Nemám rád, když mi přijde nějaká obálka s dopisem. Jelikož jsem de facto téměř 100% online, veškerou soukromou korespondenci řeším mejlem, obálka znamená vždy problém. Zejména ta s pruhem. Dnes už mi obálky nechodí. Datová schránka má své kouzlo, a kdyby nic jiného, tak odpadá to napětí, než se člověk prokousal papírem k obsahu a přečetl, co mu úřady chtějí. Přiznávám, že občas mi přijde nějaká pokuta.

Kdo překročí rychlost a projede radarem, zaplatí pokutu

Z Německa. A tam je to stále tradiční cestou, pěkně černé na bílém, na papíře, v obálce. Tuzemské pokuty už chodí datovou schránou. A popravdě, musím pomyslně zaklepat na dřevo, tolik jich zase není. Minimálně ne za rychlost, spíše se úřad ozve se špatným parkováním. Mám tady ale téma, které jsem zaregistroval i jinde na internetu, a musím se k němu připojit. Jde o pokutování za překročení povolené rychlosti.

iZdroj fotografie: Filip Rakovan pro AutoŽivě.cz

Faktem je, že radary v malých českých obcích jsou často mnohem přísnější než ty v metropoli, jako je Praha. Až se někdy divím, kdy „se zapomenu“ a podržím nohu na plynu, že mi nepřišla pokuta. Z pražské Jižní spojky například. Když jsem naposledy platil v Praze pokutu za rychlost, bylo to přímo „z trojnožky“ od hlídky, která stála u Průmyslové za sloupem. Ne z průjezdných radarů.

Hrozí pokuta 3 500 Kč, většina lidí netuší, jaké je riziko. Vyhnout se mu můžou jen ti řidiči, kteří předem zaplatí

Tipuji, že v hlavním městě řidiči mají poměrně velkou toleranci. Odhadoval bych to na 8–12 km/h nad limit. Jinak je tomu ale třeba u Vimperka. Tam jsem platil nemalou částku za 54 km/h. A platil bych i za 53 km/h, radar je tam nastaven opravdu nekompromisně. Vesnice Kubova Huť je místem, kde se nedá jet jinak než striktně předpisovou rychlostí. Jinde na internetu si stěžují na obec Korkusova Huť. I tam jsem „dostal zásah“.

Myšlenka je jasná, odradit řidiče od překračování rychlosti

Počet obyvatel by nedal asi ani na čtyři fotbalové týmy. Jde ale o využívanou silnici mezi Strakonicemi a bavorskou hranicí. Člověk, který má rodinu ve Strakonicích a kamaráda třicet kilometrů „za čárou“, tady jezdí poměrně často. Myslím tím, že já tam jezdím často. A i přesto, že vím o radaru, někdy mi to prostě nevyjde. Podle dostupných informací Vimperk řešil stížnosti místních obyvatel na auta, která tam projíždějí vysokou rychlostí. Obec je spravována z Vimperka, jen aby bylo jasno. Obava, respektive výtka má svou logiku.

iZdroj fotografie: Filip Rakovan pro AutoŽivě.cz

Na silnici I/4 není přechod pro chodce a podél stojí dvě autobusové zastávky. Přesto si ale nemyslím, že nastavení radaru na hranici povolené tolerance něco řeší. Když bych já měl něco doporučit, tak platit z vybraných peněz městského policistu, ten ať 24/7 na místě stojí a auta koriguje. Už jen jeho přítomnost by jistě snížila průměrnou rychlost projíždějících vozidel. Jak jsem zmiňoval, moje rodina pochází ze Strakonic a tamní situaci znám.

20 000 míst, kde může 727 českých policistů měřit rychlost: Bacha, za 24 hodin vybrali 3 555 200 Kč

Osobně, z toho, co se řeší u stolu, z novinek od přátel a kamarádů. Tak jsem se dozvěděl, že prý Vimperk se snažil situaci nejprve řešit mírnějšími prostředky. Na nebezpečném místě nainstalovali informační radar, který měl řidiče upozorňovat na jejich rychlost. Ale znáte to. Když nedává pokutu? Radar plnil svou funkci jen částečně. Řidiči ho po čase začali ignorovat. Pak došlo k instalaci úsekového měření rychlosti, úsekové měření bylo v Korkusově Huti zavedeno prý v roce 2020. Za rok je podle dostupných údajů spácháno přes deset tisíc přestupků.

Náhodný turista o situaci neví, i přes pokutu nepojede pomalu

Co vím od kolegy z bývalé práce, ještě když jsem žil v jižních Čechách, Vimperk má nastavenou nulovou toleranci schválně. Prý aby opravdu co nejvíce řidiče od nepřiměřené jízdy odradil. Na to vlastně nelze nic říct. Pokud norma splňuje literu zákona, těžko se bránit. V malých obcích obecně je přísnost radarů často odůvodněna vyššími bezpečnostními riziky spojenými s frekventovanými silnicemi procházejícími těmito oblastmi.

iZdroj fotografie: Filip Rakovan pro AutoŽivě.cz

Chápu to. Taky bych nechtěl, aby babičku na kole srazil někdo, kdo na padesátce pojede devadesát. Jestli ale přísnější postihy za překročení rychlosti mohou reálně přimět řidiče k větší opatrnosti a dodržování rychlostních limitů? To nevím. Ty, co nejezdí pravidelně daným místem, mám obavu, že ne. Tento přístup jako efektivní nástroj v boji proti vysokým rychlostem a souvisejícím nehodám v malých obcích nevidím.

Galerie