Řidiči velmi často nerespektují dopravní značky, které jsou poškození, nečitelné, schované za vegetací nebo špatně natočené. A to je chyba, velká chyba.
Téma nečitelných, poškozených či rukou psaných dopravních značek je velmi obšírné a kontroverzní. Hned v úvodu lze prozradit, že značka platí, i když je podle řidiče nečitelná. To bude rozvedeno později níže v článku. Nezáleží na tom, díky čemu je značka nečitelná. V létě to může být přerostlá vegetace, kdy je svislé dopravní značení překryté listy stromů či keři. Přestože řidič značku nevidí, zaplatí pokutu.
Nečitelnost značky neznamená, že značka neplatí
To může potvrdit osobní zkušeností i redakce, stačí zavzpomínat na okruhový den v Sosnové u České Lípy a policisty, kteří se nijak netajili měřením rychlosti. Věděli dobře proč. I když člověk myslel, že jede podle předpisu, jel ve skutečnosti nepřiměřenou rychlostí. V zimě naopak zase na dopravní značky padá sníh či bláto. Ani v takovém případě nelze dopravní značení ignorovat.
Také zde máme vlastní redakční zkušenost, z rozestavěné dálnice D4 mezi Pískem a Příbramí. Silnice je tam doslova poseta nejrůznějšími dopravními značkami a nutno říct, že jízda po této cestě dělá řidičům problémy. Už třeba jen tím, že řada značek je omezena svou platností na všední dny od 7 do 18 h. Řidiči však dodržují zkaz předjíždění i omezenou rychlost o víkendu. Zbytečně.
Na důvodu nečitelnosti nezáleží. Poškozená nebo špinavá?
Zimní počasí však přineslo další nepříjemnost, zakrylo dopraví značky. Některé z části, jiné zcela. Řidič by si mohl myslet, že je-li značka nečitelná, může ji ignorovat. Stejně tak pokud je značka poškozená nebo ručně napsaná, zjevně vyrobená podomácku. Skutečně může motorista na takto „postiženou“ dopravní značku brát minimální nebo vůbec žádný zřetel?
I kdyby měl řidič pocit, že značka nevyhovuje technickým stavem normám, pokud tyto normy sám zná. I pokud by měl řidiči pocit, že je značka nesprávně umístěna vzhledem k zákonu. Pokud by měl řidič pocit, že je značka poškozená, i tak musí značku dodržovat. Jsou tady dva důvody. Tím prvním je Zákon o silničním provozu, který říká, že při účasti v provozu na pozemních komunikacích je každý povinen řídit se dopravními značkami.
Soud se vyjádřil jasně, řidič se nemá co rozhodovat
Žádné výjimky, žádná „ale.“ A druhým důvodem je výnos Nejvyššího správního soudu z roku 2010, ve kterém soud konstatoval, že účastník silničního provozu nemůže sám dělat rozhodnutí o zákonnosti dopravní značky a rozhodovat se, zda se značkou bude či nebude řídit. Jak postupovat, pokud řidič narazí na nečitelnou dopravní značku?
V případě, jaký redakce zaznamenala na stavbě budoucí dálnice D4, jde o to, jaký problém z výskytu takové značky nastane. My jsme jeli kolem kulaté značky, která pravděpodobně omezovala rychlost a byla zcela nečitelná. Na místě nebyla policie, stacionární radar, takže logika velela s opatrností jet dál a nic neřešit. Aktivní řidič by vše mohl vyfotit a obrátit se na kompetentní místa.
Co dělat? Zdokumentovat situaci a jít do správního řízení
Faktické focení by ale znamenalo popojet řádově stovky metrů, pak v sychravém počasí s omezenou viditelností zaparkovat u silnice a jít pěšky zpět na místo se značkou. Tam ji vyfotit a pak opět pěšky, v zúžení, mezi auty, jít zpět k zaparkovanému vozidlo. Pokud by na místě byla policie a pokutovala, pak by postup byl asi takový, že by nebylo zbytí a postižený motorista by musel situaci zdokumentovat. Na místě nepodepisovat souhlas s pokutou a postoupit celou situaci do správního řízení.
Na rozestavěném úseku je v závislosti na počasí celá řada zcela nečitelných značek. Narazili jsme také na značku, která byla totálně nečitelná, s největší pravděpodobností ukončovala úsek s omezenou rychlostí. To bylo možné ale jen odhadovat z předchozích značek. Teoreticky tedy bylo možné šlápnout více na plyn, ale to si nikdo z jedoucích řidičů nedovolil.
Ručně psaná značka? Vyplatí se ji nepřehlížet
Tak tedy ještě jednou. Podle judikátu platí, že ani řidič nemá právo rozhodovat o tom, jaká dopravní značka platí nebo neplatí. Nelze laicky hodnotit její čitelnost. Nelze hodnotit, zda je od slunce a počasí vybledlá. Nelze hřešit na to, je-li mechanicky poškozená nebo třeba rozstřílená. Ani to, jak daleko stojí od vozovky, nebo jestli je správně natočená či položená.
Ve většině případů by měla dozorující policie jasno. V některých by byla situace v nejlepším případě sporná. Řidič má jedinou šanci, projet místo s respektem k dané dopravní značce. Pokud ji nevidí nebo nedokáže přečíst a dojde na jednání s policií, pak je jediným východiskem pečlivé zdokumentování situace a namísto řešení na místě postoupení sporu do správního řízení.