Jsou všude. A tam, kde ještě nejsou, tak budou. Mluvím o kruhových objezdech. Ty nahrazují klasické křižovatky. Důvodem, proč jsou tradiční křižovatky nahrazovány kruhovými objezdy, že bezpečnost. Nebo bych to řekl jinak, řidiči mají problém dávat přednost a nebourat na tradiční křižovatkách. Kruhový objezd, někdy také označovaný jako rondel nebo okružní křižovatka, je typ křižovatky kruhového tvaru. Vyvýšený kruh uprostřed rozděluje celý prostor do několika jednoduchých křižovatek, tím se pravidla i samotný průjezd tímto místem podstatně zjednoduší a urychlí, čímž se zvýší bezpečnost a plynulost silničního provozu. Proč?

Kruhový objezd je několik křižovatek za sebou, je to snadné?

Je to zřejmé, když středový kruh tvoří přirozenou překážku, kolem které jezdí řidiči pomaleji. Rychlost zde hraje skutečně výraznou roli, díky nižšímu tempu jízdy jsou i nehody, které se na kruhovém objezdu stávají, méně dramatické, s méně destruktivními následky. Výjimku tvoří nehody, kdy řidič z nějakého důvodu, nejčastěji nesoustředěním se na jízdu, středový kruh přehlédne. Kruhový objezd je jednoduchý v tom, že řidič na něj najíždí a má pak možnost odbočit pouze do jednoho směru. Do jednoho směru také může sjet. Nekříží dráhu autům v protisměru jako na tradiční křižovatce.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Mohlo by se zdát, že kruhový objezd je tak jednoduchý, že na něm řidiči prostě nemohou bourat. Opak je pravdou. Kruhové objezdy jsou pro někoho jednoduchá záležitost, pro jiného ale noční můra. Ať už patříte do kterékoliv skupiny, jedno je jisté, chyby na kruhových objezdech řidiči dělají. V Česku se kruhové objezdy staly oblíbeným řešením pro zlepšení plynulosti dopravy a zvýšení bezpečnosti. Jenže co naplat, když řidiči často nevědí, jak se na nich správně chovat? Začněme od základů. Kruhový objezd je navržen tak, aby umožnil plynulý průjezd vozidel a snižoval riziko vážných nehod.

Čtyři vozidla s majáky proti sobě: Projedou dřív křižovatku „papaláši“, sanitka, hasiči, nebo policie?

Na rozdíl od klasických křižovatek, kde zastavujeme a čekáme, kruhový objezd umožňuje průběžnou jízdu při nízké rychlosti. Teoreticky. Jenže realita je jiná. Kolikrát jste už viděli řidiče, kteří na kruhovém objezdu zmatkují, nevědí, kdy použít blinkr, nebo dokonce ignorují základní pravidla přednosti? Přiznejme si to, stává se to často. Jedním z nejčastějších problémů je otázka přednosti. Většina kruhových objezdů v Česku je označena značkou „Dej přednost v jízdě“, což znamená, že auta na kruhovém objezdu mají přednost před těmi, která na něj teprve vjíždějí.

Při najíždění se nebliká, při sjíždění se bliká, nic víc a nic méně

Jinak řečeno, řidiči, kteří chtějí najet na kruhový objezd, musí dát přednost těm autům, jež v tu chvíli na kruhovém objezdu jsou. Jednoduché, že? Ale co když značka chybí? V takovém případě platí pravidlo přednosti zprava. A tady nastává kámen úrazu. Mnoho řidičů na to zapomíná a vznikají zmatky. Přitom je to základní pravidlo silničního provozu, které bychom měli mít všichni v malíčku. Musím nutně připomenout to, co říká legislativa. Zákon č. 361/2000 Sb., § 2 definuje, že „dát přednost v jízdě znamená povinnost řidiče nezahájit jízdu nebo jízdní úkon nebo v nich nepokračovat, jestliže by řidič, který má přednost v jízdě, musel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy.“

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Tím tedy máme vyřešenou onu přednost. A § 22, Jízda křižovatkou, říká, že „(1) řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí dát přednost v jízdě vozidlům (…) přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci.“ A také že „(2) nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím (…) zprava.“ Pro případ kruhového objezdu by to znamenalo, že ten, kdo je na kruhovém objezdu, by dával přednost zprava těm autům, která na kruhový objezd najíždějí.

Když jsou značky, je to snadné, bez nich to může být problém

Což ale není ideální řešení, proto jsou tam většinou značky. Neboť to v extrémním případě může znamenat, že se řidiči začnou stavět na kruhovém objezdu do fronty a ten se ucpe. Další kapitolou jsou víceproudé kruhové objezdy. Tady už jde do tuhého. Už jsem o tom psal, doporučuji článek o turbo-okružních křižovatkách. Najíždění, sjíždění a přednosti, to jsou jen první z řady problémů, které řidiče na kruhových objezdu zajímají. A co blinkry? To je kapitola sama pro sebe. Kolikrát jste už viděli řidiče, kteří na kruhovém objezdu nepoužívají směrovky, nebo je naopak zapnou v nesprávný moment?

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Při vjezdu na kruhový objezd směrovka není potřeba – jedete přirozeně doprava, což je jasné všem ostatním řidičům. Jinak řečeno, při najíždění na kruhový objezd se nepoužívá ukazatel změny směru jízdy. Znovu, při najíždění na kruhový objezd se nepoužívá blinkr, nebliká se. Naopak je klíčové použít směrovku při přejíždění mezi pruhy a při opouštění kruhového objezdu. Směrovka dává ostatním řidičům signál o vašich záměrech, to je zásadní k plynulosti a bezpečnosti provozu. Ale pozor, načasování je důležité. Pokud začnete „blikat“ příliš brzy, můžete zmást ostatní řidiče, kteří se připravují vjet na kruhový objezd.

Řidiči chybují, když neblikají. Anebo když blikají, ale špatně

Ideální je zapnout směrovku, když minete poslední odbočku před tou, ke které míříte. Bliká se doprava, tam, kam řidič sjíždí. Znovu opakuji, při najíždění se nebliká vůbec, při sjíždění se bliká doprava. Doplním opět citaci zákona, která vše ujasní a zpřesní. Znamení o změně směru jízdy dle § 30 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, musí řidič dávat kromě případů uvedených v jednotlivých ustanoveních také vždy při změně směru jízdy, vybočování z něho, nebo jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Jardy Š.

K tomu načasování – tam legislativa říká, že „znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat včas před započetím jízdního úkonu s ohledem na okolnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména na řidiče jedoucí za ním a na povahu jízdního úkonu.“ Zákon jasně říká, že „při vjíždění na kruhový objezd a jízdě po kruhovém objezdu, nepřejíždí-li z jednoho jízdního pruhu do druhého podle § 12 odst. 5, řidič nedává znamení o změně směru jízdy; při vyjíždění z kruhového objezdu je řidič povinen dát znamení o změně směru jízdy.“ Jednoduché, snadné, jasné.

Závěrem si říkám, proč vlastně řidiči dělají na kruhových objezdech tolik chyb? Je to nedostatek zkušeností, nepozornost, nebo prostě jen špatné návyky? Možná od každého trochu. Faktem ale zůstává, že kruhové objezdy jsou navrženy tak, aby zlepšily plynulost a bezpečnost dopravy. Pokud se na nich jako řidiči chováme správně, mohou nám ušetřit čas i nervy. Ale pokud pravidla ignorujeme, stávají se z nich nebezpečná místa plná zmatků a stresu.