Benzín i nafta by mohly být bez problémů o dost levnější. Ale nebudou, vysoké ceny diktují daleko

Energetická krize způsobená světovou politickou situací v čele s válkou na Ukrajině jen tak nezmizí. Ceny paliva se drží na stále vysoké úrovni a nevypadá to, že by mělo dojít k nějakému zásadnímu průlomu směrem dolů. V posledních dnech ohlášený rekordní rozdíl mezi cenami benzínu a nafty pak ještě více znevýhodňuje majitele dieselových motorů. Ti už téměř nestíhají vyvažovat vysoké ceny paliva nižší spotřebou jejich vozů. Jakoby se pomalu začala vyplňovat „kletba“ Evropské unie na všechno spalovací – nechceme vás na silnicích a uděláme vše proto, abychom vám co nejvíce znepříjemnili život.

Nynější situace jako urychlení přechodu k elektromobilitě

A nutno podotknout, že se to úředníkům Evropské unie začíná vcelku dařit. Nechceme je jakkoli podezírat z toho, že válku na Ukrajině a navazující krizi v dodávkách paliv využili pro svoje cíle. Byť to tak skoro vypadá. Opačný přístup, tedy pomoc motoristům v nynějších opravdu špatných časech však také není moc patrný. Z celého tak trochu vyplývá jediné – to, co se nyní děje jen urychlí přechod Evropy na bezemisní vozidla a tedy celkovou elektromobilitu. Benzín drahý, nafta ještě dražší, nejsou ty „elektriky“ nakonec výhodou? Nemyslíme si to.

iZdroj fotografie: Patrik Rožek pro AutoŽivě

Nicméně, za posledních pár týdnů můžeme s mírným optimismem pozorovat klesající trend, co se vývoje ceny ropy týče. V červnu byla cena 125 dolarů za barel, nyní se pohybuje v rozmezí 90-95 dolarů za barel. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně na čerpacích stanicích v Česku prodává v průměru za 42,82 koruny, před týdnem byl o tři haléře dražší. Zdražila však nafta na průměr 47,34 koruny. Pozitivní však je, že se nepočítá s dalším zdražováním. „Zejména u benzinu očekáváme v nejbližším týdnu snížení ceny o více než 1,2 koruny za litr. U nafty by zlevnění mělo být na úrovni desítek haléřů,“ říká analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Klíč k dostupnosti paliv má jméno OPEC

Skupina OPEC (Organization of the Petroleum Exporting Countries), do které patří například Saúdská Arábie, Írán nebo Spojené arabské emiráty, se rozhodla snížit produkci ropy o 2 miliony barelů denně. V blízké budoucnosti to pro nás může znamenat velmi tvrdou ránu, protože je to právě tato skupina, která má majoritní podíl na řízení tržní ceny barelu ropy. A pokud klesne produkce ropy, stoupne její cena. Logicky, čeho je dostatek a kdykoli k dispozici, to je levné. Co je vzácné a čeho je málo, to je drahé. Jak prosté.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Snížení výroby se dá považovat za akci, kterou se skupina OPEC snaží vyjádřit nesouhlasný postoj vůči Západu. Spojené státy daly totiž jasně najevo svůj záměr produkci ropy naopak zvýšit, aby omezily závislost světa na ruské ropě. Saudská Arábie se však rozhodla ze situace naopak vytěžit co nejvíce peněz. Money first. Snížením produkce se zvýší cena a Rusko, které není členem OPEC, ale je členem OPEC+, se za to určitě zlobit nebude. Zvýšení ceny ropy totiž nahrává Putinovu plánu učinit všechny energie drahé/nedostupné. A můžeme jen doufat a přát si, aby se tento plán nakonec nenaplnil.