Pruhy vyhrazené pro autobusy jsou šikana na obyčejné řidiče, stojí nás miliony Kč. Proč jsou chvíli vpravo a chvíli vlevo?

Do vyhrazeného pruhu se nesmí, ani když si to řidič myslí, protože to četl na internetu. Výjimky pro běžné lidi de facto nejsou.

i Zdroj fotografie: Se souhlasem Petra M.
                   

Upozorňujeme čtenáře, že následující text a komentář je publicistickým článkem, který obsahuje soukromý názor autora.

Je to jak naschvál. Člověk se v autě posunuje pomalu dopředu ucpanou komunikací, a vedle v pruhu vyhrazeném pro autobusy městské hromadné dopravy není ani kolo. Tu a tam projede taxikář, občas řidič, který ztratí trpělivost a s rizikem pokuty využije pruh pro sebe. Na pražské Jižní spojce je několik posledních let vyhrazený pruh. Dříve tři pruhy pro všechny jsou dnes dva pruhy pro všechny a jeden pruh pro městkou hromadnou dopravu.

Pruhy pro autobusy neplní svou funkci, autobusy v nich nejezdí

Neřeším hasiče, záchranky a podobně. Ti samozřejmě ať mají přednost vždy a všude. Chápu, že pruh potřebují, protože chtít po českých řidičích, aby se naučili vytvářet záchranářkou uličku, je jako učit cihlu plavat. Zpět k Jižní spojce. Pruh pro busy MHD. Ty v nich ale nejezdí. Jezdí v prostředním pruhu. Zabírají tedy místo pro běžné řidiče. A přitom pruh pro ně je prázdný. Navíc realizace pruhu stojí miliony. Tak proč, proč, proč?

iZdroj fotografie: František Bodlák / Creative Commons / CC-BY-SA

Jiná komunikace v Praze, Strakonická ulice směrem do centra. Nejprve je vyhrazený pruh vpravo. Pak je vlevo. Člověk by chtěl říct, že takto musí řidiči a autobusáci kličkovat, ale v reálu tam jede autobusů tak málo, že je to asi jedno. Vyhrazené pruhy pro autobusy jsou zlo. Běžní řidiči se snaží obcházet pravidla a vyhrazenými pruhy jezdit. Pokud existují nějaké rady a poučky, jak vyhrazené pruhy využívat, je to na hranici legálnosti, mýtů a pověr.

Tak třeba po síti koluje informace, že se dá vyhrazeným pruhem předjíždět, pokud je na levé straně. Právě tak, jako je to na Strakonické. Nedá. V podélném směru se do vyhrazeného pruhu smí vjet jen „při objíždění, předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní komunikaci nebo vyžadují-li to zvláštní okolnosti“. V obci se ale nejedná o předjíždění, na komunikaci o více jízdních pruzích lze jet v kterémkoli pruhu. I když jedou vozidla různou rychlostí.

Hlava motorkáře ve videu skončila přímo pod kolem autobusu. Nebýt helmy, nebylo by, co sbírat

Toto je mýtus a nelze jej použít jako argument, proč do vyhrazeného pruhu vjet. Je-li pruh vyhrazený i pro vozidla taxi, obcházení pravidel tím, že má řidič na zadním sedadle manželku a v přihrádce „smlouvu o přepravě“, také neprojde. Zjednodušeně řečeno, ve vyhrazeném jízdním pruhu nemá běžný řidič co dělat. A to je špatně. Respektive vyhrazené pruhy by měly zcela zmizet. Určitě v situaci, kdy jimi jezdí velmi málo autobusů.

Řidič, který veze babičku a dostane padesátikorunu, není taxi

Pokud by byla, v našem případě v Praze, hromadná doprava na takové úrovni, že by lidé vyměnili auta za autobusy, byla by to jiná věc. Ale to neplatí. Jezdit po Praze MHD je strašný zážitek. Neustálými zpožděními začínaje a páchnoucími individui konče. A proč jsou pruhy na Strakonické chvíli vpravo a chvíli vlevo? Zřejmě to souvisí s tím, že pak komunikace pokračuje odbočkou doleva na Smíchov.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Petra M.

Myšlenka je umožnit autobusu plynulou jízdu. Na tom, že se pár kilometrů před tím prokousává autobus z jedné strany na druhou a řidiči zmatkují, už asi nezáleží. Řidiči stojící v kolonách po celé Praze by se tak měli stále dokola obracet na politiky s jednoduchou otázkou. Zda namísto nefunkčních vyhrazených pruhů už konečně neudělat po desítkách let obchvat Prahy. 

Měly by být vyhrazené pruhy zrušeny?

Diskuze Vstoupit do diskuze
86 lidí právě čte
Autor článku

Ondřej Komárek

Polovinu svého života strávil ve Velké Británii, kde psal 12 let pro přední automobilová média jako Autocar, Carwow a TopGear. Nyní přináší svůj jedinečný pohled do AutoŽivě. Aktivně se účastní amatérských závodů a předtím, než se stal novinářem, pracoval na vývoji závodních motorů.

Zobrazit další články