Poznat nabouranou ojetinu zvládne i nezkušený amatér. Stačí pouhým okem sledovat správná místa

Nákup ojetého auta je vždy stresující a nezáleží na tom, jestli jde o dvacet let staré kombi nebo zánovní supersport s cenou mnoha milionů korun. Zájemce vždy investuje na své poměry nemalé finance a chce, aby za své peníze dostal do nejlepší automobil s miminem skrytých vad. Kritickým okamžikem je první pohled na nabízený ojetý automobil, laik obvykle nemá šanci bez patřičného vzdělání poznat bourané auto.

Nejlepší je prohlížet ojetinu ve spolupráci s mechanikem

„V první řadě je třeba říct,“ říká odborník Pavlíček, specializující se na servis evropských a japonských automobilů, „že u ojetého automobilu nikdy nejde zaručit, že i přes odbornou prohlídku s následným nájezdem nepřijdou nějaké technické potíže. Přijdou, a je to normální.“ Důležité je ověřit si, jestli automobil, který kupující chce, odpovídá svým stavem ceně. A hlavně zda souhlasí vše, co prodávající v rámci nabídky prezentuje.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Je obvyklé, že je na prodej automobil, u které je uvedeno, že je nebouraný, ale skutečnost je opačná. Pokud někdo chce koupit ojetinu, měl by se v ideálním případě spolehnout na odborníka. Buď z řad přátel, anebo si zaplatit nějakou komerční službu. Je to velmi podobné tomu, že se zdravotními potížemi člověk jde k lékaři, výpočetní techniku řeší s IT specialistou. Tak proč by měl koupi automobilu zvládat sám, zejména pokud nemá znalosti, vědomosti a zkušenosti?

Diagnostika je potřebná, ale vůbec na ni nemusí dojít

Přesto je možné, v rámci jakéhosi prvotní seznámení s nabízeným autem, ohledat vůz a odhalit jeho slabosti. Diagnostiku by měl zájemce skutečně přenechat domluvenému specialistovi s patřičným vybavením. Co může i amatér na místě prodeje odhalit a ověřit sám? Je tady několik věcí, důležité je dodržet určité postupy. „Tou základní podmínkou pro prohlídku ojetého auta jsou vhodné světelné a hygienické podmínky,“ specifikuje expert Pavlíček.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Jde o to, že ve tmě není možné prohlídnout auto tak, jako za denního světla, a to i když je člověk vybaven silnou svítilnou.“ Ohledně čistoty pak odborník říká: „Auto by mělo být umyté, pozor ale také na přeleštěné kusy. Nicméně vůz zablácený, pokrytý vrstvou špíny a prachu, to může být pokus o podvod. Pod nečistotami se může leccos ukrýt. Oděrky, šrámy, praskliny. Prodávající by měl ukazovat čisté auto.“ Pokud je automobil relativně čistý, umytý, dá se přistoupit k prohlídce.

Lak prozradí hodně, stejně tak škvíry mezi díly

Nejprve je automobil zapotřebí obhlédnout ze všech stran. Porovnat, zda sedí všechny díly, zda mezery a spáry mezi díly jsou stejné. Typicky přední kapota, dveře. Na obou stranách vozu by měla být mezera mezi díly stejná. Určité odchylky mohou být, ale ne znatelně rozdílné, pokud lze porovnat jednotlivé strany karoserie. Dveře jdou někdy dotáhnout, dorovnat v zavěšení. To samé platí u kapoty, ale spoléhat na to nelze. Jestliže díly sedí, ověřuje se kvalita laku.

Ten by měl být opotřebovaný s ohledem na stáří a nájezd automobilu. Viditelně nový nátěr může maskovat buď korozi, nebo bouraný či vyměněný díl. Pokud dojde na takový nález, měl by být prodávajíc schopen situaci vysvětlil. Doložit ji fotkami, fakturami. Nabourané, ale dobře opravené auto s patřičnou dokumentací nemusí být neatraktivní. Vyplatí se před prohlídkou zaplatit si nějaké online prověření historie, existují tuzemské portály, ale i zahraniční. Tam by mohlo být poškození zaregistrováno.

Skla se obvykle nemění, výjimkou je čelní okno

Vhodné je změřit sílu laku. Lakmetr má obvykle každý běžně vybavený automechanik, přístroj lze koupit běžně v síti prodejen s odborným vybavením. U auta v hodnotě stovek tisíc se jistě investice v řádu stokorun vyplatí, pokud není v okolí ochotný mechanik. Vysoké hodnoty odhalí kytování či vícenásobné lakování. Kontrolou by měla projít i okna, tedy jejich skla. Každé sklo má své označení, ze kterého lze vyčíst, kdy bylo vyrobeno. U jednoho nebouraného vozu by mělo být veškeré prosklení z jedné série. Jsou-li skla měněná, nutně musí padnout otázka z jakého důvodu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„U čelního skla je často běžné, že bylo vyměněno,“ uklidňuje odborník Pavlíček, „tam není až tak důvod k obavám, pokud je navíc vše potvrzeno dokumentací. U bočních oken už může být výměna podezřelá.“ Měnit je možné nejenom skla, ale samozřejmě i jednotlivé díly. Pohled pod kapotu do motorového prostoru může nové komponenty odhalit. U spotřebních věcí typu filtry, kryty, hadičky a podobně nemusí jít o rizikovou situaci. Nicméně jiný nárazník, to je už důvod k dalšímu pátrání. Poslední, co by měl zájemce zkontrolovat, jsou kola.

Disky bez škrábanců a oděrek jsou dobrým znamením

Je dobré prohlédnout disky. I kdyby kupující nevěděl nic o autech, tak pozná, zda je disk kola otlučený, poničený, poškozený. Velké rány a záseky mohou ukazovat na kolizi, která mohla přejít dále do vozu, potřeba nové geometrie je to nejmenší. Stojí za to také ověřit stáří pneumatik. Nejde jen o cenu nové sady.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Stav obutí prozradí o současném majiteli, jaký vztah k autu a řízení má. Důležitým vodítkem je takzvané DOT, čtyřciferné číslo, které určuje stáří pneumatiky. První dvě čísla definují týden v roce, druhé dvojčíslí rok výroby. Závěrem se dá tedy shrnout vše do jednoduché poučky.

Slušný prodávají nabídne dokumentaci a čas na rozmyšlenou

Prvotní ohledání auta může udělat sám i zájemce, který není odborník, stačí dodržet výše uvedené rady. Tedy přijít k omytému autu ve dne, za světla. Zkontrolovat zvenku vše tak, jak bylo řečeno, samozřejmě vůz prohlédnout i uvnitř. V kabině se hledají různá poškození, odtržené čalounění, nelícující díly. Podezření by měl vzbudit rozpor mezi nájezdem a skutečným opotřebováním interiéru.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Následně je třeba udělat testovací jízdu a vnímat, co s s autem děje, poslouchat nepatřičné zvuky. Když zájemce nepřijde na nic kontroverzního a o koupi nadále uvažuje, nutně by měla v druhém kroku přijít kontrola odborníkem. Ten automobil napojí na diagnostiku, ideálně prohlédne na heveru zespodu, udělá testovací jízdu. Paralelně s porovnáním s dokumentace, faktur a servisní historie. Platí, že pokud kupující narazí na něco, co nesedí, měl by dát od ojetiny ruce pryč.