Základem správné koupě ojetého auta je pravidelný servis, na nízkém nájezdu až tak nezáleží. Může se prodražit.
Koupit ojetinu s co nejnižším počtem najetých kilometrů se může zdát jako dobrý nápad. Jsou zájemci o auto z druhé ruky, kteří mají hledání minimálního nájezdu skoro jako hledání svatého grálu. Jistěže platí, že auto s nejméně najetými kilometry je lepší než značně oježděná krabice. Ovšem toto tvrzení neplatí vždy. To, že by ojeté auto mělo mít co nejméně najetých kilometrů, se může týkat nových aut.
Magické hranice 100 tisíc km auto někdy ani nedosáhne
U aut starších ročníků to naopak představuje riziko a posléze nemalé výdaje. Až podezřele nízký nájezd kilometrů v inzerátech s ojetými automobily není vždy pokusem o podvod. Existuje poměrně značné množství lidí, kteří používají automobil velmi málo. Lze narazit na řidiče, kteří zvládnout ročně ujet třeba pouhých tisíc kilometrů. To platí i pro německý trh, který je neoblíbenějším v Evropě.
Při hledání v inzerci se dá narazit třeba na Ford Escort z roku 1994 v přepočtu za 110 000 Kč, s nájezdem 22 000 km. Stejným počtem najetých kilometrů se v aktuální nabídce ojetin pyšní Fiat Uno z roku 1997, přijde bratru na 50 000 Kč. Nejde ale jen o takto stará auta, i novější exempláře mohou mít málo najeto, třeba Renault Clio z roku 2007 s 34 000 km na tachometru a s cenovkou 90 000 Kč.
Vyšší nájezd není problém, pokud je v pořádku servis
Jde ale o skutečně to nejatraktivnější zboží na trhu, o auta, která nebudou vyžadovat žádný servis? „Málo používané znamená bohužel také málo servisované,“ říká expert na oprav evropských a japonských aut, pan Pavlíček, a dodává, „je to velký problém, protože auto sice najelo málo kilometrů, ale mohlo se stát, u skutečně nízkých nájezdů, že se do servisu ani nepodívalo.“
Někdo by si mohl myslet, že auto, které málo jezdí, nepotřebu žádný servis. To je ale chybná, a velice nebezpečná myšlenka. Díly, náplně, periferie degradují, ať už auto jezdí nebo nejezdí. Například motorový olej zřetelně zestárne po třech 3 a je třeba jej vyměnit bez ohledu na najeté kilometry. To samé platí pro brzdové, chladící, hydraulické a klimatizační kapaliny. Některé se mění po 2 až 3 letech, jiné po 5 až 7 letech, ale neexistuje, aby se náplně neměnily v autě z roku 1996.
Nic nevydrží věčně, ani plasty, guma nebo kov
A to není všechno, opotřebovává se i pryž, i když auto jen stojí. Zestárne asi po 10 letech. Čili hadičky, těsnění, to vše je u starých ojetiny, byť s minimem kilometrů na tachometru, k výměně. Pneumatiky obvykle ztrácejí své vlastnosti po sedmi letech, jezdit na desetiletých a starších už je doslova hazard se zdravím a životem. Pokud auto dlouhodobě stojí, mohla se v motoru nahromadit voda.
Kvalita paliva, pokud je v nádrži, bude hrozivá. Takové auto není záhodno vůbec startovat. Těsnění pod hlavou, pokud motor nejezdil, může přijít vniveč při první projížďce. V neposlední řadě tady je pak brzdový systém, složený z komponent vyrobených z materiálů, které po delším čase také ztratí své původní vlastnosti. Pokud tedy zájemce hodlá koupit starou ojetinu s nízkým počtem najetých kilometrů, musí počítat s komplikacemi.
Ojetina i přes nízký nájezd musí rovnou do servisu
Ty zahrnují kompletní analýzu všech neduhů auta, opatrný transport do servisu, výměnu všech provozních kapalin, vypuštění a vyčištění palivové nádrže, kontrolu všech pryžových dílů, kontrolu autobaterie a zcela jistě koupi nových pneumatik. Není pravda, že se staré auto s minimálním nájezdem vyplatí a nemusí do servisu.