají záludnosti.
Řidiči je často přehlížejí, zejména pokud jde o přednost v jízdě na křižovatkách. Nebo o nich ani nevědí. Přednost zprava sice platí na neoznačených křižovatkách, ale skutečně existují výjimky, které mnoho řidičů nebere v potaz. Typický příklad je výjezd z pěší nebo obytné zóny. Křižovatka sice nemusí být označena dopravními značkami, řidič vyjíždějící z těchto zón ovšem musí dát přednost vozidlům, která jedou po silnici, i když přijíždějí zleva.
Křižovatka, která vypadá jako každá jiná, přednost ale neplatí
Jinak řečeno, řidič nemá přednost zprava. Zákon stanovuje, že při vyjíždění z obytné, pěší nebo cyklistické zóny na jinou komunikaci musí řidič dát přednost vozidlům jedoucím po této hlavní silnici. Ano, chápu. Není to jednoduché a pravidla mohou být pro řidiče matoucí. Zejména pokud nejsou zvyklí na místní poměry. Pokud například někdo jede po hlavní silnici a neví, že vyjíždí z obytné zóny, může mylně předpokládat, že má přednost zprava.
A to může vést k nečekaným a potenciálně nebezpečným situacím. Pokud značka označující konec obytné zóny není navíc dostatečně viditelná, jen to zvyšuje riziko chybného vyhodnocení situace. Ve sdílených zónách, relativní novince, kde může jezdit i MHD, neplatí stejná pravidla jako v obytných zónách. Takže pozor, neplatí zde výjimka. Tady je platná přednost zprava. Výjimka ale platí, pokud jede řidič na zpevněnou komunikaci z nezpevněné.
Cesta z lesa, ale také komunikace u firmy nebo obchoďáku
Typicky když vyjíždí z lesní či polní cesty. Tam také pozor, rozhodně neplatí přednost zprava a řidič je povinen dát přednost vozidlům, která má po levé ruce. Výjimka také platí, když najíždíte na silnici z účelové komunikace. To jsou typicky ty silnice, které jsou u čerpacích stanic, vedou na parkoviště obchodních center, do firemních areálů.
Problém je, že někdy opravdu není na první pohled jasné, jestli je to či není komunikace účelová. Tím je tady zase prostor pro chybu. Také bych rád zmínil kruhový objezd. Pokud je označen značkou Dej přednost v jízdě tak, jak jsme zvyklí, má řidič při sjezdu z něj přednost. Bez značky to ale neplatí. Řidič, který sjíždí z kruhového objezd nebo jede po kruhovém objezdu, nemá přednost. Naopak ji musí dát těm vozidlům, která má po pravé ruce. Takže pozor.