Vánoční svátky i adventní doba by měly být obdobím klidu, míru a vzájemné soudržnosti. Bít se do hlavy, a ještě v pokročilém věku?
Upozorňujeme čtenáře, že následující text a komentář je publicistickým článkem, který obsahuje soukromý názor autora.
Parkovacích míst není v hlavním městě dostatek. Sám o tom vím své, zaparkovat je někdy skutečně peklo. Zejména pokud nuceně vyrazím do centra, i když nemám rád MHD, raději jezdím, pokud mohu, metrem. Nicméně nejde jen o přilehlé uličky Václavského náměstí. Najít volné místo na parkování může být nesnadné i na parkovišti před Lidlem. Tak moc nesnadné, že pokud se jedno uvolní, může dojít k bitce. Pikantní je, že případ, na který si pamatuji, se týkal dvou seniorů. Dvou pánů v pokročilém věku, kteří se narodili jen pár let po druhé světové válce.
Věk nehraje roli a servat se o hloupost zvládnou i důchodci
Nešlo o dvojici namotivovaných mladíků, kterým ještě nezaschlo razítko na řidičáku a jejichž Golfy ruší okolí svým brumendem vytuněného výfuku. Incident, k němuž došlo na parkovišti u supermarketu na Praze-západ, nepochopil asi nikdo, kdo na místě byl a viděl ho. Dva senioři se tam dostali do konfliktu, který měl velmi netradiční a také značně násilný průběh. Na první pohled se zdálo, že jde o běžný spor o parkovací místo. Asi to znáte. Jedete po plném parkovišti, vidíte poslední volné místo a někdo vám tam vjede.
Nesnáším to, zejména když jsem u volného místa dřív, musím ale odbočit doleva a vjede mi tam někdo, kdo přijíždí v protisměru. Takových konfliktů se asi na přeplněných parkovištích děje nespočet. Jenže tenkrát nešlo jen o nadávky a gestikulaci. Hádka dvou starších mužů přerostla ve fyzické napadení. Jeden z účastníků použil dokonce hůl. Zarážející je, že jeden řidič byl ročník 1951, druhý 1954. Tedy, bez urážky, žádní puberťáci. Mladší z obou „dědků“ nejprve začal druhému nadávat, pak došlo na strkanici.
A bohužel i na francouzskou hůl, kterou jeden ze seniorů druhého praštil do hlavy. Jeden druhému najel do vyhlédnutého parkovacího místa. Tomu se to nelíbilo, a tak vystoupil a došlo k rozepři. Která přerostla ve fyzickou potyčku. Seniora se zraněním převezla záchranka s podezřením na otřes mozku do Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze. Krom boule na hlavě měl pod okem drobnou tržnou ránu. Celému incidentu se logicky věnovala i policie. Jak to dopadlo? To už si nepamatuji a není to vlastně důležité.
Vánoce jsou svátky klidu, míru a pohody, pamatujte na to
Co důležité je, uvědomit si, že se to stalo začátkem prosince. Ano, je to už pár let, ale jde o to, že adventní čas má být časem pohody, ne dobou, bitev, násilí a rvaček. Navíc o takovou banalitu. Pro mě je zarážející, jak rychle dokáže banální situace, jakou je hledání místa k zaparkování, eskalovat do takového extrému. U lidí ve věku, kdy by měla převládat rozvaha, moudrost, životní zkušenost. Opravdu za to stojí, aby si lidé fyzicky ubližovali? Za mě, ne!
Většina z nás by v podobné situaci pravděpodobně raději hledala jiné místo. Je to méně stresující, a především bezpečnější. Jako člověk, který se věnuje sebeobraně dlouhé roky, vím, že v ruce člověka se nemusí nečekaně objevit „jenom“ hůl. Nůž, boxer, obušek. Klidně i pistole. Pak ten čas, než člověk absolvuje policejní vyšetřování, výslechy. A tak dále a tak dále. Polknout křivdu a najít jiné místo je určitě rychlejší. Jenže někteří řidiči, zdá se, berou parkovací místa jako otázku prestiže. Přitom stačí málo, trocha vzájemného respektu a ochoty ustoupit.
Stres, netrpělivost a neochota hledat kompromisy, to jsou špatné ingredience pro slušné chování. Možná je na čase se zamyslet, jestli bychom neměli trochu zvolnit. Když ne po celý rok, tak před vánočními svátky určitě. Konec konců jsou to svátky klidu a míru. Je parkovací místo opravdu tak důležité, abychom kvůli němu riskovali zranění, nebo dokonce život? Ne, rozhodně ne. Ale možná to důchodci mají postavené jinak a člověk do této fáze poznání dopěje až po překročení určitého věku, se sedmi v zátylku.