Elektromobily jsou nesmysl, vrací nás zpátky do minulosti. Je to krok zpět, ale EU celek nechápe a tlačí svoje

Upozorňujeme čtenáře, že následující text a komentář je publicistickým článkem, který obsahuje názor autora.

Automobil je tady s námi asi sto let. Netřeba teď zacházet do detailů a vzpomínat přesně na legendární cestu Berthy Benzové nebo počátky osobního automobilismu spojovat s Fordovou expanzí. Nejde o to, kdy přesně přišel na svět automobil nebo kdy jej začali lidé masově používat. Zásadní je jiná věc. Než se stal hlavním konceptem osobní dopravy automobil, byl lidovým dopravním prostředkem kůň.

Spalovací motor? Špatný přístup, buď elektřina, nebo pešky

Ne každý měl koně, ne každý si mohl toto zvíře dovolit. Cestování koňmo mělo své jasné parametry. Kůň ujel za den omezený počet kilometrů, pak musel být napojen, nakrmen a potřeboval čas na to, aby si odpočinul. V létě se mohl přehřát, v zimě umrznout. Stejné je to i s elektromobilem. Je drahý, a ne každý si jej může pořídit. Na jedno nabití ujede omezený počet kilometrů, a i kdyby stál vedle nabíječky, znovunabití zabere určitý čas. Stejně jako u koně. Pokud je venku zima a jsou mrazy, klesá kapacita baterie a automobil ujede kratší vzdálenost než při teplejších povětrnostních podmínkách. Ani koni nesvědčí zima a mráz. Nechte ho stát venku a umrzne.

Dobíjet elektromobil v horku? Komplikované, ví to bývalý kolega Martin, který kdysi pojal podezření, že jet s elektromobilem z Prahy do Ostravy v létě je dobrý nápad. V horku stroj dobít bylo téměř nemožné. Automobil zaparkovaný v zimě u horského lyžařského centra se po pár dnech už nerozjede. Čím více elektromobil zatížíte nákladem, tím méně ujede. Jako kůň. Koně je třeba, pokud nejede, ustájit. Elektromobil musí stát u nabíječky, připojen, jinak se vybíjí.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Celé toto zamyšlení se nesnaží jen poukázat na podobnost koně a elektrického auta. Ale zdůraznit, že přechod od spalovacích aut k elektromobilům je jako se vrátit k jízdně koňmo. Jde o krok zpátky. Ne, je to horší, u koně to šlo všechno přirozenou cestou. Člověk si ke koni hledal cestu, trvalo věky, než ho domestikoval. Asi proběhlo i pár nepovedených pokusů osedlat si jiné zvíře, třeba krokodýla. Člověk poznal, když přišel o obě ruce, že lepší než se snažit ochočit divokého plaza bude osedlat mírumilovného kopytníka ukusujícího trávu.

Přirozený vývoj byl potlačen, elektromobilita je uměle hnaná

Když přišel na svět automobil, trvalo roky, než lidstvo zapomnělo na koně a masově usedlo za volant. Proběhlo to ale přirozeně, bez zákazů a nařízení. Snaha pomatených úředníků a politiků nás vehnala do spárů elektromobility uměle, násilím. Elektrická auta zatěžují planetu svou výrobou, svou likvidací, výrobou elektrické energie. Ekologie není argumentem. Zátěž emisí CO2 není u elektromobilu nulová.

iZdroj fotografie: iStock

Nutit teď rodině, která chce se dvěma dětmi jet na dovolenou do Chorvatska nebo v zimě do Alp, elektromobil, je stejné jako ji chtít poslat na cestu v sedle koně. Než dojede na místo, aby jela zase zpátky. Výhody osobní mobility, tedy svoboda a rychlost, jsou díky elektromobilům potlačeny. Technologie doposud buď obstála, nebo neobstála jen podle toho, zda ji veřejnost přijala, nebo nepřijala.

Trh neměl šanci na názor, ten jasně řekla Evropská unie

Gramofonové desky tady byly dekády, dokud se neobjevily kazety. Kazety ustoupily CDčkům. Ve chvíli, kdy se fenoménem stalo USB, CD disk byl zapomenut. USB nemá jako nosič hudby význam v době sdílení a online služeb. Je to přirozené. Přirozené by bylo nabídnout elektrická auta na volném trhu a počkat, jestli se uchytí. Pokud by ruka trhu ukázala elektromobilům vztyčený prostředníček, šlo by o jasný signál. Prostřední prst však místo toho ukazuje evropský diktát běžným motoristům, kteří o elektromobilitu nemají zájem.