Typ křižovatky, na kterém chybuje 7 z 10 řidičů. Nedokáží si vybrat pruh pro správné odbočení

Některé křižovatky na první pohled nepůsobí nijak záludně, přesto ale v reálu mohou působit řidičům problémy. Takové, že dochází k dopravním nehodám, a to velmi často. Na některých křižovatkách je pak riziko permanentní a srážka automobilů hrozí neustále. Takto nebezpečným je křížení ulic Modřanská a Údolní na Praze 4. Na první pohled nepůsobí křižovatka nijak komplikovaně a komplikovaná vlastně ani není.

Křižovatka nijak složitá, předpisy jasné. Řidiči ale chybují

Problémem je neznalost řidičů, jejich mezery v legislativě a dopravních předpisech. Jde o přednost v jízdě. U běžné křižovatky, která má každý pruh v jednom směru, je to téměř všem řidičům jasné. Ten, kdo jede rovně anebo zatáčí doprava, má přednost před vozidlem, které odbočuje z pohledu jeho řidiče doleva. V praxi to probíhá většinou tak, že řidič najede do křižovatky, pokud odbočuje doleva, a čeká.

iZdroj fotografie: Martin Sedláček

Než projedou protijedoucí vozidla v přímém směru, a také než křižovatkou projedou vozidla v protisměru a odbočí ze svého pohledu doprava, z pohledu čekajícího řidiče doleva. Komplikované je pro značnou část motoristů projet křižovatku, jejíž jedna silnice nemá jeden pruh, ale dva pruhy v každém směru. Právě jako je ta v Modřanech. Jde o dopravní situaci blízko redakce a my jsme provedli několikrát poměrně přesný a časově náročný průzkum.

Jeden nebo dva pruhy, přednost platí stále stejně

Při dlouhodobém redakčním průzkumu provozu na tomto místě vyšla najevo smutná pravda, sedm řidičů z deseti neví, váhá, zmatkuje nebo dokonce omezí či ohrozí vozidlo, kterému má dát přednost. Sledovali jsme křižovatku v řádu hodin. Během dne v nejrůznějších časech, od rána do noci a je to stále stejné. Riziko nehody zde platí 24 hodin, každý den. Problémem je, že si řidiči myslí, že si mohou vybrat pruh, do kterého doleva odbočí. Ovšem to není pravda.

iZdroj fotografie: Martin Sedláček

Na fotce je znázorněno žlutými šipkami odbočení řidiče doprava. Ten má přednost a může vjet jak do pravého pruhu (P), tak do levého pruhu (L). Otázkou je, do jakého pruhu může vjet řidič, který dává přednost a přijíždí z protisměru křižovatky. Jeho možnosti jsou nakresleny zelenou barvou. Sedmdesát procent řidičů, viz výsledky redakčního průzkumu, si myslí, že „zelený“ řidič automaticky vjíždí do pruhu (L) a žlutý řidič do pruhu (P).

Jeden řidič si může vybrat, druhý musí dát přednost

Ne, to je chyba, není tomu tak. Řidič ve žlutém směru může jet do jakéhokoli pruhu chce, při manévru si může vybrat. Má právo najet do pruhu (P), stejně jako do pruhu (L). A řidič v zeleném směru může udělat to samé, musí dát ale přednost „žlutému“ vozidlu. Ještě jednou a polopaticky. Není pravda, že „žlutý“ řidič odbočujícího vpravo musí vjet ze svého pohledu do pravého pruhu (P) a „zelený“ řidič v protisměru má právo vjet automaticky do pruhu levého (L).

iZdroj fotografie: Martin Sedláček

Vše řeší Zákon o provozu na pozemních komunikacích 361/2000 Sb., konkrétně Díl 3 Pravidla provozu na pozemních komunikacích, zejména § 21 Odbočování a § 22 Jízda křižovatkou. Tam se píše: „Řidič odbočující vlevo musí dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlům…“. Zjednodušeně řečeno, řidič, který odbočuje vlevo má povinnost dát přednost v jízdě protijedoucímu vozidlu. Ať toto jede do kterékoli pruhu, to „není starost“ řidiče, který dává přednost.

Řidiči dají na dojmy a pocity. Předpiy ale mluví jasně

Ten mimochodem ani nesmí podle pravidel vjet do křižovatky, pokud by ji nezvládl opustit, když už na to dojde. Co že druhým nešvarem místa, o kterém je v tomto článku řeč, a čemu se budeme jistě věnovat v jiném článku s odděleným tématem. Tak jako tak je třeba vědět a zapamatovat si následující – pokud řidič odbočuje doprava, může „si vybrat“ z pruhů, je-li jich tam více. A naopak, řidič v protisměru musí dát přednost a nemůže odbočit doleva, i kdyby tam bylo více pruhů, pokud má povinnost dát přednost v jízdě.