Spotřeba na displeji je něco jiného než spotřeba ve skutečnosti. Řidiči s tím musí počítat, u každého auta je to ale jinak.
Otázka je jednoduchá. Dá se věřit palubnímu počítači v autě? Možná vás to také někdy napadlo, jestli údaje, které palubní počítač zobrazuje, jsou pravdivé. Napadají mě dvě zásadní kategorie, kdy by nad tím mohl řidič přemýšlet. Nebo jinak řečeno, já nad tím určitě přemýšlím. Jde o rychlost, jde o spotřebu paliva. Kdybych chtěl téma shodit ze stolu opravdu rychle, spoléhal bych na to, že mi budete věřit a řekl bych jediné. Ne, údaje na palubním počítači nejsou pravdivé, jinak řečeno palubní počítač velmi často lže. Dneska chci mluvit hlavně o spotřebě, takže téma rychlosti vezmu opravdu šmahem. Tachometry proměřují.
Spotřeba na displeji není to samé, co spotřeba ve skutečnosti
To víme, už jsem o tom psal v jiných článcích a tady to jenom zopakuji. Nebudu teď zdržovat znovu vypočítáváním toho, jaká je a jaká může být odchylka. Jak to souvisí s měřením rychlosti policií, kdy už hrozí pokuta a kdy ještě ne. Faktem je, že to, co vidíte na tachometru, nutně nemusí být pravda. Nemusí to být přesné. Liší se to auto od auta, značka od značky, model od modelu. Zjednodušeně, zapněte si nějakou navigaci, která má GPS, a uvidíte. Palubní počítač zobrazí, že jedete třeba 90 km/h. Ale navigace GPS ukáže číslo začínající osmičkou.
Problém je to potom v nízkých rychlostech. Tam, kde lze jet 50 km/h a řidiči reálně jezdí 45 km/h. I méně, protože se bojí, aby náhodou nepřekročili padesátku. Nabízí se tady analogie, že když palubní počítač lže o rychlosti, bude lhát i o spotřebě. Jak to je, co když je údaj o spotřebě jen číslo, jež má vypadat hezky, ale s realitou nemá nic společného? Začnu tím, jak vlastně palubní počítače měří spotřebu. Moderní auta jsou vybavena senzory, které sledují průtok paliva do motoru, a na základě toho počítají průměrnou spotřebu.
Zní to jednoduše, ale ve skutečnosti je to složitější. Palubní počítač totiž nebere v úvahu všechny faktory, jež ovlivňují skutečnou spotřebu. Například nepřesnosti v měření průtoku paliva, odchylky způsobené stylem jízdy, zatížením vozidla, nebo dokonce kvalitou paliva. A právě tady vznikají rozdíly mezi tím, co vidíte na displeji, a tím, co skutečně zaplatíte u čerpací stanice. Řeknu to ještě jinak, vidíte rozdíly mezi tím, co auto skutečně spotřebuje a co napíše palubní počítač. Německý ADAC vystavil nekompromisnímu testu 80 současných modelů aut s různými typy pohonu. Cílem bylo přesné porovnání skutečné spotřeby a údaje, jejž po jízdě ukáže palubní počítač.
O peníze nepřijdete, je to ale problém, pokud chcete plánovat
Výsledky? Rozdíly byly obrovské. U některých modelů byla odchylka jen minimální, v řádu několika desetin litru na 100 kilometrů. Ale u jiných aut byl rozdíl mezi údajem na palubním počítači a skutečnou spotřebou až litr na 100 kilometrů. A to už je rozdíl, který může být zásadní, zejména při plánování delších cest. Sedm automobilů mělo výsledky téměř přesné, na desetinu litrů vlastně absolutně nezkreslené. Jejich skutečná spotřeba tedy byla taková, jak ukazoval palubní počítač. Šlo o Kia Xceed 1.4 T-GDI, Mercedes B 250e, Mercedes A 200d, Opel Corsa 1.2 DI Turbo, Range Rover Evoque D150, Smart Forfour EQ a VW Polo GTI.
Jsou tady dále auta, která ADAC také pojmenovává jako přesná. Jde o automobily, u nichž se zobrazená spotřeba neliší od té skutečné o více než 2 %. Jde o rozdíl 0,1 l/100 km. Těch je asi jen třetina z testovaných aut, přesně devatenáct. Největší odchylky u konkrétních aut? Tak třeba BMW X5 xDrive 45e, u kterého palubní počítač ukazuje o 1 l/100 km vyšší průměrnou spotřebu, než je skutečná. Odpovídající odchylku pak lze vyjádřit jako 9,4 %. Anebo Audi Q2 35 TDI quattro, pokud bych měl od benzínu přejít k naftě.
Největší rozdíly vykázala německá SUV prémiových značek
Mimochodem, to je automobil s nejméně přesným počítačovým měřením. S nezanedbatelnou odchylkou 13,79 %. Jinak řečeno, palubní systém ukazuje nadměrnou spotřebu paliva, o 0,8 l/100 km. Podle mnou provedeného průzkumu mezi řidiči, našimi čtenáři, až 75 % z nich věří údajům palubního počítače. A považuje je za skutečnou spotřebu. Jedna věc je, jestli to má nějaký vliv na praktický provoz auta. Jinak řečeno, co z toho plyne pro běžného řidiče? Především byste neměli slepě věřit údajům na palubním počítači.
Pokud chcete mít přesný přehled o spotřebě svého auta, je nejlepší si ji pravidelně ověřovat pomocí metody „plná nádrž“. O tom promluvím právě teď. Stačí si zapisovat množství natankovaného paliva a ujetou vzdálenost a na základě toho si spočítat průměrnou spotřebu. Ano, je to trochu pracné, ale pokud chcete mít jistotu, že víte, kolik vaše auto skutečně „žere“, stojí to za to. Já vím, že u mého auta počítač ukazuje 0 kilometrů dojezdu ve chvíli, kdy je v nádrži ještě 5 litrů paliva. To znamená, že když je nádrž teoreticky prázdná, dotankuji do plna ještě 35 litrů benzínu. To mi umožní ujet asi 600 kilometrů.
Palubní počítač mi velmi často ukazuje spotřebu paliva pod 5 litrů. I když jsem jezdil trochu svižněji, hodnota se blížila 5,4 litru, ale nikdy ji nepřekročila. Skutečná spotřeba paliva je jen něco málo přes 5,8 litru. A teď tedy ty důsledky. Možná nejsou žádné, protože to není o tom, že byste na pumpě natankovali méně, než zaplatíte. Už jsme také řešili, tady odkážu na svůj jiný článek. Jde ale o to, že pokud člověk plánuje dlouhou cestu, chce vědět, kolik paliva bude potřebovat. A auta s velkou odchylkou toto očekávání v žádném případě nemohou naplnit.