Švédsko opět ukazuje, že v jednoduchosti je síla. Bohužel také to, že ukázat sílu je jednoduché. Minimálně pokud se jedná o vztah stát versus motoristé. Severská země přišla (podle jedněch) s brilantním řešením, jak odradit řidiče od překračování rychlosti ve městech. Podle nás v redakci AutoŽivě a dalších kritiků je to absolutně nepřijatelné. Proč? Protože to poškozuje auta. I když oficiální místa – a samozřejmě i výrobce – říkají a tvrdí pravý opak.

Podstata je jednoduchá, pohyblivá deska vytvoří retardér

Jde o zpomalování pomocí takzvaných aktivních nerovností. Podstata, vtip, pomyslné jádro pudla by mělo spočívat v tom, že tento systém zasahuje pouze ty, kteří pravidla porušují, zatímco ostatní mohou projíždět bez jakéhokoliv omezení. Ve Švédsku to funguje a výsledky jsou prý více než přesvědčivé. Aktivní nerovnosti, známé pod názvem ActiBump, jsou možná příkladem toho, jak technologie může zlepšit bezpečnost na silnicích, aniž by zbytečně komplikovala život řidičům, kteří se chovají zodpovědně.

iZdroj fotografie: S vědomím Michelle Araujo

Jenže je tady podle nás v redakci AutoŽivě jedno velké ale. O tom za chvíli. Nejprve jak to celé funguje. Představte si kovovou desku zabudovanou do vozovky, která je na první pohled zcela zarovnaná s povrchem silnice. V blízkosti této desky je umístěn radar, který měří rychlost projíždějících vozidel. Pokud radar zjistí, že auto jede povolenou rychlostí, deska zůstane na svém místě a řidič projede hladce, aniž by si čehokoliv všiml. Ale co se stane, když někdo překročí rychlost? V tu chvíli deska klesne o několik centimetrů.

„Pes za volantem“ zachránil řidiče před pokutou. Důkazní fotografie z rychlostního radaru pobavila celé Česko

Tím vytvoří malou prohlubeň, do které kola auta zapadnou. Výsledkem je nepříjemný otřes, který řidiče okamžitě upozorní na to, že porušil pravidla. Tento otřes je jistě dostatečně výrazný, aby si ho řidič uvědomil, ale zároveň nepoškodí auto ani pneumatiky. To tedy říká výrobce. Jenže já myslím, že neříká pravdu. Podle mého názoru jediným stylem jízdy, který nepoškozuje pneumatiky, zavěšení, podvozek obecně, je ideální rovná silnice. Jakékoli jiné, byť i malé nerovnosti jsou už odchylkou od ideálu. A na auto mají vliv.

Jakákolli nerovnost má vliv na kondici auta, i ta sebemenší

Dám ruku do ohně za to, že když stejné auto ve stejném stavu přejede tento zpomalovací aktivní práh a utrpí náraz, bude v horší kondici než auto, jemuž se to nestane. Švédská společnost Edeva, která tento systém vyvinula, tvrdí, že instalace ActiBumpu snižuje počet překročení rychlosti až o 80 %. A to není všechno. Na rozdíl od klasických zpomalovacích prahů, jež nutí zpomalit všechny řidiče bez rozdílu, ActiBump umožňuje plynulý provoz pro ty, kteří dodržují pravidla. To znamená méně zbytečného brzdění a rozjíždění, což prý nejen zlepšuje plynulost dopravy, ale také snižuje emise.

iZdroj fotografie: S vědomím Michelle Araujo

Jedno je jisté. Pokud se chováte zodpovědně a nepřekračujete místně povolený rychlostní limit, ActiBump si ani nevšimnete. Respektive ActiBump si vás nevšimne. Pokud ale šlápnete na plyn, nárazu se nevyhnete. Systém je instalovaný například ve švédském městě Linköping u univerzitní nemocnice. Jde o frekventovanou dopravní tepnu lemovanou obchody a domy. Každý den tam podle statistik projede asi 14 000 vozidel. Každých dvacet minut jezdí městský autobus. Místní úřad se rozhodl snížit rychlostní limit z 50 km/h na 40 km/h a nainstalovat ActiBump, aby změnu situace vynutil. Edeva říká, že dopady sledovala a analyzovala nezávislá firma, zkoumala vliv ActiBumpu na rychlost a chování účastníků silničního provozu. Hlavní závěry?

Dobré je, že systém (zatím) zpomaluje, ale nevybírá pokuty

Průměrná rychlost klesla o 11 km/h (normálně prý při snížení rychlostního limitu o 10 km/h rychlost silnice klesne pouze o 2 až 3 km/h). Město Uppsala instalovalo systém také na rušnou silnici kolem školy k velké nemocnici. Každý den tuto trasu využije více než 15 000 vozidel. Průměrná rychlost na silnici klesla o 5,5 km/h. Před instalací systému jelo místem 75 % účastníků silničního provozu příliš rychle. Po instalaci klesl počet na 21 % řidičů. Průměrná hladina hluku se snížila z 69,2 dBA na 65,4 dBA po instalaci. Systém je instalován i na druhém konci světa.

Australský Perth využil ActiBump pro kampus univerzity Curtin. Maximální rychlostní limit v kampusu je 40 km/h, ale v praxi řidiči jezdili v průměru kolem 55 km/h. Téměř 65 % z nich jelo příliš rychle. Deset měsíců po instalaci se průměrný podíl překročení rychlosti snížil o 78,7 %, místní úřady jsou spokojené. To chápu. Jak jsem řekl, já myslím, že systém ale má na technický stav aut vliv, že je poškozuje. Druhá věc, nikde se nepíše o tom, jestli systém umí rozpoznat, když jede rychle záchranka, hasičské auto, policie.

Český styl je jiný, psychologický tlak na řidiče a výběr pokut

Za redakci AutoŽivě jsme se obrátili na technické oddělení společnosti Edeva, jež systém ActiBump vyrábí. S dotazem právě na to, jak a jestli je ošetřen hladký průjezd vozidel záchranného systému. Bohužel ani po několika dnech nepřišla žádná odpověď. Nemáme oficiální vyjádření, proto v tomto ohledu můžeme jen spekulovat. Co na druhou stranu zaslouží ocenění, že systém vynucuje snížení rychlosti, ale neuděluje pokuty.

U nás by to bylo možná naopak. Hlavně ať je kasa plná, o rychlost nejde. Tady si myslím, že ActiBump sice poškozuje auta, ale má skutečný vliv na to, aby řidiči zpomalili a opravdu je jen a toto cílem. Radary řidiče fyzicky nedokážou zpomalit, ale o peníze za pokutu si město řekne. Ještě jedna úvaha, která podle mě ospravedlňuje ActiBump více než rychlostí radary. Nebo máte jiný názor? Budu moc rád za komentáře pod článkem. Každopádně při cestách po Švédsku pozor. U nás snad takový systém nebude zaveden.

Galerie