Některé radary bývají poměrně přísné, co se tolerance překročení dovolené rychlosti týče. Tento však mezi nimi bezkonkurenčně vyniká.
Nedávná zkušenost jednoho mého velmi dobrého kamaráda, který dva týdny po návratu z výletu našel ve schránce „apartní fotéčku“ z radaru s číslovkou 29 km (spolu s nepostradatelnou složenkou, takřka na 2 500 korun), mne přiměla k sednutí za počítač a sepsání celého příběhu. S varováním pro všechny ostatní, jimž to může ve finále ušetřit nemalé peníze. A nezkazit dojem z výletu. To, co se totiž stalo Františkovi, se může stát komukoli z nás. A pak už jen platíte. Jak se tomu vyhnout? Pojďme se na to podívat společně.
Můj kamarád měl totiž namířeno do malebného německého městečka Bad Muskau, jehož opravdu nádherný zámek je častým cílem turistů. Samo město mi v lecčems připomíná třeba náš Krumlov, Kutnou Horu nebo třeba západočeský Loket: zkrátka se tady počítá s turisty, víceméně vše se točí jen kolem nich a pro místní podnikatele, restauratéry nebo třeba hoteliéry tvoří peníze z turistů zásadní část příjmů. Nicméně ne všichni to s penězi návštěvníků mají zcela v pořádku.
A teď nechci sahat do svědomí místním samosprávám, nebo dokonce místní policii. Nicméně umístit do obytné zóny radar a značku omezující rychlost na 10 km/h (!!!) není dle mého soudu nic jiného než sprosté vydělávání peněz. Nemluvě o tom, že pro mnohá auta se spojkou a manuální převodovkou je rychlost 10 km/h opravdu obtížná, pokud si tedy na té spojce nemíním udělat topinky. Stejně tak mnohdy se tachometr pohne okamžitě za tuto rychlost, jet 8 km/h konstantní rychlostí zkrátka leckdy ani nejde.
Obytná zóna? Spíše past na cizince
„Když jsem to otevřel, myslel jsem, že si někdo dělá legraci,“ vyprávěl mi František zážitek. Podle pokutového lístku totiž projížděl ulicí s omezením právě na oněch 10 km/h. Ano, deset. Kamarád byl toho názoru, že přece musel jet pomalu, protože si obytné zóny všiml. Nicméně už ho nenapadlo, že i rychlost pomalého poklusu bude důvodem k pokutě. Dokonce i rychlost 29 km/h.
Radar na den, kdy se nevyplatí vůbec jezdit
A tady přichází první háček. Zatímco u nás značka „obytná zóna“ znamená maximálně 20 km/h, v Německu mají tuto hranici ještě o polovinu nižší – prý aby to odpovídalo rychlosti chůze. V ulici, kde byl František zachycen, prý normálně žádný radar nebývá. Jenže právě v den jeho výletu tam městská policie umístila přenosný radar. Náhoda? Těžko říct. Těžko si totiž nevšimnout, že pokuta byla vypočítaná přesně podle německých tabulek – za překročení o 19 km/h v obci je stanovená horní hranice právě oněch 98,50 eur. Místo tak působí spíš jako dobře promyšlená past na neinformované cizince a návštěvníky Bad Muskau.
„Očividně tam nikoho nezajímal provoz nebo bezpečnost. Cílem bylo jen vybrat co nejvíc peněz,“ myslí si František, který kvůli obavám z dalšího zbytečného soudního tahání pokutu raději zaplatil.
Udělal bych na jeho místě to samé. Jakkoli je celá věc opravdu absurdní, pravděpodobnost výhry u soudu je mizivá. Speciálně v Německu. S čímž možná i dotyčné orgány počítají: že se zkrátka nikdo neodvolá. A tak jen utěšeně pozorují, jak napálení turisté platí. Jako mourovatí. Těch 2 500 zamrzí, ale na druhou stranu, není to zas tak moc peněz a život jde dál.
I u nás jsou pasti a pastičky, nicméně ne na rychlost chůze
Abychom byli spravedliví, i u nás se najdou radary, které řidičům dokáží zavařit, ale „past“ na rychlejší chůzi se u nás příliš nenosí. Díky Bohu. Ale i kdyby přece, z mé vlastní zkušenosti by každý alespoň trochu soudný policista uznal, že v tuto chvíli opravdu nikomu žádné nebezpečí nehrozilo. A co tedy dělat, pokud se do podobné situace dostanete? Nejlepší radou zůstává předem zjistit, jaká pravidla přesně platí v zemích, kam se chystáte. Přičemž jako vždy detaily rozhodují.
Jinými slovy. Pokud plánujete výlet k našim sousedům, zjistěte si na internetu, jestli náhodou tam, kam jedete, není podobná past. Nebo pěší zóna, přes kterou pojedete. A kde je tedy limit 10 km/h. Leckdo svůj nemilý zážitek sdílí třeba na sociálních sítích a vy se tak máte šanci dostat se k informacím dřív, než vám pokuta přistane do schránky. Pak už bývá na vše pozdě. Což píšu s vědomím toho, že mám Německo a Němce opravdu rád a pobývám zde často. Ale v tomto směru jsou opravdu příšerní. Držím vám palce nejen o svátcích, ať vás nic podobného nepotká!