Je k neuvěření, že čím je jednodušší problém, tím komplikovanější se zdá být pro člověka jeho řešení. Lidský tvor jako hloubavý a přemýšlivý jedinec velmi často hledá problémy tam, kde nejsou. Zbytečně pak chybuje ve zcela jednoduchých situacích. A pohled z jiné strany – čím je společnost vyspělejší, tím víc potřebuje, jak se zdá, pevné vedení a utažené otěže. Člověka nebaví přemýšlet, je pro něj snazší poslechnout nějaký povel.

Řidiči mají dopravní značky rádi, bez nich si neví rady

Jakkoli třeba iracionální, přesto jde o komfortnější pocit než muset nažhavit mozkové závity. Křižovatky bez dopravního značení jsou přesně ukázkou, respektive důkazem toho, že výše uvedené tvrzení platí. Křížení komunikací s více pruhy, různými úrovněmi a jinými zapeklitostmi mají řidiči radši než jednoduchou křižovatku do kříže bez značek. Potvrzuje to i odborník na servis evropských a japonských aut pan Pavlíček. 

iZdroj fotografie: iStock

„Když k nám dorazí nějaký zákazník, který naboural, je to většinou na křižovatce bez dopravních značek,“ vysvětluje expert. Na základě dlouholetých zkušeností a debat se zákazníky nad škodami na jejich automobilech vysledoval servisní expert právě tento fenomén. „Když někdo bourá z nevědomosti, tak na jednoduché křižovatce bez značek,“ dodává automechanik. „Jinou skupinou jsou samozřejmě řidiči nepozorní, tam většinou podle mých zkušeností nehraje roli neznalost předpisů, ale telefon v ruce.“ 

Absolutně jednoduchá křižovatka, ta nejjednodušší. Řidiči v testu z autoškoly přesto netuší

Křižovatka na obrázku je velice jednoduchá. Jde o křížení dvou komunikací. Ani jedna z nich není výrazně širší než druhá. Nedochází tedy ke zkreslení vjemu, nelze si mylně myslet, že jedna je hlavní a druhá vedlejší. Křižovatka není opatřena žádným dopravním značením. V křižovatce stojí tři auta. A otázka z autoškoly by mohla znít například v tom duchu, jak se zachová řidič modrého automobilu. Tradičně jsou na výběr tři odpovědi.

Tři auta, které pojede jako první? Je to jednoduché!

Řidič projede křižovatkou jako první. Nebo dá přednost červenému automobilu. Nebo v třetím případě dá řidič modrého vozu přednost zelenému automobilu. Znovu je třeba upozornit na to, že není žádoucí hledat v situaci nějaké složitosti. Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu na pozemních komunikacích, jasně říká, že „nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1 (křižovatka je označena dopravním značením), musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava…“.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Zjednodušeně řečeno, pokud nejsou na křižovatce značky, platí přednost zprava, lze uplatnit pravidlo pravé ruky. Správnou odpovědí na položenou otázku je tedy druhá alternativa. Řidič modrého vozidla dá přednost červenému automobilu. V dané situaci by mělo přednost červené auto, jelo by křižovatkou jako první. Řidič červeného automobilu nemá po pravé ruce žádné vozidlo, jemuž by měl dát přednost. Může tedy jet. Modrý vůz dává přednost červenému, jakmile tento odjede, projede křižovatkou modrý stroj. Tomu dává přednost (zprava) zelené auto, které projede křižovatkou jako poslední.